ONLINE: Útok Rusů na Čerkaskou oblast, Ukrajinci hlásí zraněné a poškozena je klíčová infrastruktura

Přes různé pohledy na ruskou hrozbu je důležité o tom s partnery upřímně mluvit. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to řekl novinářům před dnešním odletem do Budapešti, kde se mimo jiné v pátek setká se svým protějškem Péterem Szijjártóem.

„Budeme se bavit o česko-maďarských vztazích, ale také bezpečnosti, ruské agresi proti Ukrajině a celkově o situaci v Evropě,“ řekl Lipavský. „Pohledy na ruskou hrozbu se liší, přesto si myslím, že je potřeba se státy, jako je Maďarsko, velmi pečlivě a upřímně o ruské hrozbě hovořit,“ poznamenal. Celá Evropa podle něj čelí ruské hybridní válce.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění dvou lotyšských diplomatů. Jde podle něj o reciproční krok za dřívější vykázání dvou pracovníků ruské ambasády z pobaltské země. Ruská státní agentura TASS dříve v souvislosti s dnešním předvoláním lotyšské chargé d'affaires na ministerstvo uvedla, že Riga na konci března prohlásila za personu non grata jednoho ruského diplomata.

Litva hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku, oznámil dnes podle serveru Delfi litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas. Ve středu s podobným prohlášením přišlo Polsko.

„Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale (tyto osoby je možné) omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ sdělil Kasčiúnas. Dodal, že zhodnotit, kolik Ukrajinců v branném věku pobývá v Litvě, je zatím těžké.

Evropský parlament (EP) vyzval lídry Evropské unie a členské státy, aby důrazně čelili pokusům o ruské vměšování. Takovéto ruské snahy musí mít následky, stojí v dnes schválené rezoluci. Dokument výslovně zmiňuje server Voice of Europe, který česká vláda koncem března zařadila na sankční seznam, protože ho podle českých zpravodajců provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.

Europoslanci v rezoluci vyjádřili zděšení nad věrohodnými obviněními, že někteří jejich kolegové byli placeni za šíření ruské propagandy a podíleli se na činnosti Voice of Europe v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině.

Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.

„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.

Ruští vojáci podle Lukašenka sice v poslední době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. Ukrajina v poslední době hlásí nedostatek munice a panují obavy o její výdrž při očekávané ruské ofenzivě. 

Lukašenko dnes také uvedl, že existuje vysoké riziko vojenských incidentů podél hranic s Ukrajinou, a ujistil Polsko, že by nemělo ze strany jeho země očekávat agresivní akce. Bělorusko přesto přesunulo několik praporů připravených k boji od ruských hranic na západ země.

Tisíce ukrajinských civilistů se od začátku ruské invaze staly obětí svévolného zadržování ze strany Ruska a většina z nich je nadále v zajetí, a to v rozporu s mezinárodním právem, stojí ve zprávě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která bude dnes představena ve Vídni. Informuje o tom agentura APA.

Řada zadržovaných podle trojice autorek, mezi nimiž je i Češka Veronika Bílková, čelila mučení nebo jiným formám krutého zacházení, někteří byli drženi v těžkých podmínkách a izolováni od okolního světa. Většina dotčených civilistů nebyla ani informována o tom, proč byla vlastně zadržena, ani neměla možnost poukázat na nezákonnost svého postavení.

Moskevský soud uložil pokutu 50.000 rublů (asi 12.750 korun) televizní moderátorce a herečce Anastasiji Ivlejevové, která loni zorganizovala provokativní večírek s tématem nahoty. Pokuta ovšem podle agentury AP souvisí s příspěvky na instagramu, ve kterých Ivlejevová první dny ruské invaze na Ukrajinu vyzývala k míru.

