ONLINE: „Pošleme více zbraní. Musíme.“ Trump obrací ohledně pomoci Ukrajině
Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. V pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ) to na okraj setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila. "Pošleme více zbraní. Musíme. Musí být schopni se bránit," odpověděl Trump na otázku novinářů, zda USA poskytnout Ukrajině další zbraně. Trump poznamenal, že Ukrajina nyní čelí velmi tvrdým ruským útokům a že umírá příliš mnoho lidí. Trumpovo vyjádření přichází týden poté, co USA oznámily, že pozastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany. To tehdy Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní a že nyní je třeba zajistit, aby jich měly dostatek USA. Dramatické dění z ruské invaze na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc „servíruje spoustu keců“, i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
„S Putinem nejsem spokojený, to vám můžu říct hned, protože zabíjí spoustu lidí, z nichž mnozí jsou jeho vojáci,“ poznamenal Trump, podle něhož Rusko a Ukrajina každý týden dohromady přicházejí o 7000 vojáků.
Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl dnes podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistili příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.
„Budeme bojovat do poslední minuty, abychom dosáhli příměří, abychom zahájili jednání o vybudování pevného a udržitelného míru, protože na Ukrajině jde o naši bezpečnost a o naše společné zásady,“ prohlásil francouzský prezident.
Řecký dodavatel plynu DEPA Commercial se dohodl s ruským Gazpromem na mimosoudním urovnání sporu o ceny plynu. Uvedla to dnes řecká společnost bez dalších podrobností. DEPA loni podala žádost o arbitráž, ve které usilovala o zpětné snížení ceny sjednané ve smlouvě z roku 2022 a úlevu od budoucích plateb v hodnotě stovek milionů dolarů.
Státní společnost DEPA podepsala v lednu 2022 smlouvu s Gazpromem na dodávky dvou miliard metrů krychlových plynu ročně do roku 2026. Cena plynu se měla stanovovat tak, že z 80 procent měla být určena podle ceny plynu na hlavní nizozemské burze TTF a z 20 procent podle světových cen ropy. Po prudkém růstu evropských cen plynu v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a na pokles dodávek ruskými plynovody však měla společnost DEPA potíže s prodejem plynu a nakonec nebyla schopna přijmout dodávky minimálního ročního množství.
Ruská tajná služba FSB, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB, bude moci vytvořit síť vlastních vazebních věznic. Příslušný zákon v konečném třetím čtení schválila Státní duma (dolní komora parlamentu), informovala dnes ruská média. Potřebný souhlas horní parlamentní komory, Rady federace, a prezidentův podpis jsou v ruské praxi považovány za formalitu.
„Zákon umožňuje osoby obviněné z trestných činů proti státní bezpečnosti zadržovat v samostatných vazebních zařízeních spadajících pod jurisdikci FSB. Zvýší to efektivitu vyšetřování trestních případů této kategorie a zabrání vyšetřovaným špionům a teroristům v nepovolené komunikaci s obviněnými z jiných trestných činů. Kromě toho to pomůže zabránit pokusům zahraničních zpravodajských služeb a teroristických organizací navázat kontakt s jejich agenty, mařit vyšetřování a zapojit je do další podvratné činnosti,“ uvedl předseda sněmovního výboru pro vyšetřování případů vměšování cizích států do vnitřních věcí Ruska Vasilij Piskarjov, který návrh zákona předložil spolu se skupinou dalších poslanců a senátorů.
Nejméně jednu oběť a devět raněných si dnes podle ukrajinských úřadů vyžádaly ruské útoky na Cherson na jihovýchodě Ukrajiny. Ruští vojáci dnes ráno v Chersonu shodili z dronu granát na civilní auto a zabili jeho 66letého řidiče, informovala ukrajinská prokuratura, která případ vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu. Rusové kromě toho podnikli na Cherson šest dalších útoků, při kterých zranili devět lidí.
Jedna žena narozená v roce 1960 je v kritickém stavu, dodal server BBC News s odvoláním na místní úřady. Připomněl, že mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch ve své zprávě minulý týden uvedla, že Rusové z východního břehu Dněpru za pomoci dronů podnikají doslova lovy na civilisty v Chersonu a jeho okolí na západním břehu řeky.
Na seznamu osmi firem, které podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navzdory sankcím vyvážejí své zboží do Ruska, je i brněnský výrobce pásových pil Pilous. Informoval o tom Deník N. Uvedl, že soupis osmi společností získal a ověřil podle celních databází a zboží těchto firem opravdu v Rusku končí.
Server se odvolává na dvě celní databáze, podle nichž šlo loni o zboží v hodnotě stovky tisíc dolarů, tedy milionů korun, mimo jiné šlo o různé druhy pásových pil na železo. Uvedl, že pily značky Pilous putovaly do dceřiné společnosti Pilous Rus.
Soud v Londýně dnes uznal tři muže vinnými z loňského žhářského útoku na firmu, která přepravovala zboží na Ukrajinu. Podle britských úřadů jednali na příkaz ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, píše agentura Reuters.
