Čeští lékaři „zápasí“ s uprchlíky: Posunky místo slov a nedůvěra k mužům
Jedním z prvních míst, které příchozí uprchlíci do České republiky vidí, bývají ordinace lékařů. Tam se musí podrobit vstupním prohlídkám. Kvůli jazykovým či kulturním bariérám ale dochází mezi ošetřujícím personálem a cizinci mnohdy ke konfliktům i nedorozuměním. Ženské pacientky se například nechtějí nechat ošetřit od doktorů mužského pohlaví, vadí jim i mužští tlumočníci. Česká lékařská komora (ČLK) tak žádá ministerstvo vnitra, aby příchozím rozdávalo text, v kterém jim vysvětlí pravidla tuzemské zdravotní péče.
„Naším hlavním zájmem je předcházet konfliktům a bránit naše lékaře,“ shrnul důvody iniciativy pro Blesk.cz prezident ČLK Milan Kubek. Komora v posledních týdnech totiž zaznamenala několik případů konfliktních situací při poskytování zdravotní péče uprchlíkům.
„Lékaři i ostatní zdravotníci v současnosti naráží nejen na komunikační bariéru, ale často i na absolutní nepochopení ze strany imigrantů, které ošetřují,“ uvedla ČLK ve svém dopisu pro ministra vnitra Milana Chovance, kterého žádá o pomoc. Podle jejích poznatků bývá hlavní příčinou takových situací, vedle kulturních a náboženských rozdílů, nedostatečná informovanost.
„Častým zdrojem nedorozumění bývá nedostatek informací. Cizinci, kteří se na území ČR ocitli v rámci tzv. migrační vlny, neznají podmínky pro poskytování zdravotní péče v České republice a často ani nehovoří žádným z jazyků, jehož znalost se dá předpokládat u našich lékařů a zdravotníků,“ stojí dále v dopisu pro ministra.
Rozdávejte letáky, žádají lékaři
Etická komise tak ve spolupráci s právní kanceláří ČLK připravila pro migranty návrh jednoduchého informačního letáku o základních právech pacientů a pravidlech poskytování zdravotní péče v ČR. „Po konzultaci s ministerstvem zahraničí si dovolujeme navrhnout, aby ministerstvo vnitra zajistilo překlad informačního textu do angličtiny a dále pak do jazyků, jimiž hovoří většina imigrantů. Považujeme za vhodné, aby tyto texty byly dostupné na všech místech, kde se migranti nachází,“ doporučuje komora. O distribuci mezi lékaře se prý postará sama.
Ministerstvo vnitra iniciativu ČLK uvítalo. Klára Pěknicová z tiskového oboru pro Blesk.cz uvedla, že se počítá se zajištěním překladů i šířením letáků. „V současnosti již existují základní informace pro cizince týkající se zdravotní péče, které jsou však primárně v gesci ministerstva zdravotnictví,“ dodala zástupkyně instituce.
Dorozumívání posunky
Problémy s komunikační bariérou a kulturními odlišnostmi potvrdila i Magdalena Pospíchalová, jedna z dobrovolnic ve skupině Iniciativa Hlavák, která migrantům pomáhá. „Nejčastějším problémem v této oblasti je, že se ženy nechtějí nechávat vyšetřit mužskými lékaři. Sama jsem nezažila případ, že by u zdravotní prohlídky nebyl tlumočník. Vím ale, že někteří migranti tlumočníkům nevěřili. Opět zde narážíme na to, že žena jakožto pacientka může mít problémy s mužem jakožto tlumočníkem,“ popsala pro Blesk.cz.
Tlumočníci přitom hrají při styku s lékaři klíčovou roli. Bez nich se řada cizinců může s doktory domlouvat leda posunky. Takový byl i případ syrské rodiny Hammorových, která byla umístěna v táboře v Bělé-Jezové. Jejich syn měl chronické astma a náhlé problémy s dechem. Byl ale problém přivolat pomoc kvůli jazykové bariéře.
„Vyřešilo se to až skrz kolegyni dobrovolnici, ta zařídila lékařku, která hovořila arabsky. Před tím byla rodina v Mladé Boleslavi asi dvakrát na pohotovosti, ale nikdo jim tam samozřejmě pořádně nerozuměl,“ vysvětlila Pospíchalová.
Druhý podobný případ se podle jejích slov týkal Etiopanky s dvouletou dcerou. Holčička trpěla zažívacími problémy, její matka však měla kvůli dorozumívání potíže sehnat pomoc.
