ONLINE: Rusové ve věznicích brutálně týrali zajatce, odhalují pitvy ukrajinské soudní lékařky

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění Ukrajiny, že dodává Rusku speciální chemické výrobky, střelný prach a komponenty pro obranný průmysl. Peking podle šéfa ukrajinské zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka dodává uvedené komponenty 20 ruským vojensko-průmyslovým výrobním závodům. Ivaščenko rovněž zmínil, že od počátku roku 2025 bylo 80 % kritických elektronických komponentů používaných v ruských bezpilotních letounech čínského původu.

Rusko buduje na jižní Ukrajině elektrické vedení ve snaze napojit Záporožskou jadernou elektrárnu na svou energetickou síť, uvedl 27. května deník New York Times s odvoláním na novou zprávu Greenpeace. Záporožská elektrárna, největší jaderné zařízení v Evropě a jedno z deseti největších na světě, je od března 2022 pod ruskou okupací.

Satelitní snímky zahrnuté ve zprávě ukazují, že od začátku února 2025 ruské síly položily více než 80 kilometrů vedení vysokého napětí mezi okupovaným Mariupolem a Berďanskem.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 27. května prohlásil, že Moskva by uvítala druhé kolo mírových rozhovorů s Ukrajinou v Istanbulu. K prohlášení došlo na společné tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem. „Pokud se mě ptáte, obrátil bych se znovu na naše turecké přátele - Istanbul je velmi dobrý,“ řekl Lavrov podle státní tiskové agentury TASS. 

Ukrajina buduje síť podzemních škol v oblastech poblíž frontové linie. Aktuálně vznikají přibližně dvě stovky takových škol, uvedl dnes ministr digitalizace Mychajlo Fedorov podle agentury Interfax Ukrajina na konferenci o vzdělávání v Kyjevě.

Z celkem plánovaných 200 škol bylo zatím postaveno 15, upřesnil náměstek ministra školství Jevhen Kudrjavec. Tyto školy se stavějí jako víceúčelové prostory, aby je bylo možné využívat i po válce, dodal.

Olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou bez zástupců Ruska a Běloruska v týmových soutěžích. Zákaz startů družstev z obou zemí, který je platný od invaze na Ukrajinu v roce 2022, potvrdil podle agentur Reuters a SID Mezinárodní olympijský výbor (MOV). Padla tak možnost, že by se v hokejovém turnaji představila ruská sborná.

„Doporučení výkonného výboru MOV z března 2023 týkající se týmů sportovců s ruským pasem zůstává v platnosti,“ uvedl MOV. „Je založeno na skutečnosti, že skupinu neutrálních individuálních sportovců nelze ze své podstaty považovat za tým. Bereme na vědomí, že IIHF potvrdila, že se bude tímto doporučením řídit,“ dodal.

Ruské ministerstvo práce a sociálních věcí objednalo více než 307 900 úmrtních listů pro rodiny vojáků, kteří byli během invaze na Ukrajinu, informoval 27. května nezávislý ruský portál Verstka s odvoláním na oficiální údaje o veřejných zakázkách.

Ačkoli takové dokumenty byly vydávány i před válkou, Verstka poznamenala, že rozsah současných nákupů značně převyšuje úroveň před invazí. Před rokem 2022 počet certifikátů pro příbuzné zemřelých vojáků trvale klesal.

Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to dnes bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social.

Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu. V posledních dnech po neúspěšné snaze o třicetidenní příměří a stupňujících se ruských útocích proti Ukrajině však přitvrdil svou rétoriku vůči Kremlu. Několikrát naznačil, že zvažuje další sankce proti Rusku, dosud o nich ale nerozhodl.

Dosud neznámá ruská hackerská skupina podezřelá z napojení na Kreml je zodpovědná za loňský kyberútok na nizozemskou policii. Cílila také na další západní země, které vojensky podporují Ukrajinu, jež se už přes tři roky brání ruské invazi. S odvoláním na nizozemské tajné služby to dnes napsala agentura AP.

