ONLINE: Trump dohodl se Zelenským ochranu ukrajinského nebe. A další ruský útok

Slovensko setrvává na svém odmítavém postoji k návrhu nového balíku protiruských sankcí Evropské unie, neboť jednání se zástupci Evropské komise (EK) odstranilo jeho obavy ohledně plánu odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska. Vyplývá to z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí, které úřad poskytl ČTK. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius v pátek řekl, že Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nové sankce proti Rusku, které v únoru 2022 vojensky vpadlo na Ukrajinu. Podle něj se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit.

V Kyjevě se část obyvatel v noci přesunula do metra, aby se chránila před ruským bombardováním. 

Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP.

"Je to velmi těžká situace. Říkal jsem vám, že jsem velmi nespokojený ze svého hovoru s prezidentem Putinem. Chce jít až do konce, jen dál zabíjet lidi, není to dobré," řekl v pátek Trump

Současné vládě koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN se v obraně a bezpečnosti dařilo v navyšování výdajů a modernizačních projektech, silná byla také v podpoře Ukrajiny. Vyplývá to z vyjádření expertů oslovených ČTK. Největší neúspěch naopak spatřují v nedostatečném boji proti hybridním hrozbám a dezinformacím či v náborech do armády. Problematický byl podle části z nich i vztah mezi ministerstvem obrany a generálním štábem armády. Vládě se také podle oslovených odborníků zcela nepodařilo vytvořit široký konsensus v tom, jak má vypadat česká obrana, k čemuž přispěla i opozice.

Gubernátor Smolenské oblasti na západě Ruska oznámil, že protiletadlové jednotky sestřelily tři drony. Ani v tomto případě nebyli hlášeni zranění ani žádné škody. Gubernátor Voroněžské oblasti sousedící s Ukrajinou oznámil zničení „několika“ dronů.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ruské jednotky protivzdušné obrany sestřelily desítky ukrajinských bezpilotních letounů v různých částech země, včetně dvou v blízkosti druhého největšího města v zemi, Petrohradu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření představitelů země.

Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko na sociální síti Telegram napsal, že dva drony byly sestřeleny v různých oblastech jižně od města. Hlášeny podle něj nejsou žádné škody ani zranění. Na petrohradském letišti Pulkovo ale byl na čas přerušen provoz.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.

Dodávky elektřiny do ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byly obnoveny, oznámila ruská správa okupované elektrárny, kterou citoval Reuters.

Italská premiérka Giorgia Meloniová telefonicky hovořila s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mimo jiné o ruské válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Meloniové. Stanice CNN s odvoláním na americké představitele uvedla, že Trump o Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, mluvil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Trump si s lídry evropských zemí telefonoval poté, co prohlásil, že jej velmi zklamal čtvrteční hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle šéfa Bílého domu nepřinesl žádný pokrok. Putin zjevně není ochoten ukončit vojenské akce na Ukrajině, míní Trump. Putin mu sdělil, že Rusko je nadále ochotno jednat o dohodě o urovnání konfliktu, ale nehodlá slevit ze svých válečných cílů, oznámil ve čtvrtek Kreml.

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější zdroje energie, uvedla dnes večer na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má na místě dlouhodobě svůj tým. Ruská státní agentura TASS píše, že potřeby elektrárny nyní zajišťují záložní generátory. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko podle serveru RBK-Ukrajina prohlásil, že ruská armáda zasáhla elektrické vedení spojující atomové zařízení s ukrajinskou energetickou sítí.

"Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna dnes v 17:36 (16:36 SELČ) přišla o veškerý externí zdroj energie, což se stalo po deváté během vojenského konfliktu a poprvé od konce roku 2023," stojí ve sdělení MAAE, podle níž se nyní atomové zařízení spoléhá na energii z nouzových dieselových generátorů. "Podtrhuje to extrémně vratkou situaci v oblasti jaderné bezpečnosti," podotkl šéf MAAE Rafael Grossi.

