OSN i Lékaři bez hranic se stáhli z uprchlických center. Češi tam zůstávají

Přes velikonoční svátky pomáhaly v řeckém Idomeni na čtyři desítky Čechů. „Staráme se především o centrální sklad humanitární pomoci a sbírek pro celou oblast Idomeni a okolí. Ty pak další desítky dobrovolníků – i z jiných organizací – distribuují podle potřeby v táboře. Pokud tu máme lékaře, pomáháme s poskytováním základního ošetření,“ popisuje činnost Czech teamu koordinátor organizace Pomáháme lidem na útěku Jan Zeman. „Uprchlíci tady čekají už tři týdny. Nemají kam jít, stále doufají, že se hranice otevřou, ale nestane se to,“ myslí si.  

Stabilně tam bude fungovat zhruba dvacetičlenný tým dobrovolníků. V provizorním uprchlickém táboře podle něj stále žije až 12 tisíc lidí buď ve velkých stanech Lékařů bez hranic, nebo v malých turistických stanech. Další tisícovka běženců je rozesetá ve třech malých kempech v okolí a dalších 1500 pak v blízkém Polykastru. Řecké tábory jsou nyní přeplněné a v některých z nich panují srovnatelné či horší hygienické podmínky než v Idomeni.

Zoufalství uprchlíků: Před náklaďáky postavili děti i stany, blokují dálnici

Dobrovolníci proto apelují na evropské státy. Situace v Idomeni i v celém Řecku přestala být prý únosná.

„Můžeme lidem zajistit základní potřeby – i když je nedokážeme vždy zahřát, pokud prší. To největší, co jim ale nastalá situace bere, je lidskost. Přišli do Evropy hledat útočiště před válkou a skončili v bahně na jejích hranicích. A tam skončila i lidská práva. Chápeme potřebu evropských států kontrolovat příchozí žadatele o azyl, je ale potřeba přitom dodržovat základní pravidla humanity – a ne se k lidem, kteří utíkají před válkou a bídou, chovat jako ke zvířatům,“ vysvětluje předsedkyně Pomáháme lidem na útěku Zuzana Lenhartová. 

Ostrá kritika dohody EU s Tureckem

Na porušování lidských práv upozorňují i například Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nebo Lékaři bez hranic. Obě organizace se proto rozhodly ukončit své působení v takzvaných hotspotech na řeckém ostrově Lesbos, které se podle nich staly detenčními centry. Za vše může prý dohoda EU s Tureckem, podle které mají být běženci, kteří v Řecku nepodají žádost o azyl nebo jejichž žádost nebude kladně vyřízena, vráceni do Turecka. EU má za to přijmout stejný počet lidí s nárokem na azyl z Turecka.  

Dohoda konkrétně zmiňuje účast UNHCR na realizaci tohoto ujednání. Představitelé OSN v Ženevě ale podle Reuters tvrdí, že tuto věc s nimi nikdo předem nekonzultoval. Podle úřadu OSN se dohoda začala uplatňovat předčasně, neboť Řecko nemá fungující systém vyhodnocování žádostí o azyl na žádném ze svých ostrovů a nemá dostatečné ani adekvátní ubytovací kapacity pro žadatele o azyl.

Uprchlíky jsme k brodění do Makedonie nenavedli, tvrdí čeští dobrovolníci

„V souvislosti s politikou UNHCR, která se staví proti detenci žadatelů o azyl, UNHCR ukončila některé aktivity ve všech uzavřených centrech na řeckých ostrovech,“ uvedla pro Blesk.cz Šimona Dostálová z české pobočky UNHCR. Nicméně organizace podle ní i nadále zůstává přítomna, aby monitorovala situaci uprchlíků, dodržování lidských práv a poskytovala informace o průběhu azylového řízení. 

„Zaměstnanci UNHCR budou nadále přítomni na pobřeží, aby asistovali při záchraně životů (včetně transportu do nemocnice v případě potřeby). UNHCR bude také pokračovat v poskytování asistence řeckým úřadům v rozvíjení adekvátních přijímacích podmínek,“ upřesnila Dostálová.  

Z hotspotů v Morii odešli i Lékaři bez hranic 

I organizace Lékaři bez hranic ukončila minulý týden své aktivity v „hotspotu“ v Morii na řeckém ostrově Lesbos, konkrétně šlo o lékařskou kliniku v centru, převážení lidí na útěku do tohoto zařízení, poskytování čisté vody a provozování hygienických zařízení v centru. Rozhodli se tak po uzavření dohody mezi EU a Tureckem, jež povede k násilnému vracení migrantů a žadatelů o azyl z Řecka.

„Kdybychom v práci v zařízení pokračovali, tak bychom se podíleli na systému, jenž považujeme za nespravedlivý a nehumánní. Proto jsme učinili toto extrémně složité rozhodnutí ukončit naše aktivity v Morii,“ uvedla tehdy vedoucí mise Lékařů bez hranic v Řecku Marie Elisabeth Ingres.

Týden s Bleskem mezi uprchlíky. Bída, špína a hněv v táboře tisíců běženců

Lékaři bez hranic budou i nadále pracovat ve svém tranzitním centru v Mantamadosu, kde je nově příchozím poskytována prvotní podpora, budou rovněž pokračovat v záchranných operacích na moři severně od Lesbosu a i nadále budou provozovat mobilní kliniky na ostrově Lesbos, které poskytují pomoc lidem, jež nejsou v hotspotu v Morii. Čeští dobrovolníci jejich postoj podporují.

„Po demonstraci dobrovolníků minulý týden se podmínky v táborech o něco zlepšily, uprchlíci mají alespoň možnost pohybovat se volně v rámci kempu, předtím byli zavřeni v detencích,“ vysvětluje koordinátorka Pomáháme lidem na útěku Renata Blažková. 

Čeští dobrovolníci působí v největším skladu na ostrově, odkud posílají humanitární pomoc do táborů. Část jí dodávají ale i do Athén nebo do Idomeni. „Zatím na ostrově zůstáváme, uprchlíci totiž stále přijíždějí. Ačkoli jsou hned odváženi do táborů, je potřeba se o ně postarat, minimálně co se týče oblečení a základních potřeb,“ tvrdí Blažková.

V Sýrii chybí doktoři: „Jsem urolog, chirurg i gynekolog,“ říká Ahmed

V Šídu činnost dobrovolníků  končí  

Do Idomeni a na další místa se snaží dostat i své sbírky z Česka nebo ze Šídu na srbsko-chorvatských hranicích, kde jejich činnost pomalu končí. Momentálně je tam několik stovek uprchlíků, kteří se nemohou dostat do Rakouska ani zpět. „Důsledkem uzavření balkánské trasy je skutečnost, že jedinou možností, jak se dostat ze Srbska, je využití služeb pašeráků lidí. Cesta tak do určité míry nadále funguje, stala se ale pro uprchlíky ještě mnohem dražší a nebezpečnější,“ upozorňuje Lenhartová.  

Dobrovolníci pod vedením Pomáháme lidem na útěku a ve spolupráci se slovenským Človekem v ohrození se kromě balení skladu starají i o děti uprchlíků, kterým se snaží zpříjemnit dobu čekání. Na děti nastalá situace dopadá nejvíce.