ONLINE: Velký požár v Charkově. Rusové po nemocnici zasáhli i bytovku, 33 zraněných civilistů

Zelenskyj si dnes večer také postěžoval, že ukrajinské jednotky mají vysoké ztráty a Rusko dosahuje územních zisků na východě Ukrajiny, protože západní zbraně přicházejí příliš pomalu. Situace na východě je „velmi těžká“, uvedl a dodal, že polovina ukrajinských brigád tam nebyla dostatečně vybavena, a to vedlo k vysokým ztrátám.

„Ztratíte lidi, protože nejsou v obrněných vozidlech, protože nemají děla a nemají náboje do děl,“ řekl podle agentury Reuters. „Potřebujeme 14 brigád, abychom byli připraveni. Ale až dosud jsme z těchto balíčků (západní pomoci) nevybavili ani čtyři,“ řekl.

Ukrajina stále čeká na souhlas Spojených států s údery dalekonosnými zbraněmi na cíle v hloubi Ruska. Potřebná povolení Kyjev zatím nedostal, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s moderátorem americké televize CNN Fareedem Zakariou.

Ukrajina potřebuje dalekonosné zbraně, aby mohla napadnout ruské základny a vojenská letiště. Při čekání na souhlas spojenců ale Rusko podle Zelenského stáhlo své letouny na vzdálenější letiště.

„Teď Rusko začalo stahovat své letouny ze 100, 150, 300 kilometrů na 500 (kilometrů). A tak potřebujeme další povolení,“ řekl ukrajinský prezident v rozhovoru, z něhož cituje server stanice BBC. „Ne, dosud nikoliv,“ odpověděl na otázku, zda Ukrajina dostala souhlas k útokům dalekonosnými zbraněmi na cíle v Rusku. Sami Ukrajinci by podle Zelenského měli „svobodně rozhodovat, jak použijí tu či jinou věc“.

Ruská tajná služba FSB vyšetřuje prodavače z prodejny automobilových součástek na Kamčatce. Ten totiž do vzoru formuláře pro zákazníky vepsal jméno Zamir Zakijev. Problém je v tom, že smyšlené jméno lze číst Za mír, za Kyjev, a tak FSB zahájila vyšetřování, informují ruská média.

Na formulář upozornila jedna z klientek prodejny náhradních dílů Avtomir, která si vše natočila na video, a to zveřejnila na internetu. Následující den si majitele prodejny předvolala FSB k výslechu a prodejnu navštívili policisté. Při vyšetřování se ukázalo, že formulář jako vzor vyplnil jeden z prodavačů. Tvrdil, že jen žertoval a že formulář mezitím zničil. „To není žádný vtip, ale provokace!“ rozhořčil se jeden z ruských komentátorů.

FSB nyní zjišťuje, zda se podezřelý nedopustil diskreditace ruské armády a zda finančně nepřispěl na podporu ukrajinské armády. „Byl jsem naprosto šokován, když jsem to uviděl. Zjistil jsem, co je to za člověka. Neuměl jsem si představit, že by takový člověk mohl mezi námi pracovat. Chci se omluvit jménem celého kolektivu i jménem svým,“ prohlásil majitel obchodu.

Ukrajina nabídla České republice personální i materiální pomoc svých záchranných složek při odstraňování následků ničivých povodní. ČTK to dnes sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Nabídku bude tlumočit na pondělním mimořádném jednání vlády.

„Pan ministr Sybiha mě informoval o tom, že s pomocí Česku souhlasil prezident Zelenskyj,“ uvedl Lipavský. Sybiha se stal šéfem ukrajinské diplomacie na začátku září, nahradil Dmytra Kulebu.

Podle starosty Charkova Ihora Terechova počet zraněných civilistů po ruském útoku stoupl na 33. Rusové zasáhli desáté podlaží bytovky. Hasiči bojují s ohněm, který zachvátil čtyři podlaží, konkrétně od devátého do dvanáctého. Ukrajinská média zveřejnila záběry z místa.

Ruská vojska dnes odpoledne zasáhla vícepodlažní dům v Charkově na východě Ukrajiny, na místě je 25 zraněných, včetně tří dětí, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ve výškové budově v důsledku zásahu vypukl požár, napsal na telegramu.

Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko odpálilo dvě balistické střely Iskander-M a jednu řízenou střelu Ch-59, která směřovala do Oděské oblasti na jihu země. Řízenou střelu obrana zničila, iskandery ale podle agentury AP zasáhly Oděsu. Podle šéfa oblastní správy Oleha Kipera při útoku zahynuli muž a žena, další člověk byl zraněn.

Pět bývalých britských ministrů obrany a expremiér Boris Johnson vyzvali šéfa britského kabinetu Keira Starmera, aby umožnil Ukrajině použít britské rakety Storm Shadow k útokům na ruské území. Premiér k tomu podle nich má dát svolení i bez podpory Spojených států. 

