ONLINE: Tragický útok Rusů na Kyjev a Ukrajina převzala další mrtvé vojáky

„Takové útoky jsou čistým terorismem. A celý svět, Spojené státy a Evropa musí konečně reagovat tak, jak civilizovaná společnost reaguje na teroristy,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj k masivním útokům. „Putin to dělá pouze proto, že si může dovolit válku pokračovat. Chce, aby válka pokračovala. Je špatné, když mocní tohoto světa před tím zavírají oči.“

Ruský útok na Kyjev byl jedním z nejstrašnějších od začátku války, uvedl Zelenskyj. Zahynulo 14 lidí, další stovka je zraněná. Další oběť je v Oděse.

„Chemický závod Něvinnomyssk Azot, který je klíčovým dodavatelem pro vojensko-průmyslový komplex Kremlu, pozastavil výrobu v důsledku útoků ukrajinských dronů,“ uvádí The Kyiv Independent. Něvinnomyssk leží ve Stavropolském kraji v Severokavkazském federálním okruhu, několik set kilometrů od fronty.

„Záchranné práce v Kyjevě musely být přerušeny kvůli hrozbě dalších ruských vzdušných útoků.“ Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín retweetuje video kanálu Trucha.

Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo nejméně 14 lidí, uvedl podle agentury AFP šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko s tím, že po dalších obětech se nadále pátrá v sutinách. Kyjevský starosta Vitalij Kličko již dříve uvedl, že při jednom z útoků zahynul americký občan. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters. Podle Tkačenka ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.

Jeden z prvních dronových útoků zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a podle prvotních informací zranil nejméně 11 lidí. Podle ministra vnitra Ihora Klymenka bylo při útocích v Kyjevě zraněno nejméně 44 lidí a v Oděse dalších šest, píše AFP. V Kyjevě bylo zasaženo 27 objektů včetně obytných budov, vzdělávacích zařízení a kritické infrastruktury, dodal ministr Klymenko.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.

Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.

Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.

„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.

Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.

Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi.

„Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění ‚dráždivých faktorů‘ s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.

Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.

„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.

Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.

Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.

„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.

Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.

Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem, informovala agentura APA.

Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce podle APA nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem. První dvě kola se dosud odehrála v tureckém Istanbulu.

Rakousko patřilo spolu se Slovinskem a Kyprem k posledním zemím v Evropské unii, které dosud Zelenskyj nenavštívil. Česko navštívil v době rozsáhlé ruské invaze dvakrát, naposledy letos v květnu. Z Vídně odletí Zelenskyj na summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Kanadě.

Zelenského návštěvu kritizovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Šéf této politické formace označované za proruskou Herbbert Kickl uvedl, že Zelenského návštěvou Rakousko „pohřbívá svou neutralitu“ a ohrožuje tak vlastní bezpečnost.

Kauzou namalování ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči se nakonec bude muset soud zabývat v rámci veřejného hlavního líčení. Státní zástupce totiž uspěl se stížností proti soudnímu usnesení, které trestní případ postoupilo do přestupkového řízení. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Zuzana Barochová. Obžalobu na členy spolku Kaputin kvůli poškození cizí věci projedná soud 6. srpna.

„Městský soud v Praze zrušil z procesních důvodů usnesení zdejšího soudu ze dne 17. února 2025, kterým zdejší soud rozhodl o postoupení věci k projednání Úřadu městské části Praha 6, a uložil zdejšímu soudu ve věci nařídit hlavní líčení,“ sdělila mluvčí. Obvodní soud dospěl letos v únoru k závěru, že namalování vlajky nebylo trestným činem.

Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.

„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.

Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.

Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.

„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů. 

Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.

Ruská agrese proti Ukrajině podle ministra zahraničí Jana Lipavského ukázala, jak vesmírné prostředky přímo souvisí s vojenskými operacemi. Uvedl to na zahájení osmého ročníku Pražské konference o vesmírné bezpečnosti.

Bezpečnostní prostředí komplikuje také například asertivní chování Číny na oběžné dráze nebo nárůst nestátních aktérů ve vesmíru, míní. „Tyto podmínky zdůrazňují naléhavou potřebu mezinárodní spolupráce a zodpovědného chování ve vesmíru,“ uvedl. Vesmírná bezpečnost je podle něj nezbytnou součástí bezpečnosti národní i globální.