Při ruském útoku na Kyjev bylo poškozeno konzulární oddělení polského velvyslanectví v Kyjevě, podle velvyslance jsou všichni zaměstnanci živí a zdraví, uvedl na sociální síti šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. "Ukrajina naléhavě potřebuje prostředky protivzdušné obrany," napsal. Polské ministerstvo zahraničí na síti X oznámilo, že předalo ruské ambasádě diplomatickou nótu s protestem proti útokům na Ukrajince. "Byla poškozena budova polské ambasády na Ukrajině. Ministerstvo zdůraznilo, že to je porušení mezinárodního práva, zejména Vídeňské úmluvy z roku 1961," uvedla diplomacie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně, uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek 10. července pořádají další schůzku takzvané koalice ochotných, která se bude věnovat ruské invazi na Ukrajině. Dnes to podle agentury AFP oznámil Elysejský palác. Jednání se přes videospojení zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloniová.

„Zcela jistě se bude diskutovat o tom, jak udržet bojeschopnost Ukrajiny,“ uvedl úřad francouzského prezidenta. Jednání se uskuteční v době, kdy Macron bude na návštěvě Spojeného království, zástupci Ukrajiny a ukrajinští spojenci se ale připojí přes internet, poznamenal Elysejský palác.

Podívejte se na nové snímky z výměny vězňů. Ukrajinští vojáci se vrátili do vlasti.

Německo zvažuje nákup systémů protivzdušné obrany Patriot od Spojených států, následně by systémy předalo Ukrajině. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. USA tento týden uvedly, že zastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany.

„Mohu potvrdit, že skutečně vedeme intenzivní jednání na toto téma,“ uvedl mluvčí Kornelius. V jakém stadiu jednání se Spojenými státy jsou, ale říci odmítl. Mluvčí ministerstva obrany v této souvislosti zmínil, že ministr obrany Boris Pistorius v druhé polovině července vyrazí na návštěvu do Washingtonu. „Patrioty samozřejmě budou také na programu,“ dodal.

Ukrajina a Rusko si vyměnily další skupinu válečných zajatců, uvedlo nejdříve ruské ministerstvo obrany a o něco později informaci potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kolika lidí se výměna týká, není jasné.

„Naši lidé jsou doma. Většina z nich byla v ruském zajetí už od roku 2022,“ napsal Zelenskyj na svém účtu na telegramu. V únoru 2022 Rusko zahájilo invazi do sousední země. Mezi propuštěnými jsou podle Zelenského vojáci, kteří se podíleli na obraně vlasti například v přístavním městě Mariupol i jinde v Doněcké oblasti, v Luhanské oblasti i dalších ukrajinských regionech. Kromě příslušníků ukrajinských ozbrojených sil jsou ve skupině i civilisté, dodal Zelenskyj.

V Kyjevě po ruském útoku záchranáři našli mrtvého člověka, informují úřady. V okupovaném Doněcku zahynuli čtyři lidé při ostřelování, píše TASS.

Podmíněný trest navrhla dnes u soudu v Plzni státní zástupkyně pro padesátiletého Zdeňka Holzknechta, kterého viní z napadení dvou žen z Ukrajiny na předloňské pouti v Plasích. Padesátiletý majitel pouťových atrakcí čelí obžalobě z ublížení na zdraví, z výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a hrozí mu až pětileté vězení. Muž trvá na tom, že nikoho nezranil. Popřel i jakýkoli národnostní motiv, který by stál za incidentem. Jeho obhájce navrhl zproštění obžaloby, protože podle něj nejsou žádné věrohodné důkazy, které by Holzknechtovu vinu jednoznačně potvrdily. Celý případ byl navíc podle něj silně medializovaný a zpolitizovaný. Rozsudek soud vyhlásí 11. července.

