Uprchlický tábor v Balkové: Místní se běženců z Afriky bojí!
Do Balkové na Plzeňsku chce vláda nastěhovat utečence z Afriky a Sýrie. Jenže ne všem místním se tento nápad zamlouvá. Z uprchlíků mají dokonce někteří strach!
V Balkové u Chyše na severu Plzeňska má znovu vzniknout tábor pro běžence. Otevření záchytného zařízení pro uprchlíky v pondělí schválila vláda. Opuštěný objekt ministerstva vnitra má sloužit jako detenční ústav pro 210 uprchlíků. „Migrant tady bude pobývat tak čtyři až šest týdnů, kdy je oddělen od společnosti. Většina jich je pak vydávána zpět do zemí, odkud přišli, většinou do Rakouska,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec.
Jenže právě to se nezamlouvá místním, kteří se bojí, že uprchlíci se budou snažit z tábora utéct, zvláště pokud budou vědět, že by měli putovat zpět. Běženci se pak budou nejspíše snažit dostat se na hranice s Německem, které jsou vzdálené 70 km.
Nebylo by to poprvé. Před lety, když tábor pro běžence ještě fungoval, tu pobývali nelegální cizinci zadržení na hranicích nebo ve vlacích a autobusech. Místní si ještě dodnes pamatují, jak se ze zařízení pokoušeli uniknout. „Mám z toho strach. Když tu byl před lety, tak jim dvakrát běženci utekli. Co když se to stane znovu? Ti z Afriky jsou chlapi v plné síle. Už nebudu moci být doma sama. Co když ke mně vlezou?“ obává se Zdeňka Skleníčková. „Důležité je, aby je udrželi za plotem, aby neběhali po lesích, jako se to tu občas stávalo,“ potvrzuje starosta Jan Křepelka.
„Tenkrát tam většinou byli Ukrajinci, lidé z bývalé Jugoslávie. Ti k nám mají kulturně blízko. Ale teď tam mají být uprchlíci ze Sýrie. Ti vyznávají islám a nevíte, kdy se jim hne v hlavě. Stejně je to s běženci z Afriky. To je úplně odlišná mentalita. Z těch máme strach a nechceme je tu. Už tenkrát z tábora běženci utekli a určitě jim utečou i teď,“ říká Marie Brabcová (76) z Tisu u Blatna.
Na místních je znát i frustrace z rozhodnutí, na kterém se nemohli podílet. „Nechci mít za domem zase tábor pro běžence. Ale co můžu dělat. Vrchnost rozhodne a je to. Budou tady islamisté a Afričané. To je jiná mentalita, dřív tu byli lidé nám blízcí. Mám z toho, co bude, opravdu strach,“ říká Jiří Lhota (71).
Tábor jako pracovní příležitost
Ještě v roce 2006, než byl tábor uzavřen, tam pracovalo 150 lidí z okolí. Podle starosty by tedy znovuotevření tábora menší přínos pro obec mělo mít, protože zajistí nějaká pracovní místa. „Místní lidé tam mohou vařit a pracovat jako uklízečky. Volala jsem kamarádkám, že budeme mít v důchodu práci,“ uvedla místní důchodkyně Marie Křepelková, která v areálu pracovala do roku 2005, kdy tam bylo zaměstnáno zhruba 50 lidí z okolních obcí. „A dalších určitě 50 bylo policistů z celé republiky, kteří tam byli ubytovaní a hlídali je,“ uvedl starší muž, který v obci pobývá zhruba 30 let.
„Vždyť je to jedno, už to tady jednou bylo,“ řekl místní padesátník. Právě to, že v Balkové tábor přestal fungovat, vyčítají místní centrálním orgánům nejvíce. „Když to bude dobře hlídané, nemáme se čeho bát. Alespoň budou mít lidi práci,“ řekl místní důchodce.
„Všichni už dávno mají jinou práci. A těch pár míst kuchařek a uklízeček nikoho nevytrhne. Navíc je otázka, jak dlouho bude tábor fungovat. A do takové nejistoty lidé nepůjdou,“ oponuje Brabcová.
Momentálně se tu školí psovodi
Areál v Balkové, který stojí dva kilometry od zástavby v lesích, byl podle místních postavený asi před 35 lety. Nejdříve sloužil jako škola v přírodě a pak jako policejní škola. Po revoluci tu byl záchytný tábor pro běžence, fungoval do roku 2006. Podle Křepelkové byly pokoje zhruba v roce 1995 doplněné mřížemi a byly v nich instalovány pevné dveře. Podle starosty je kapacita areálu zhruba 200 lidí. Objekty, které nyní slouží jako školicí a výcvikové středisko pro policejní psovody, jsou trvale hlídané policií a nechátrají.
Areál, který je oplocený novým dvoumetrovým plotem a za kterém jsou po celém obvodu betonové strouhy, nepřetržitě hlídá bezpečnostní agentura. Je tam několik hřišť a tělocvičny. Podle místního obyvatele Petra Šmída se musí vybavit kuchyně, pokoje a pořídit nové kamery, které jsou buď vymontované, nebo nefungují. Celý areál je vytápěný elektřinou a jeho provoz bude velmi nákladný, i když třetina objektů už je zateplená, dodal. Má vlastní čistírnu a vodu z vlastní studny. Deset kilometrů od Balkové je Čertovka, jedna ze sedmi zvažovaných lokalit pro plánované úložiště jaderného odpadu. „Oblast je rekreační. Jezdí sem hodně chatařů a čundráků,“ řekla hostinská. Stejně jako někteří další obyvatelé se obávají úbytku turistů i snížení cen realit.
