9°C
Češi pomáhají uprchlíkům, sami jsou ale v nebezpečí. Co jim hrozí?
Dobrovolníkům na hraničních přechodech hrozí nebezpečí. Obzvlášť když je před nimi dav několika tisíc vystrašených uprchlíků. Jeden z pěti umí anglicky a nejvíce se bojí toho, že se v některém státě zaseknou. Lidé z Czech teamu by podle jednoho z dobrovolníků měli dobře zvážit, kdy je už situace nezvladatelná a hrozí jim fyzická újma. V takových případech je prý nejlepší nechat vše samovolně plynout.
V uplynulých týdnech byl Martin jako dobrovolník dvakrát na srbsko-chorvatském hraničním přechodu Berkasovo-Bapska. Za jediný den po takzvané balkánské cestě dokázalo přijít mezi 5 až 10 tisíci lidí. Věci se tam prý dějí strašně moc rychle. Uprchlíci podle něj jsou v neustálé nejistotě a strachu, že se někde po cestě zaseknou.
Situace v Bapske je zhruba prý takováto, že na srbské straně přijíždí autobusy z Preševa na makedonsko-srbské hranici, zhruba 8 hodin cesty od Bapske. „Vykládají skupiny zhruba 60 uprchlíků. Ti přejdou asi pět set metrů po malé asfaltce k chorvatské hranici, kde čeká skupinka chorvatských policistů a odjíždí chorvatskými autobusy do asi 15 minut vzdáleného tábora v Opatovci,“ uvádí Martin na svém profilu na sociální síti.
Uprchlíci podle něj cestovali v různě velkých rodinných skupinách. Menší měly tři až pět členů, velké pak až dvacet rodinných příslušníků. „Někdy byla situace velmi klidná a lidé jen procházeli, někdy se nám nahromadilo několik set lidí, kteří se ale plynule posouvali, někdy se nám udělal velký dav až několika tisíc lidí, který se několik hodin nepřesouval vůbec a vznikalo napětí,“ informuje Martin dále.
Dobrovolníci mají myslet na sebe a svou bezpečnost
Dobrovolníci by ale neměli zapomínat na sebe – na své bezpečí a komfort. Pak je teprve čas na to začít zklidňovat dav a myslet na bezpečnost lidí v něm. Měli by dobře zvážit, kdy je už situace nezvladatelná a hrozí jim fyzická újma. „V takovém případě je potřeba se stáhnout a nechat situaci vyvinout se samovolně. Ač to bude jistě znamenat znatelné zhoršení situace – ono to nějak dopadne,“ vysvětluje Martin.
Dobrovolníci by se neměli za žádné situace pouštět do fyzické konfrontace. Ve vyhrocené situaci to podle dobrovolníka k použití násilí může svádět, ale tlak prý budí protitlak a celá situace se jen zhorší. „Žádnou fyzickou potyčku proti několikanásobné přesile nemůžete vyhrát. Síla dobrovolníků je naopak v klidu a rozvaze,“ upřesňuje.
Čím větší dav, tím větší chaos
Při řízení a koordinaci davu uprchlíků je podle Martina důležité, aby se stále udržoval v menších skupinkách, které jsou lépe ovladatelné. „Čím větší skupina lidí je, tím hůře je ovladatelná. A náročnost není přímo úměrná počtu lidí, ale spíše exponenciálně roste. Klíčové je proto udržet dav rozdělený na menší skupiny, které samy o sobě jsou řiditelné,“ vysvětluje Martin.
„Dav má přirozenou tendenci udělat masu lidí, která znepřehledňuje situaci, znemožňuje komunikovat se členy davu, a tím brání přenosu informací. Pomáhá proto dát davu nějakou strukturu. Třeba skupinu seřadit do dvoustupů,“ upřesňuje dobrovolník. V ideálním případě je takto mají dobrovolníci řadit rovnou. Pokud to nejde, je důležité, aby našli někoho, kdo mluví anglicky, vysvětlit mu, co chtějí, aby dav udělal a poprosit dotyčného, aby to přetlumočil.
Když je situace kritická, mají dobrovolníci zařvat
Když začne být dav napjatý, funguje na lidi v něm například vysvětlování, čímž se zamezí vznik paniky z nedostatku informací. Dobrovolníci by měli uprchlíkům naslouchat a vyjádřit pochopení s jejich situací. Dobré je i najít si v davu spojence, vysvětlit jim, co se děje, a poprosit je o pomoc. „Přestože je ve vás malá dušička, alespoň navenek působit jistě. Lidé jsou často neklidní právě ze strachu z nejistoty a vy do situace skrze sebe vnášíte trochu řádu a jasnosti,“ míní Marek.
Pokud se situace vyhrotí a začne být kritická, tak je prý namístě křik a velmi neústupný výraz. „Úspěch závisí na hlasitosti a sveřeposti výrazu, funguje spíše jako moment překvapení, nedá se používat příliš často,“ vysvětluje Marek. Pokud se dav tlačí stále dopředu a dobrovolníci by nad nimi ztráceli kontrolu, je dobré je posadit na zem. „Sedící lidé se nemohou mačkat a zároveň to zastaví přesun i lidí vzadu, dělá to fyzickou bariéru,“ dodal dobrovolník, který vychází ze svých zkušeností z hraničního přechodu.
Témata:
Související
