„Uprchlíci zanesli do EU choleru.“ Vyvezla polskou pravici vlna xenofobie?
S přehledem vyhrála polské parlamentní volby. Konzervativní strana Právo a Spravedlnost (PiS) získala v neděli 37,7 procenta hlasů. Převaha PiS je natolik velká, že poprvé od roku 1989 v demokratickém Polsku bude vládnout jedna strana bez nutnosti vytvářet koalici. Stojí za drtivým vítězstvím pravice tvrdý postoj vůči uprchlíkům? Lídr strany Jaroslav Kaczynski (66) prohlásil, že běženci zavlekli „choleru do Řecka a úplavici do Vídně“.
„Nepromarnili jsme posledních osm let. Polsko udělalo ekonomický pokrok a máme nyní nezaměstnanost pod 10 procent,“ pokusila si zachovat důstojnost po prohraných volbách současná premiérka Ewa Kopacz (58) z liberální Občanské platformy. Občanská platforma však ve volbách získala pouhých 23,6 procent hlasů a přijde v parlamentu o desítky křesel. Voliči tak zjevně měli jiný názor.
Tvrdě proti imigrantům
Předvolebnímu boji dominovalo téma uprchlické krize. Premiérka Ewa Kopacz s EU vyjednala, že Polsko přijme pět tisíc uprchlíků. Kaczynski dal jasně najevo, že to by se za vlády jeho strany nestalo. Uprchlíci dle něj totiž „přivezli do Řecka choleru a do Vídně úplavici a jiné parazity“. Navíc prý „muslimové vynucují ve Švédsku právo šaría, okupují kostely v Itálii, které používají jako toalety a v Evropě pořád způsobují potíže.“
Kaczynski zastává názor, že by Polsko mělo finančně přispět EU na zvládnutí uprchlické krize, ale nemělo by plošně přijímat imigranty. Nehledě na tvrdou protiuprchlickou rétoriku, Kaczynski se po oznámení výsledků voleb ve výrocích mírnil. „Budeme uplatňovat právo, žádná msta se nechystá, žádné vyřizování osobních účtů. Nebudeme kopat do těch, kteří svou vlastní vinou padli,“ tvrdil.
Železná Szydlo
Podle polských médií ale za úspěchem strany ve volbách stojí Beata Szydlo (52), která byla lídrem kandidátky strany PiS. Vystudovaná etnografka je vnímána společností příznivěji než dle mnohých příliš radikální Kaczynski. Co se týče jejích postojů, nebojí se jít proti proudu a někteří už ji srovnávají s „Železnou lady“ Margaret Thatcher.
Szydlo je proti zavedení eura v Polsku i proti uprchlickým kvótám. Budoucí premiérka už před volbami slíbila, že v případě vítězství, postoj Polska změní. „Podpořit Maďarsko, Českou republiku a Slovensko (ohledně uprchlických kvót) bylo v našem zájmu,“ okomentovala pak jednání s EU o přerozdělování uprchlíků a naznačila, že by si přála větší spolupráci se středoevropskými zeměmi v otázce uprchlických kvót.
Proti Bruselu, Moskvě i Berlínu
Strana Právo a Spravedlnost si též získala sympatie voličů tím, že brání konzervativní hodnoty. Nesouhlasí s liberálními hodnotami, které prosazuje Brusel. Obzvláště ostře vystupuje proti potratům, genderové ideologii a homosexuální propagandě. Německu pro změnu nemůžou někteří polští voliči odpustit ekonomický vliv.
„Ve Varšavě máme jen zahraniční obchody a banky. Kde jsou polské společnosti? Otevřeli jsme své dveře dokořán a ztratili jsme kontrolu nad vlastní ekonomikou,“ prohlásil Varšavan Lukasz Miszczyk (48) pro světová média. Vztahy s Moskvou se za vlády PiS také zřejmě nezlepší, strana podporuje NATO a Jaroslav Kaczynski dokonce jednu dobu veřejně pochyboval o tom, že letecká nehoda v Rusku byla nehoda a jeho dvojče Lech (†60) byl tak zabit… Při neštěstí tehdy zemřelo 96 lidí včetně polských politických a vojenských špiček.
Sílící pravice v Evropě
Pravice slaví v Polsku úspěch za úspěchem. V květnu totiž vyhrál prezidentské volby Andrzej Duda (43), který též kandidoval za stranu Právo a Spravedlnost. Profesora Radoslawa Markowského z Polské akademie věd ale taková realita děsí: „Jestliže nyní Právo a Spravedlnost bude vládnout spolu se spřízněným prezidentem, z Polska se stane další Maďarsko,“ prohlásil profesor pro britská média se zjevnou narážkou na vládu Viktora Orbána (52), který se tvrdě vymezuje vůči Bruselu a je zastáncem rázného postoje vůči uprchlíkům.
Pravice v souvislosti s uprchlickou krizí zaznamenává nárůst preferencí napříč Evropou. V Maďarsku a Polsku jsou v parlamentu strany, které prosazují nulovou toleranci vůči běžencům a i v dalších zemích voliči slyší na protipřistěhovaleckou rétoriku. Příkladem může být například nizozemský politik Geert Wilders (52) nebo šéfka francouzské Národní Fronty Marine Le Pen (47). I když poslední dva zmínění politici zaznamenali v poslední době nárůst podpory mezi voliči, na rozdíl od svých východoevropských kolegů mohou o vládě zatím pouze snít.