Rozvědky ve zprávě uvedly, že skupina, které říkají Laundry Bear, se aktivně snaží krást citlivé údaje ze zemí Evropské unie a NATO a je velmi pravděpodobně podporována ruským státem. „Laundry Bear pátrá po informacích o nákupu a výrobě vojenského vybavení západními vládami a o západních dodávkách zbraní na Ukrajinu,“ uvedl v prohlášení viceadmirál Peter Reesink, šéf nizozemské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby (MIVD). Moskva se ke zprávě zatím nevyjádřila, píše AP.

Moskevský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil právničku Anastasiji Burakovovou k 7,5 roku vězení za šíření lživých zpráv o ruské armádě. Sama Burakovová podle serveru BBC News tvrdí, že ji ruské úřady pronásledují za to, že v roce 2023 na protiválečné demonstraci v Tbilisi prohlásila, že se ruský prezident Vladimir Putin zbláznil a ničí ukrajinská města. Obžaloba žádala pro Burakovovou 8,5 roku za mřížemi.

„Nikdo si nemyslel, že se Putin natolik zbláznil. Nyní vede válku našim jménem,“ prohlásila Burakovová na demonstraci a obvinila ruského prezidenta a ruskou armádu ze zabíjení ukrajinských civilistů a z ničení ukrajinských měst.

Burakovová stávala v čele opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší ropný magnát a pak vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Hnutí posléze ruské úřady zakázaly jako „nežádoucí organizaci“; za spolupráci s takovou organizací hrozí v Rusku vězení. Nyní vede projekt Kovčeg (Archa), který rovněž financuje Chodorkovskij a který pomáhá Rusům v emigraci.

Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák chce dnes na jednání v Bruselu opět upozornit na problémy, které řeší Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Situace se podle něj nevyvíjí úplně dobře a je potřeba řešit dlouhodobé financování rozhlasové stanice, která sídlí v Praze.

„Je pravda, že situace kolem Rádia Svobodná Evropa se vyvíjí a nevyvíjí se úplně dobře,“ řekl Dvořák českým novinářům. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová minulý týden oznámila, že Evropská unie uvolní 5,5 milionu eur (137 milionu korun) pro nevládní organizaci The European Endowment for Democracy (EED), která těmito financemi podpoří právě RFE/RL. Finanční příspěvek přislíbilo také Švédsko.

„Čím dál víc se zdá, že pokud se nám podaří – ať už v nějaké interakci s americkou administrativou, nebo s využitím jiných nástrojů – udržet funkceschopnost Rádia Svobodná Evropa do konce tohoto fiskálního období, tedy do konce září, tak stejně budeme muset řešit, jestli jsme připraveni, ochotni a schopni udržet tuto instituci dále v provozu, byť třeba pod jiným rámcem, pod jiným zřizovatelem,“ vysvětlil Dvořák. Přislíbené finance podle něj umožní stanici dočasné přežití, ale neřeší celkový problém.

Americký prezident Donald Trump tento týden zvažuje, že uvalí sankce na Rusko, jelikož ho šéf Kremlu Vladimir Putin čím dál více frustruje pokračujícími útoky na Ukrajinu a pomalým tempem mírových rozhovorů. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s Trumpovými úvahami.

Omezení by však podle jednoho ze zdrojů pravděpodobně nezahrnovala nové bankovní sankce. Projednávají se ale jiné možnosti, jak ruského vůdce přimět k ústupkům u jednacího stolu včetně 30denního příměří, s nímž už souhlasila Ukrajina, ale které Rusko dlouhodobě odmítá. Trump by se ovšem také mohl rozhodnout, že nové sankce nezavede, píše WSJ.

Trump možnost nových sankcí zmínil v neděli s tím, že je rozhodně zvažuje. „Zabíjí spoustu lidí,“ prohlásil šéf Bílého domu o Putinovi. „Nevím, co s ním je. Co se mu to sakra stalo?“ tázal se Trump před novináři.

Ukrajinský energetický regulátor schválil mechanismus pro dovoz plynu z Řecka prostřednictvím transbalkánského plynovodu. Schválený mechanismus by měl zajistit, že se země vyhne vysokým tranzitním poplatkům.