Požár v Leytonu na východě města v březnu 2024 cílil na dvě průmyslové jednotky včetně jedné patřící společnosti, která doručovala balíky na Ukrajinu, a to včetně satelitního zařízení společnosti StarLink amerického miliardáře Elona Muska.
Prezident Petr Pavel chce na čtvrteční mezinárodní konferenci k obnově Ukrajiny v Římě představit 11 bodů, které pokládá pro úspěch rekonstrukčního plánu za důležité. Novináře o tom dnes informovala prezidentská kancelář. Na okraj konference se Pavel sejde k bilaterálnímu jednání s nizozemským premiérem Dickem Schoofem.
Do Říma prezident přeletí ve středu z Německa, kde se společně s tamním prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem zúčastní vyhlášení vítězů soutěže pro české a německé studenty připomínající 80. výročí konce druhé světové války s názvem „Už nikdy více!“.
Rakouští pěstitelé cukrové řepy a cukrovarníci jsou proti novému rozšíření bezcelní dovozní kvóty na cukr z Ukrajiny. Vyzvali rakouskou vládu, aby odmítla návrh, se kterým přišla Evropská komise, informuje agentura APA.
„Navrhované zvýšení z 20.070 na 100.000 tun se výrazně odchyluje od starých kvót na cukr a Agrana je odmítá,“ napsal agentuře rakouský cukrovarnický koncern Agrana. Dodal, že je sice dál potřeba podporovat Ukrajinu, ale ne za cenu nenapravitelného narušení trhu.
Nezávislé hnutí Golos, které v Rusku čtvrt století monitorovalo volby, dnes ohlásilo svůj konec. Organizace oznámila ukončení své činnosti necelé dva měsíce poté, co soud uznal vinným ze spolupráce s takzvaně nežádoucí organizací jednoho z šéfů Golosu Grigorije Melkoňjance a poslal ho na pět let do vězení. Čelný představitel hnutí vinu už dříve odmítl.
„Děkujeme všem, kteří po mnoho let věnovali svůj čas a energii tomu, aby naše země měla efektivní instituce a spravedlivé volby,“ uvedl Golos na svém webu. Dodal, že nikdy nepovažoval za svůj úkol vítězství určitých politických sil, protože monitorování voleb není politická činnost, ale způsob, jak chránit ústavní pořádek a práva občanů.
Český dodavatel zbraní na Ukrajinu společnost Excalibur Army otevírá své zastoupení v zemi, která už od února roku 2022 čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska. Firma chce zefektivnit svou tamní logistiku, posílit spolupráci s ukrajinskými partnery a zahájit s nimi výrobu munice na ukrajinském území. Firma, která je součástí obranného holdingu Czechoslovak Group (CSG), to oznámila v tiskové zprávě.
„Stojíme na straně Ukrajiny od prvního dne invaze. Založení ukrajinské pobočky není jen symbolický krok. Naše trvalá přítomnost na Ukrajině zajistí rychlejší rozhodování, hladší logistiku a užší komunikaci s našimi partnery na místě. Náš tým zde bude pracovat na tom, aby naše technologie a řešení odpovídaly reálným podmínkám na ukrajinském bojišti,“ uvedl marketingový ředitel společnosti Jan Krátký.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se dnes podle státní agentury TASS odmítl k vyjádřit k patrné sebevraždě Romana Starovojta, kterého ruský prezident Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy. Peskov zároveň vyjádřil nad smrtí ruského činitele šok a řekl, že hlava státu o ní byla okamžitě informována.
„Normální lidi to nemůže nešokovat. Nás to samozřejmě šokovalo také,“ odvětil mluvčí Kremlu na dotaz, zda je Kreml smrtí Starovojta šokován. Podle TASS se k tomuto tématu nechtěl vyjadřovat, označil ho za „tragickou informaci“.
Středočeský kraj uzavřel nové memorandum o spolupráci s Kyjevskou oblastí. Dokument, který dnes v budově krajského úřadu v Praze podepsali zástupci obou partnerských regionů, předpokládá spolupráci v podnikání, rozvoji moderních technologií, výzkumu a inovacích, dopravě či energetice. Podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) jde o formální záležitost, protože kraj by Ukrajině napadené Ruskem pomáhal i bez memoranda. Zároveň však tím hejtmanství projevuje svou solidaritu s děním na Ukrajině, dodala Pecková.
Evropa musí být nejen ekonomicky konkurenceschopná, ale také dokázat převzít větší díl odpovědnosti za svoji bezpečnost. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se na tom shodl při dnešním jednání s chorvatským protějškem Gordanem Grličem-Radmanem v Praze. Součástí a podmínkou evropské bezpečnosti je podle Lipavského podpora Ukrajiny proti ruské agresi, ocenil chorvatskou pomoc napadené zemi.