Válka na Ukrajině podle Lipavského jasně ukázala, že Evropa musí posílit propojení mezi civilními a vojenskými vesmírnými kapacitami. Základním kamenem obrany, a to i ve vesmíru, zůstává NATO, dodal. Česko podle něj podporuje rozvoj komplexní alianční politiky pro vesmír. Budoucnost vesmíru spočívá v partnerstvích mezi veřejnými institucemi, soukromým průmyslem a akademickou sférou, doplnil.

Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor.

Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.

Ústavní soud zamítl stížnost dvojice, která usilovala o to, aby konflikt s cizinci u stánku iniciativy Pražský Majdan neskončil jen v přestupkovém řízení. Stížnost směřovala proti rozhodnutím pražských policistů a státního zastupitelství, podle kterých se cizinci podezřelí z útoku na dobrovolníky nedopustili ani trestného činu z nenávisti, ani výtržnictví. ÚS stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Incident se odehrál před více než rokem na Staroměstském náměstí v Praze.

„Orgány činné v trestním řízení se v posuzované věci dostatečným způsobem zabývaly tím, zda stěžovatelé nebyli vystavení násilí motivovanému rasovou nenávistí, a srozumitelně s odkazem na příslušné důkazy vysvětlily, z jakého důvodu dospěly k závěru, že tomu tak nebylo,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Ditou Řepkovou.

Dobrovolníci Pražského Majdanu před rokem na Staroměstském náměstí informovali kolemjdoucí o válce na Ukrajině. U stánku propukl nejprve slovní konflikt a pak i strkanice se skupinou cizinců. Jednoho z cizinců zadržela policie hned po incidentu, další čtyři na letišti, brzy je však zase propustila. Podle tehdejších informací šlo o občany státu Evropské unie, z nichž nejméně jeden pocházel z postsovětského prostoru.

Policisté vycházeli hlavně z videozáznamů pořízených účastníky incidentu a z výslechů aktérů. Poté, co případ poslali přestupkové komisi, se dobrovolníci obrátili na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které postup policistů potvrdilo jako správný. Podle státní zástupkyně šlo o „běžný situační konflikt“ a neprokázalo se, že motiv spočíval v podpoře Ruska a zášti vůči Ukrajině. Stejný názor mělo také Městské státní zastupitelství v Praze.

V Záporoží ruská armáda během noci zasáhla blíže neurčený podnik. Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov informoval o tom, že v blíže neurčeném průmyslovém podniku po ruském útoku vypukl požár. Na místě pracují záchranáři, nikomu se zřejmě nic nestalo. V noci také úřady v tomto regionu na jihovýchodě Ukrajiny, přes který prochází frontová linie, varovaly před aktivitou ruského letectva a před hrozbou útoku leteckými bombami KAB.

Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 125 ze 138 dronů vyslaných ruskými silami, uvedlo v pondělí ráno letectvo. V noci na pondělí byla hlavním cílem ruských útoků dle představitelů letectva Doněcká oblast na východě země, jejíž velkou část už Rusko kontroluje.

Kyjev a okolní oblast se v noci na pondělí staly terčem dalšího ruského útoku, po kterém úřady hlásí zraněné a sčítají materiální škody. V Kyjevě utrpěl zranění 21letý muž, který v těžkém stavu skončil v nemocnici, informoval šéf zdejší vojenské správy Tymur Tkačenko. Ruský útočný dron se podle něj zřítil do obytné zástavby ve čtvrti ležící u Dněpru.

Jinde jsou poškozené obchodní pavilony. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko později informoval ještě o jedné zraněné ženě. V Obuchivu ležícím v Kyjevské oblasti jižně od Kyjeva má po ruském dronovém útoku 60letý muž řezné rány na rukou a v obličeji. Poškozený je také jeden soukromý dům a hospodářská stavení, uvedl velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že jednal se zástupci vlády, tajné služby a armády o posílení ukrajinské infrastruktury před ruskými útoky. 

„Navzdory všem Putinovým slibům Spojeným státům a dalším světovým aktérům, kteří usilují o mír, Rusko nadále útočí na civilní energetická zařízení na Ukrajině. Tento teror je stále zákeřnější. Nic nenasvědčuje tomu, že by se někdo v Moskvě chystal ukončit válku nebo brát diplomacii vážně,“ napsal Zelenskyj.

I had a meeting with the military, the Security Service of Ukraine, and government officials on protecting our infrastructure from Russian strikes.

Despite all of Putin’s promises to the United States and others in the world who seek peace, Russia continues to strike civilian… pic.twitter.com/EqPM1bs8dk

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 15, 2025