Ukrajina se nyní potýká s nedostatkem plynu, protože ruské vzdušné útoky letos vedly k výraznému poklesu domácí těžby. Země nyní dováží plyn přes Slovensko a Maďarsko. Transbalkánský plynovod zatím k dodávkám nevyužívá kvůli vyšším tranzitním poplatkům. Plyn z LNG terminálů v Řecku totiž musí projít přes území Bulharska, Rumunska a Moldavska.

Ukrajinské ministerstvo energetiky dnes nicméně oznámilo, že provozovatelé tranzitu plynu ze zúčastněných zemí připravili mechanismus, který umožní využít volnou kapacitu transbalkánského plynovodu k dovozu na Ukrajinu za konkurenceschopné poplatky. Dodalo, že doufá v pozitivní rozhodnutí všech zúčastněných zemí ohledně využití této cesty pro dodávky plynu na Ukrajinu.

„Kyjevský režim, podporovaný některými evropskými zeměmi, podnikl řadu provokativních kroků s cílem narušit proces vyjednávání,“ prohlásilo ruské ministerstvo obrany, které dále uvedlo, že ukrajinská armáda od 20. května výrazně zvýšila vzdušné útoky na Rusko. Ruská protivzdušná obrana za poslední týden podle tvrzení ministerstva zneškodnila 2331 ukrajinských dronů. Rozsáhlé ruské údery na Ukrajinu z posledních dní Moskva označila za odpověď na tyto ukrajinské útoky.

Ukrajinci a Rusové se sešli v polovině května v Istanbulu, kde dohodli rozsáhlou výměnu válečných zajatců, ale na příměří se dohodnout nepodařilo. Kyjev a představitelé čtyř velkých evropských zemí přitom před tím navrhli klid zbraní, ruský prezident Vladimir Putin ale přímo nereagoval a pak přišel s protinávrhem na přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v ruském zajetí více než 200 ukrajinských válečných zajatců. K mnoha úmrtím pravděpodobně přispělo týrání v ruských věznicích, uvedla agentura AP s odvoláním na zástupce lidskoprávních organizací, OSN, ukrajinské vlády a ukrajinské soudní lékařky, která provedla desítky pitev mrtvých válečných zajatců. Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly.

Ukrajinského vojáka Serhije Hryhorjeva ruská armáda zajala v roce 2022, když bránil město Mariupol. Jeho rodina přesto věřila, že se nakonec vrátí domů v pořádku. Rusko je totiž podle mezinárodního práva povinno chránit válečné zajatce. Do vlasti se však vrátily jen pozůstatky devětapadesátiletého muže. V ruském úmrtím listu stálo, že zemřel na mrtvici. Pitva provedená na Ukrajině a slova jiného bývalého válečného zajatce, který s ním byl zadržován, však svědčí o násilí a zanedbávání lékařské péče ze strany jeho věznitelů.

Pravda je skličující, řekl osmačtyřicetiletý Oleksij Hončarov, kterého Rusové s Hryhorjevem zadržovali ve vězeňské kolonii v ruském městě Kamensk-Šachtinskij. Hryhorjev podle něj čelil stejně tvrdým trestům jako ostatní váleční zajatci. „Všichni byli biti – bez výjimky. Někteří méně, jiní více, ale všichni,“ popsal Hončarov, který se dostal zpět na Ukrajinu v únoru při jedné z výměn válečných zajatců. U něj samotného zdravotníci po návratu domů diagnostikovali tuberkulózu, což je mezi lidmi vracejícími se z ruského zajetí stále častější jev.

Evropská unie schválila nový unijní finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti EU na svém jednání v Bruselu, Česko na schůzce zastupuje ministr Martin Dvořák. Jednalo se o finální hlasování, předpis nyní bude zveřejněn v Úředním věstníku EU a začne platit.

Kromě zemí EU budou moci půjčky na projekty podporující obranu a evropský zbrojní průmysl získat i další země, například Ukrajina. Zájem o účast v této iniciativě projevila také Británie, která s EU uzavřela 19. května novou dohodu o posílení obranné spolupráce. Cílem projektu je posílit evropskou obranu.