„Velice si vážím pomoci, kterou Chorvatsko poskytuje napadené Ukrajině. Oceňuji, jakým způsobem Chorvatsko s využitím vlastních zkušeností pomáhá Ukrajině třeba v oblasti odminování,“ řekl Lipavský. S Chorvatskem se podle něj Česko shoduje i na tom, že je potřeba dále oživovat přístupový proces do Evropské unie pro země západního Balkánu. „Je to klíčový region pro mír a stabilitu v Evropě,“ dodal.
Vítězství vypadá jinak, řekl o vývoji ruské invaze na Ukrajinu prezident Petr Pavel ve dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC. Moskva podle české hlavy státu sice dosáhla několika taktických úspěchů a dobyla některé části ukrajinského území, ale za cenu velkých obětí a ztrát. Pavel tak reagoval na dotaz týkající se hodnocení vývoje bojů a přesvědčení Ruska, že nyní na bojišti vítězí.
„Ukrajinská obrana je zatím úspěšná, protože působí ruským jednotkám obrovské škody. Daří se jim držet pozice, zejména v místech, která jsou pro Ukrajinu důležitá,“ uvedl dále Pavel, který byl v minulosti náčelníkem českého generálního štábu a později předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v Severoatlantické alianci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vidí příležitost pro rozumnější partnerství s Čínou. Je ale podle ní potřeba navrátit rovnováhu do vztahů unie s asijskou zemí. Šéfka EK to dnes prohlásila ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu. V diskusi o nadcházejícím summitu EU-Čína von der Leyenová rovněž zkritizovala, že Čína podporuje Rusko ve válce na Ukrajině, což je pro Evropskou unii nepřijatelné.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 nebo S-400 a také 54 bezpilotními letouny, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 34 dronů, o osudu zbylých zbraní se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci osmi ukrajinských bezpilotních letounů. Hlášení Kyjeva ani Moskvy se nezmiňují o obětech.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa správy jihoukrajinské Mykolajivské oblasti Vitalije Kima píše, že při útoku ruských dronů v noci utrpěl zranění jednapadesátiletý muž ve vesnici Nadbuzke, kde bylo poškozeno několik chat. V jiné zprávě tentýž web informuje o šesti zraněných v sousední Chersonské oblasti kvůli rannímu ruskému dronovému útoku.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. V pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ) to na okraj setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila.
Rostoucí schopnost Ruska udržet výrobu zbraní navzdory západním sankcím je poháněna přílivem čínských komponentů a materiálů, řekl novinářům Vladyslav Vlasjuk, zmocněnec ukrajinského prezidenta pro sankce.
Nejméně jeden člověk dnes večer přišel o život a další čtyři utrpěli zranění při výbuchu v centru Rjazaně asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Uvedla to agentura Interfax. Podle záchranářů explozi v místním baru zavinilo neopatrné zacházení s ostrým ručním granátem, který přinesl jeden z hostů v domnění, že jde o neškodnou maketu. Dotyčný je nyní na jednotce intenzivní péče, zahynul jeden z jeho přátel, uvedla televize Ren-TV. Další lidé vyvázli s lehčími zraněními.
Nejde o první případ svého druhu. Nejméně dva mrtvé si v květnu vyžádala exploze během oslavy v jednom domě v okolí Moskvy. Podle médií během popíjení lihovin explodoval ruční granát, kterým se po návratu z války proti Ukrajině pochlubil jeden z účastníků oslavy. Zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký silovým složkám, napsal, že dva muži a jejich manželky společně oslavovali výročí vítězství nad nacistickým Německem.
Ukrajinská armáda 7. července potvrdila úder na chemický závod v ruské Moskevské oblasti, který se používá k výrobě munice a výbušnin, uvedl generální štáb. Závod, který se nachází 88 kilometrů severovýchodně od Moskvy, vyrábí průmyslové a vojenské chemikálie, včetně výbušnin, komponentů munice a ochranných systémů pro letadla. Krasnozavodsk se nachází zhruba 530 kilometrů od ukrajinských hranic.
Na jednotce intenzivní péče ve Lvově zemřel v neděli 31letý Maksym Мuzyčka, který utrpěl vážná zranění poté, co byl minulý měsíc násilím zařazen do ukrajinské armády. O Muzyčkově smrti dnes informoval server Ukrajinska pravda s odvoláním na vdovu.
Muzyčka byl minulý měsíc hospitalizován ve lvovské nemocnici v kritickém stavu. Podle jeho příbuzných jej v Lucku na západě Ukrajiny 10. června zadrželi vojáci z náborového střediska, nastříkali mu pepřový plyn do očí a pak jej odeslali k výcvikové jednotce, aniž by prověřili jeho doklady či nechali vyšetřit lékařskou komisí. O dva dny později jej příbuzní našli na jednotce intenzivní péče. Vojenské úřady tuto verzi popírají a policie tvrdí, že se Muzyčka sám zranil, když při převozu na cvičiště vyskočil z nákladního auta, dodal server.
