Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) uvedl, že se jeho prezident Thomas Bach stal terčem ruských provokatérů, kteří se v telefonátech vydávali za někoho jiného. Podle MOV to měla být reakce na úterní rozhodnutí výkonné rady, že nezávislí ruští a běloruští sportovci se nebudou smět zúčastnit defilé týmů při slavnostním zahájení olympijských her v Paříži.
MOV uvedl, že volající Mezinárodnímu olympijskému výboru a prezidentu Bachovi předstírali, že jsou zástupci organizace Komise Africké unie, a chtěli diskutovat o situaci týkající se Ruska.
Členství v Severoatlantické alianci (NATO) zcela jasně hodnotově ukotvilo Česko na Západě, zároveň se díky němu zlepšil stav českých ozbrojených sil. V alianci se zároveň vede velmi otevřený dialog se Spojenými státy o věcech, které jsou velmi citlivé. V dnešní diskusi na Vysoké škole ekonomické to řekl diplomat David Konecký, vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí a budoucí Stálý představitel ČR při NATO.
Česku podle diplomata velmi zvyšuje profil současná iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem v zemích mimo EU. S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února.
Německá vláda zadala zbrojařské společnosti Rheinmetall velkou zakázku. Objednala si u ní 123 kolových obrněných vozidel za 2,7 miliardy eur (68,3 miliardy Kč). Düsseldorfská společnost to uvedla dnes na svém webu. Německá vláda více investuje do obrany poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo svou invazi na Ukrajinu.
Rheinmetall začne obrněná vozidla dodávat v roce 2025. „Těžký pěchotní zbraňový nosič“, jak se typ vozidla nazývá, má nahradit minitank Wiesel, který se používá pro palebnou podporu pěších jednotek.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