Těžko na cvičišti... Tisková služba 65. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny ukazuje, kterak vojáci cvičí v Záporožské oblasti.

Rusko hlásí noční sestřel 99 ukrajinských dronů. Ukrajinské letectvo v noci varovalo před ruským útokem, ale o jeho rozsahu zatím neinformovalo.

V Rusku v prvních čtyřech měsících roku o třetinu stouply prodeje destilačních přístrojů, které slouží k výrobě samohonky, tedy podomácku vyráběné náhražce vodky, upozornila státní agentura RIA Novosti. Za vyššími prodejními čísly se podle serveru The Moscow Times skrývají obavy Rusů, že by vláda mohla tyto přístroje zakázat.

„Objemy prodeje přístrojů na výrobu samohonky vzrostl o 37 procent,“ napsala státní agentura s odvoláním na analytiky. Přístroj v průměru stojí 8898 rublů (asi 2439 Kč). O 35 procent stouply také prodeje zařízení pro domácí vaření piva, které stojí v průměru 1758 rublů.

Ruská armáda ovládla čtyři vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to oznámil šéf oblastní správy Oleh Hryhorov s tím, že je to ruský pokus o vytvoření nárazníkové zóny.

Hryhorov na facebooku napsal, že zmíněné čtyři vesnice nyní kontrolují ruské invazní síly a že obyvatelstvo bylo již dříve evakuováno. „Nepřítel pokračuje v pokusech o postup s cílem vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu,“ uvedl.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, prozatím přejeme dobrou noc.

V Rusku už není afghánské vládnoucí hnutí Tálibán zakázanou teroristickou organizací. Příslušné rozhodnutí ruského nejvyššího soudu totiž vstoupilo v platnost, a tak byly provedeny odpovídající změny i v seznamu teroristických organizací, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na údaje ruské tajné služby FSB. V seznamu je nyní uvedeno, že zákaz Tálibánu byl pozastaven.

Ruský nejvyšší soud minulý měsíc vyhověl žádosti generálního prokurátora Igora Krasnova pozastavit zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.

Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu, uvedl na počátku května pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.

„Páni prezidenti! Vaše jednání budou pokračovat, jednání vašich delegací budou pokračovat. Prosím, předejte si navzájem civilisty," apeluje nositel Nobelovy ceny míru, bývalý šéfredaktor nezávislého ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, na prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. „Na Ukrajině uvězněné stoupence 'ruského světa' výměnou za odpůrce války uvězněné v ruských věznicích a táborech. Nebyla praxe výměny civilistů za civilisty. Ale musíme s tím začít. Předejte je, dokud jsou naživu! Začněte s dospívajícími, ženami, nemocnými a s těmi, co mají doma (malé) děti,“ vyzval Muratov hlavy obou znepřátelených zemí a zdůraznil, že případná výměna civilistů by mohla přiblížit vytoužený mír."

Rusko a Ukrajina o víkendu završily dosud největší výměnu válečných zajatců, tisíc za tisíc. Součástí této výměny byla i páteční výměna 120 civilistů.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se Rusko podílelo na žhářských útocích, které počátkem měsíce cílily na nemovitosti a vůz spojované s britským premiérem Keirem Starmerem.  Deník Financial Times minulý týden napsal, že britské úřady zapojení Moskvy do útoků prověřují.

„Londýn má sklon podezřívat Rusko ze všeho špatného, co se v Británii stane,“ řekl Peskov na pravidelném tiskovém brífinku v Moskvě. „Všechna tato podezření jsou nepodložená a často úsměvná,“ dodal.

Při požárech, které se odehrály v průběhu tří nocí mezi 8. a 12. květnem na severu Londýna, nebyl nikdo zraněn, uvedly britské úřady. Policie obvinila dva Ukrajince a jednoho Rumuna narozeného na Ukrajině ze žhářství a uvalila na ně vazbu bez možnosti kauce. V pátek 6. června by měli stanout před soudem v Londýně.