Británie svým otálením dělá ústupky Kremlu, uvedl exministr obrany Ben Wallace, zatímco podle jeho kolegy Gavina Williamsona jde ze strany Londýna o „zanedbání povinností“. „Neexistuje žádný myslitelný důvod pro další odklady,“ uvedl Johnson.

Spojené státy připravují rozsáhlý balíček pomoci Ukrajině, který by měl být oznámen do konce září, uvedl poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan.

Sullivan uvedl, že se každý den schází se svým týmem, aby projednal, jaké nástroje a strategie by měly být použity ke stabilizaci frontové linie a zabránění Rusku v jakémkoli průlomu, který by vedl ke strategickým výhodám.

Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím „vlastenecké“ hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.

„Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars,“ uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil „částečnou“ mobilizaci do války proti Ukrajině. „Nemáme se za co stydět,“ dodal úředník, který kvůli osobní bezpečnosti hovořil, podobně jako další, pod podmínkou anonymity.

Rusové během uplynulého týdne použili proti Ukrajině asi 30 raket různých typů, více než 800 řízených leteckých bomb a téměř 300 útočných dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ukrajina potřebuje silnou podporu svých partnerů při obraně našeho života proti ruskému teroru, jako je protivzdušná obrana, zbraňový potenciál dlouhého doletu a podpora našich vojáků. Vše, co nám pomůže donutit Rusko ukončit tuto válku,“ uvedl Zelenskyj.

Nejmenovaní západní představitelé obeznámení s bezpečnostní situací uvedli, že Kreml v posledních měsících zintenzivnil spolupráci s Íránem v souvislosti s jeho ambicemi získat jaderné zbraně.

O tomto vývoji jednali představitelé USA a Velké Británie tento týden ve Washingtonu, když se premiér Keir Starmer setkal v Bílém domě s prezidentem Joe Bidenem. Označili tento vývoj za znepokojivý a zdůraznili eskalaci vojenských vazeb mezi Ruskem a Íránem.

Pět bývalých britských ministrů obrany a expremiér Boris Johnson vyzvali současného šéfa britského kabinetu Keira Starmera, aby umožnil Ukrajině použít britské rakety Storm Shadow k útokům na ruské území. Napsal to list The Sunday Times. Starmer k tomu podle nich má dát svolení i bez podpory Spojených států. V administrativě amerického prezidenta Joea Bidena podle listu panují ohledně rozhodnutí rozkoly.

Británie svým otálením dělá ústupky Kremlu, uvedl exministr obrany Ben Wallace, zatímco podle jeho kolegy Gavina Williamsona jde ze strany Londýna o „zanedbání povinností“. „Neexistuje žádný myslitelný důvod pro další odklady,“ uvedl Johnson.

Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím „vlastenecké“ hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.

„Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars,“ uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil „částečnou“ mobilizaci do války proti Ukrajině.

Ukrajinská produkce obranného materiálu se zdvojnásobila a do konce roku se to ztrojnásobí, uvedl Oleksandr Kamyšin, jenž před pár dny přešel z postu ministra strategického průmyslu do role prezidentova poradce k témuž.

Důležitým cílem pro Ukrajinu je již dlouho zahájení vlastní výroby dělostřelecké munice ráže 155 mm. Jde o velmi pokročilý proces a něco, co Ukrajina ještě nikdy nevyprodukovala. „Nemohu říci mnoho, ale zahájili jsme vlastní výrobu 155mm dělostřeleckých granátů,“ řekl v rozhovoru pro norský deník Nettavisen.

Ráži standardu NATO v ukrajinských službách používají mj. houfnice M777, Krab, Zuzana či Bohdana.

Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany přes noc zničily deset ze 14 dronů, které nad její území vyslalo Rusko. Na komunikační platformě Telegram to dnes ráno oznámilo ukrajinské letectvo. Informace o případných škodách ale nesdělilo.

Armáda uvedla, že Rusko odpálilo i dvě balistické střely Iskander-M a jednu řízenou střelu Ch-59, která směřovala do Oděské oblasti na jihu země. Řízenou střelu obrana zničila, ale co se stalo se střelami Iskander, letectvo neuvedlo.

Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti na západě Ruska, kde operují od počátku srpna, dobyly obce Vitrjano, Durovka a část obce Žuravli, zatímco ruské síly se při protiútoku v regionu zmocnily obce Snagosť i s okolními osadami a postoupily k Ljubimovce. Uvedli to analytici portálu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Snagosť ještě donedávna ovládali Ukrajinci, připomněl list Ukrajinska pravda.

Ruské síly útočící v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dobyly Halycynivku a postoupily u Piščaného, Hryhorivky, Hostreho, Heorhijivky, jakož pronikly hlouběji do obcí Synkivka, Ňju-Jork a Ukrajinsk, uvedl DeepState.

Ukrajinské jednotky dokázaly prorazit ruskou obranu a na dalším místě proniknout do Kurské oblasti, a to hloubky několika kilometrů, upozornil server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Ruské ministerstvo obrany o den dříve tvrdilo, že ruská obrana odrazila tři ukrajinské útoky na ruské hranice. The Moscow Times se odvolávají na několik ukrajinských zdrojů, včetně zpráv od jednotky bezpilotních letounů, které průnik podporovaly.