Ivlejevová se proslavila v Rusku, které se stále víc obrací ke konzervativním hodnotám, a zároveň se stala stala terčem veřejného rozhořčení, když loni v prosinci uspořádala večírek a hosty vyzvala, aby přišli „téměř nazí“. Za své chování, vnímané úřady jako skandální, se pak účastníci akce omlouvali, někteří byli zadrženi či dostali pokutu.

Dnešní slyšení se ovšem netýkalo skandálního večírku, nýbrž porušení zákona zakazujícího diskreditaci ruské armády, který Rusko zavedlo krátce po svém vpádu na Ukrajinu. Dva příspěvky vyzývající k míru a vyjednávání Ivlejevová umístila na sociální síť Instagram několik dní před zavedením zákona, podotýká AP. Jeden z příspěvků zobrazoval nápis „Ne válce“ na černém pozadí, na druhém byl znak holubice. Herečka v něm vyzývala úřady, aby „dosáhly takových kompromisů, které by zastavily zabíjení lidí“.

Představitel Ruskem ustanovené správy v okupované ukrajinské Záporožské oblasti Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij) dnes uvedl, že dva lidé zahynuli při útoku ukrajinského dronu. Bezpilotní letoun podle něj zasáhl civilní vozidlo, ve kterém zemřeli muž a žena, rodiče čtyř dětí.

Dodávky amerických balistických střel dlouhého doletu ATACMS Ukrajině nijak nezmění výsledek konfliktu, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na středeční prohlášení amerických představitelů, podle kterých Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu použila tyto americké střely.

„Spojené státy jsou do tohoto konfliktu přímo zapojeny. Zásadně to nezmění výsledek speciální vojenské operace, svého cíle dosáhneme, ale samotné Ukrajině to způsobí další problémy,“ uvedl podle agentury TASS Peskov.

„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něho musí vstříc hrozbám Ruska, Číny i na Blízkém východě zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. 

Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.

Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.

FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.

Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. 

Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.

„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Rusko ve středu v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci proti závodům ve zbrojení ve vesmíru, kterou předložily Spojené státy a Japonsko. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.

Rezoluce vyzývala všechny státy, „aby aktivně přispěly k mírovému využití vesmíru a k předcházení závodů ve zbrojení ve vesmíru“. Návrh rezoluce dále zdůrazňoval, že je nutné dodržovat kosmickou dohodu, kterou ratifikovalo více než sto zemí, a nedopravovat na oběžnou dráhu kolem Země „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“ a „nerozmisťovat takové zbraně ve vesmíru“. Detonace atomové bomby nebo jiné zbraně hromadného ničení by měla dramatický dopad na aktivity ve vesmíru a na planetu Zemi. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová varovala, že takový výbuch by mohl zničit tisíce satelitů poskytujících životně důležité služby pro komunikaci, vědu, meteorologii, zemědělství nebo národní bezpečnost.

Za poslední den ztratil protivník 1040 lidí, 13 tanků, 14 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Moskevský soud dnes uvalil vazbu na třetího muže v rámci kauzy braní úplatků na ruském ministerstvu obrany. Policie zadržela podnikatele Alexandra Fomina, který je obviněn z podplácení náměstka ministra obrany Timura Ivanova, napsala agentura TASS. O Ivanovově zatčení informovala ruská média v úterý večer, ve vazbě je i jeho známý Sergej Borodin.

Fomin, který byl s Ivanovem v důvěrném vztahu, je jeden ze zakladatelů společnosti Olimpsitistroj, který se zabývá výstavbou bytových a nebytových budov a je dodavatelem ruského ministerstva obrany. Podle vyšetřování je moskevský podnikatel podezřelý, že Ivanovovi, Borodinovi a dalším poskytoval zdarma služby související s rekonstrukcí nemovitostí, práce a zboží.

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že jeho země je připravena pomoci Ukrajině při návratu mužů v branném věku do vlasti. Jak by chtěla Varšava v tomto ohledu konkrétně pomoci, neupřesnil. „Myslím, že mnoho Poláků je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v hotelích a kavárnách, a když poslouchají, jak velké úsilí musíme vynaložit, abychom pomohli Ukrajině,“ řekl Kosiniak-Kamysz.

Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ani na cestách nevynechává své ranní hlášení o radiační situaci na Ukrajině. „Zůstává normální,“ tweetuje z kyperské Larnaky a přidává svou fotku u památníčku ukrajinských obětí.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na ukrajinskou Čerkaskou oblast, kde poškodilo klíčovou infrastrukturu. Zranění utrpělo šest osob. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura Reuters.

„Ráno nepřítel zaútočil na naši Čerkaskou oblast. Proti vzdušnému cíli byla nasazena komplexní protivzdušná obrana,“ uvedl v prohlášení šéf čerkaské oblastní vojenské správy. Útok si podle předběžných informací nevyžádal žádné oběti na životech, lékařskou pomoc zatím vyhledalo šest osob.

Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Řekl to ve středu v televizi ARD.

Podle německého ministra se dá vysledovat, že v Rusku se stoupajícími výdaji na zbrojení a zavedením válečné ekonomiky „velká část nebo část toho, co se nově vyrobí, rozhodně nemíří na frontu, ale končí ve skladech“. Pistorius zároveň varoval před dalšími vojenskými ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura DPA. „Teď je možné být naivní a říct, že to dělá jen z opatrnosti. Jako skeptik bych ale řekl, že to dělá, protože má nebo by mohl mít něco v plánu,“ uvedl Pistorius.

Drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se odmlčí. Přejeme dobrou noc, na shledanou zítra.

Ukrajinská vláda přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat cestovní pasy pouze na území Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev dále zpřísnil pravidla mobilizace. O den dříve ukrajinské ministerstvo zahraničí oznámilo pozastavení konzulárních služeb pro muže v branném věku, kteří pobývají v zahraničí, a to do 18. května.

Tou dobou podle ukrajinské diplomacie vstoupí v platnost nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.

Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.

Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan na tiskové konferenci řekl, že nějaký čas potrvá, než se Ukrajinci „vyhrabou z problémů“, které zažívali při narušení americké podpory. Nové finance uvolněné Kongresem podle něj budou stačit na několik měsíců. „Předpokládám, že s množstvím prostředků, které v tuhle chvíli máme, můžeme dál dodávat Ukrajině to, co potřebuje, do konce roku 2024,“ prohlásil Sullivan.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že loni převažovaly mezi skutky s nenávistným podtextem útoky na Ukrajince. Policie tyto trestné činy důkladně prošetřuje a informuje o nich veřejnost, sdělil Rakušan ČTK v reakci na pravidelnou zprávu mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Ta konstatovala, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti. Loni bylo zaregistrováno 311 skutků páchaných s nenávistným podtextem, oproti předcházejícímu roku to je podle Rakušana o desetinu víc.

„V létě minulého roku došlo k několika konfliktům mezi ukrajinskou a romskou komunitou, které se podařilo vyřešit i díky práci policie a systému akutní komunikace ministerstva vnitra. Situaci účinně řešíme, mluvíme s lidmi přímo z obou komunit, pracujeme na konkrétních řešeních společně se zmocněnkyní pro lidská práva a zmocněnkyní pro záležitosti romské komunity. Osobně jsem se sešel se zástupci Romů, vysvětlili jsme si, že právo a zákony u nás platí pro všechny stejně a že policie řeší trestnou činnost bez ohledu na to, kdo ji páchá,“ uvedl Rakušan. Dodal, že Česká republika má nyní na svém území v porovnání s dalšími unijními zeměmi nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel. Celkovou bezpečnostní situaci to negativně neovlivňuje a kriminalita páchaná Ukrajinci je v podílu nižší než u většinové populace, konstatoval.

Ukrajina minulý týden k útoku na vojenské letiště na Krymu poprvé použila taktické balistické střely s dlouhým doletem ATACMS, tajně dodané z USA.