Viceprezident ruské společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel v Moskvě, napsala dnes agentura TASS s odvoláním zdroj z justičních orgánů, podle kterého Badalov nejspíše spáchal sebevraždu. Podle sociálních sítí vyskočil z okna svého bytu v 17. podlaží na prestižní adrese. Zprávy o smrti svého viceprezidenta později potvrdila sama společnost. Jde o přinejmenším 11. záhadnou smrt v ropném odvětví od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times.

„Badalovovo tělo našli pod okny domu na Rubljovské silnici. Jako předběžná příčina smrti byla stanovena sebevražda,“ citovala agentura TASS svůj zdroj. Případ se vyšetřuje. V bytě byly v té době jeho žena a dvě dcery. Nyní jsou v péči psychologů, dodala agentura RIA Novosti, podle které Badalov před smrtí napsal ženě na rozloučenou.

Rusko podle petrohradského serveru Fontanka zrušilo svou hlavní přehlídku vojenského námořnictva, která se jinak každým rokem koná v poslední červencovou neděli v Petrohradě. Neoficiální zprávu Fontanky, která se odvolává na své anonymní zdroje, převzala i další média, ruská i zahraniční.

„Na Něvě, ani na rejdě v Kronštadtu nebudou žádné lodě, nebude letectvo,“ píše server. Skončil podle něj nácvik pochodu námořní pěchoty na souši. Zrušení přehlídky, naplánované na 27. července, údajně souvisí s bezpečnostními opatřeními, a tak se oslavy omezí na položení věnců k pomníku a koncert na náměstí v druhém největším ruském městě.

Obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou zavádí nové kvóty pro vývoz citlivých ukrajinských produktů. Například pro cukr jde podle nejmenovaného vysokého unijního představitele o kvótu 100.000 tun ročně z dřívějších 20.000 tun, u pšenice pak jde o zvýšení na 1,3 milionu tun z původní kvóty jeden milion tun. Na dovoz levných zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují zemědělci v některých zemích EU, poukazují hlavně na nerovné podmínky.

Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nový balík protiruských sankcí Evropské unie. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že podle jeho informací se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit. Slovenský premiér Robert Fico v červnu řekl, že Bratislava 18. balík sankcí nepodpoří. V pondělí uvedl, že si kvůli tomu telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.

„To, že ruská armáda nasazuje slzotvorné plyny a chlorpikrin, se stalo běžnou praxí a je silně rozšířené,“ uvedly zpravodajské služby. Připomínají, že o tom, že ruská armáda využívá slzotvorné látky, se vědělo, ale nově potvrzují, že je to i chlorpikrin. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru může mít tato látka využívaná jako zbraň za první světové války smrtící účinky. „Představuje to ještě závažnější porušení úmluvy o chemických zbraní, která zakazuje používání této látky za jakýchkoliv okolností,“ uvádějí němečtí a nizozemští zpravodajci. Podle šéfa MIVD Petera Reesinka Rusko zesiluje nasazení používání chemických zbraní. „Hrozba vyplývající z ruského programu pro chemické zbraně postupně roste,“ uvedl Reesink.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočili Rusové.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v blahopřání americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k dnešnímu americkému svátku, Dni nezávislosti, vyzval k normalizaci vztahů mezi Minskem a Washingtonem. Lukašenko obvykle negratuluje vůdcům „nikoli přátelských“ zemí, poznamenal běloruský server Naša Niva. Agentura AFP dala blahopřání do souvislosti s tvrdými západními sankcemi, které doléhají na Minsk.

„Minsk a Washington během vašeho (Trumpova) prvního prezidentského období stanuly na cestě normalizace vztahů. Bohužel, v určitém okamžiku se bělorusko-americká spolupráce odchýlila od této pozitivní linie. Jsem přesvědčen, že taková situace neodpovídá národním zájmům našich zemí ani národů. Nastal čas to změnit,“ uvedl Lukašenko a dodal, že doufá v obnovení pozitivní dynamiky ve vztazích a ve vzájemně prospěšnou spolupráci.