ONLINE: Ještě víc války. V Rusku kývli na zákon pro povolávání branců během celého roku
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina. Dramatické dění z ruské invaze na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase od rána, děkujeme za jeho sledování.
OBRAZEM: Takto u 72. motorizované brigády ukrajinské armády vypadá příprava kamikaze (FPV) dronů poblíž fronty v Charkovské oblasti.
Situace u Pokrovska zůstává nejtěžší a odehrávají se tu nejintenzivnější boje, uvedl Volodymyr Zelenskyj po dnešní poradě s hlavním velitelem a náčelníkem generálního štábu. „Okupanti se tu všemi způsoby pokoušejí se zachytit, každý zničený okupant má tady důsledky pro celý stát,“ napsal. Situace v Kupjansku podle šéfa státu také zůstává obtížná, ale ukrajinským silám se v posledních dnech podařilo posílit kontrolu nad městem a nadále brání své pozice.
Litevská vláda se rozhodla uzavřít přechody na hranici s Běloruskem do konce listopadu kvůli vysílání meteorologických balonů s pašovanými cigaretami. Uzavření hranic označil litevský ministr vnitra za signál sousední zemi, kde úřady podle něj nedělají nic, aby problém vyřešily.
V pondělí litevská premiérka Inga Ruginienéová oznámila, že Litva bude sestřelovat balony z Běloruska, které opakovaně narušily leteckou dopravu v pobaltské zemi. Intenzivní vypouštění balonů s kontrabandem označila za „hybridní útok“. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Litva umožňuje použít jeden přechod - Kamennyj Log-Medininkai - diplomatům a kurýrům s diplomatickou poštu, Litevcům, občanům dalších zemí Evropské unie, lidem s trvalým pobytem v Litvě a také cestujícím tranzitem do ruské Kaliningradské oblasti. Kromě toho litevští pohraničníci mohou udělat výjimku z humanitárních důvodů.
Soud v Kyjevě vzal do vazby nejmenovaného Brita, který je podezřelý z předávání vojenských informací Rusku, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu. Dříve ukrajinská tajná služba SBU informovala o zadržení agenta ruské tajné služby FSB z nejmenované evropské země v Kyjevě. V případě odsouzení Britovi hrozí až 12 let za mřížemi.
Brit podle vyšetřovatelů přicestoval na Ukrajinu loni v lednu. Nejprve se jako instruktor podílel na výcviku vojáků v Mykolajivu na jihu země, později působil u pohraničníků. Na konci loňského září se přestěhoval do Oděsy, kde navázal kontakt se zástupcem ruských tajných služeb a dohodl se na předávání vojenských informací za úplatu, uvedla prokuratura.
Brit předával souřadnice rozmístění ukrajinských jednotek, snímky výcvikových zařízení, informace o vojácích a plnil pro Rusy i další úkoly. Za jeden z nich obdržel 6000 dolarů (asi 125.000 Kč), dodala prokuratura.
„Nepřítel kolem 09:20 (08:20 SEČ) zahájil dělostřeleckou palbu na dětskou nemocnici v Chersonu, kde se v té době nacházeli malí pacienti, jejich rodiče a zdravotnický personál,“ uvedla chersonská oblastní prokuratura. Rusko tím zranilo devět lidí včetně dětí a zdravotníků.
„Už v současnosti tvoří ruský plyn méně než polovinu našich dodávek a naše zákazníky po celý rok 2025 zásobujeme i z alternativních kontraktů s největšími světovými energetickými společnostmi,“ uvedl největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SPP. Jakmile jednou dojde k úplnému zastavení dodávek ruského plynu, bude na to společnost připravena.
Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem nazvanou Poseidon, prohlásil dnes prezident Vladimir Putin. Zbraň (popisovaná jako torpédo či podvodní dron) je podle dostupných informací schopna nést atomovou hlavici, jejíž podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní cunami. V neděli Kreml oznámil, že Moskva úspěšně otestovala novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a jaderným pohonem označovanou Burevestnik, která je také schopna nést atomovou hlavici.
„Včera jsme provedli ještě jednu zkoušku dalšího slibného komplexu, a to bezposádkového podvodního produktu Poseidon,“ řekl podle ruské státní agentury TASS šéf Kremlu na návštěvě zraněných vojáků ve vojenské nemocnici. Armáda podle něj vypustila tuto zbraň z nosné ponorky. Putin také řekl, že v současné době neexistuje způsob, jak Poseidon zachytit. Zbraň podle něj svou silou překonala mezikontinentální balistickou střelu Sarmat, na Západě přezdívanou Satan II.
Exploze v muniční továrně ve městě Kopějsk u Čeljabinska na Urale si vyžádaly celkem 23 obětí. Nalézt se podařilo 16 mrtvých, pozůstatky sedmi zbývajících je nutné ještě identifikovat, oznámily dnes ruské úřady. Dva výbuchy v průmyslovém závodě Platmass, kde se vyráběla dělostřelecká munice, nastaly minulou středu, následující den gubernátor Čeljabinské oblasti hovořil o nejméně deseti mrtvých a tuctu pohřešovaných.
Vyšetřovatelé předběžně za příčinu neštěstí označili porušení bezpečnostních pravidel, napsal server RBK. Gubernátor Alexej Teksler zdůraznil, že nešlo o útok ukrajinského dronu, Ukrajina se k výbuchům v Kopějsku nevyjádřila.
Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské rafinérie v Uljanovské oblasti a autonomní Marijské republice a také další podniky zapojené do zásobování ruské armády, tvrdí ukrajinský generální štáb.
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina.
Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl dnes u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení. Kratochvíl ale popřel, že by na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.
Ruské drony na Ukrajině podle serveru Ukrajinska pravda a místní policie zasáhly už v úterý soukromý podnik ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde vypukl požár ve skladě. Podrobnosti o podniku neuvádí.
Dvojice polských stíhacích letounů MiG-29 v úterý zachytila a doprovodila ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač. Na síti X to dnes oznámilo operační velení polské armády a dodalo, že ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
Šéf ruského Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov uvedl, že se ukrajinské drony pokusily zaútočit na průmyslovou zónu ve městě Buďonnovsk. Útok zmařila protivzdušná obrana, významné škody nezpůsobil, uvedl činitel. Telegramový kanál Astra píše, že v Buďonnovsku drony cílily pravděpodobně na petrochemický závod Stavrolen.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Rusko v úterý večer sestřelilo 57 ukrajinských dronů, z nichž čtyři se pohybovaly nad oblastí metropole Moskvy. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany, podle něhož dalších osm bezpilotních letounů útočilo v oblastech sousedících s hlavním městem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin po již třetím dni útoků na město uvedl, že na místo dopadu trosek dronů vyrazily záchranné složky.
Vážení čtenáři, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme zase zítra brzy ráno. Přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.
„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.
„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.
Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.
„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.
„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinští a evropští představitelé se tento týden sejdou, aby projednali podrobnosti plánu příměří.
„Toto není plán na ukončení války. Příměří je nezbytné,“ citovala ho agentura Reuters. „Toto je plán na zahájení diplomatických jednání... Naši poradci se sejdou v nadcházejících dnech; dohodli jsme se na pátek nebo sobotu. Proberou podrobnosti tohoto plánu.“
Den předtím v rozhovoru pro Axios ukrajinský vůdce uvedl, že Kyjev a lídři EU vypracují plán do 7-10 dnů. Podle Zelenského by měl být stručný, bez zbytečných detailů. Vyjádřil však pochybnosti, zda by ruská strana tento plán přijala.
Soud v ruském Petrohradu uložil pokutu 30.000 rublů (zhruba osm tisíc korun) osmnáctileté hudebnici Dianě Loginovové, která vystupuje pod uměleckým jménem Naoko a hraje se skupinou Stoptajm. Informoval o tom dnes server Mediazona, podle něhož soudkyně shledala pouliční umělkyni vinnou z diskreditace ruské armády kvůli tomu, že ztvárnila píseň nazvanou Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky. Ta v Rusku figuruje na seznamu hledaných osob a také takzvaných zahraničních agentů.
Tým německého deníku Die Welt vedený hlavním reportérem listu Ibrahimem Naberem na Ukrajině nedaleko frontové linie zasáhl ruský dron. Informuje o tom ruskojazyčný telegramový kanál deníku Bild. Naber a jeho dva kolegové utrpěli zranění. Během stejného útoku přišel o život jeden ukrajinský voják.
Naber se svými kolegy pracoval na reportáži, kvůli níž doprovázel jednotku protivzdušné obrany, která je součástí 42. brigády ukrajinských ozbrojených sil. Když byli v otevřeném prostoru, zaútočil na vojenský automobil stojící u nich ruský dron typu Lancet. Jeden ukrajinský voják zemřel a další byl těžce zraněn. Na místě spolu s Naberem pracoval kameraman jménem Viktor a producent Ivan. Naber a kameraman utrpěli lehčí zranění, Ivan měl hluboko v noze dvě střepiny, podle lékařů však bude moci znovu chodit.
Naber řekl, že drony změnily válečnou žurnalistiku. Podle jeho slov ve vzdálenosti deseti až 12 kilometrů od linie střetu vznikla takzvaná zóna smrti, kde bezpilotní letouny mohou zaútočit kdykoliv a kdekoliv.
OBRAZEM: Lidé si prohlížejí poškozený ruský těžký dron instalovaný jako symbol války v centru Kyjeva.
Podle agentury Bloomberg s odvoláním na anonymní vrcholové manažery indického ropného rafinérského komplexu Indie prosazuje zákaz nákupu ropy od ruských společností Lukoil a Rosněfť, které minulý týden zasáhly americké sankce, ale nechtěla by se zcela vzdát dovozu ruské ropy.
Rafinerie zkoumají, kolik ropy mohou dovážet od jiných ruských dodavatelů, na které se nevztahují sankce, a za jakou cenu, informuje agentura Bloomberg. Snaží se také zjistit, jaká část ropy Rosněftu by mohla být dodána prostřednictvím jiných společností. Sankce byly dříve uvaleny na dva další ruské producenty: Surgutněftegaz a Gazpromněft. Podle údajů společnosti Kpler se tyto čtyři sankcionované společnosti v roce 2024 podílely na více než 80 % indického dovozu ropy z Ruska.
Podle zdrojů RBC-Ukrajina ruské vojenské údery poškodily zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.
Podle předsedy představenstva společnosti Naftogaz Ukrajiny Serhije Koreckého pracují na místě dopadu specialisté, kteří posuzují následky a zahajují sanační práce.
Podle něj se jedná již o sedmý cílený útok ruských vojenských sil na plynárenskou infrastrukturu od začátku října.