Dosluhující generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prozradil podrobnosti o tom, jak Rusko lhalo při posledních schůzkách před invazí na Ukrajinu v roce 2022. 

Tehdy, jak připomněl, Rusko požadovalo, aby byly všechny jednotky NATO staženy z východního území Aliance. „To pro nás bylo naprosto nepřijatelné, ale já věřím v dialog. Proto jsme si s nimi znovu sedli,“ uvedl.

Stoltenberg poznamenal, že Rusko tvrdilo, že žádné vojenské plány neexistují a že zemi údajně ohrožuje Ukrajina. „Předložili mapy, které měly pravděpodobně prokázat, že Rusko je obklíčeno NATO. Avšak i tyto mapy byly nesprávné. Například Dánsko nebylo vůbec označeno jako území NATO. Bylo to neuvěřitelné,“ řekl Stoltenberg.

Britská rozvědka ukázala snímky zničených mostů v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky zničily několik mostů a pontonových přechodů přes řeku Seim v Kurské oblasti.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, obě strany propustily 103 lidí. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Interfax. Podle prohlášení Moskvy se domů vrátili ruští vojáci zajatí v západoruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda překvapivě vpadla letos na začátku srpna. Kyjev zatím výměnu nekomentoval. Výměnu zprostředkovaly podle ministerstva obrany Spojené arabské emiráty.

„14. září se po vyjednávání z území kontrolovaného kyjevským režimem vrátilo 103 ruských vojáků zajatých v Kurské oblasti. Výměnou jsme předali 103 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení. Všichni ruští zajatci jsou podle Moskvy momentálně v Bělorusku. Čeká je přesun do Ruska, kde se o ně postarají lékaři.

Ukrajina a Rusko si zajatce vyměnily i v pátek, kdy se domů z obou táborů vrátilo 49 lidí včetně civilistů. Server RBK-Ukrajina k tomu podotkl, že se jednalo o 56. výměnu od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

V noci z 13. na 14. září vletěl do Běloruska ruský letoun Šahed a běloruské letectvo povolalo stíhačky, uvádí nezávislé běloruské vojenské monitorovací médium Belaruski Hajun. Dron letěl západním směrem, pak se stočil na jihovýchod a vrátil se na území Ukrajiny. Podle zprávy Belaruski Hajun letěl do oblasti Slavutyče.

„Nyní poskytujeme vojenské vybavení do války - tehdy jsme mohli poskytnout vojenské vybavení, abychom válce zabránili,“ řekl v rozhovoru s německým týdeníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Poukázal na neochotu NATO poskytnout zbraně, o které Kyjev požádal před invazí, kvůli obavám z eskalace napětí s Ruskem.

Stoltenberg rovněž uvedl, že válku na Ukrajině se podaří ukončit jedině u jednacího stolu. „K ukončení této války bude muset v určité fázi opět nastat dialog s Ruskem. Musí však být založen na ukrajinské síle,“ řekl.

Dva lidi byli zabiti a dalších devět zraněno při pátečním ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ruské síly v pátek ostřelovaly dohromady 84krát dělostřeleckými granáty 15 příhraničních lokalit v Sumské oblasti. Zabily dva lidí poblíž města Jampil a dalších devět zranily, oznámila na platformě Telegram oblastní správa. 

Dobré ráno. S vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé. Končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červenci prohlásil, že tuto hranici překoná nejméně 23 zemí. Aliance má 32 členů.

Řehka v projevu dále řekl, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu, Rusko podle něj není aktivní jen na tradičním bojišti, ale využívá také hybridní taktiku, kybernetické útoky a dezinformační kampaně ve snaze rozsévat strach a podkopat jednotu společností.

Ukrajinská vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s příjmy ve výši 2 bilionů hřiven (přes bilion korun) a výdaji 3,6 bilionu hřiven, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Návrh rozpočtu, který je v zemi čelící ozbrojené agresi sousedního Ruska silně zaměřen na výdaje na obranu, bude předložen ke schválení parlamentu.

Rozpočet počítá s obrannými výdaji ve výši 2,22 bilionu hřiven. Šmyhal řekl, že přípravy návrhu rozpočtu, který je třetí od začátku ruské invaze, byly dokončeny „navzdory všem výzvám a nejistotě“.

„Priorita tohoto rozpočtu je velmi jasná - obrana a bezpečnost země,“ napsal premiér. „Opět budeme veškeré domácí zdroje směřovat k těmto cílům,“ dodal Šmyhal. Podle šéfa vlády bude „více peněz na ukrajinské zbraně, výzbroj, drony“.

Více než 400 miliard hřiven má být vyčleněno na sociální zabezpečení, z něhož jsou financovány důchody a podpory a dohromady 211 miliard hřiven půjde na zdravotnictví. Místní úřady kromě toho mají dostat peníze na podporu a výhodné půjčky pro podnikatele.