Útrapy Čecha v Kamerunu: Chtějí mě oženit a uprchnout, účtují mi ceny pro „bílé muže“

Snaha udat Josefovi ženu, a tím pádem i získat možnost dostat se do Česka, vypadá vždy podobně. „První otázka zní, jestli mám v Evropě přítelkyni. Pak jestli mám zájem o Kamerunku. Když postupně odpovím ne a ano, tak hned začnou, že znají skvělou holku, ze které budu nadšený. Posléze dostanu pozvání na oběd,“ popisuje Josef Kučera, který ve Francii studoval politologii subsaharské Afriky a v Kamerunu teď pracuje na projektu zaměřeném na komunální politiku.

Lidé se ho také ptají, zdali by jim u nás dokázal sehnat práci a jaké tu máme vysoké školy. „Nejvíc mě zaujal učitel dějepisu, který by chtěl v Česku klidně dělat i ostrahu objektu. Skoro tři hodiny mi vyprávěl o historii Československa, prezidentu Benešovi i Mnichovu,“ vzpomíná.

Zatímco Beneše zná v Kamerunu asi opravdu jen málokdo, jméno fotbalového brankáře Petra Čecha je prý povědomé většině tamních obyvatel.

Cena pro bílé muže je i dvojnásobná

Obchodníci se v Kamerunu chovají netradičně. „Každý mi tu říká white man (bílý muž) a chce mi pomoct, tedy mě obrat. Jako běloch jsem pro ně bohatý. Když něco kupujete, máte dvě ceny – normální a white man price. Vždy je důležité se místních kamarádů zeptat, kolik co obvykle stojí, a začít levněji. Když vím, že kalhoty k obleku bývají za 7 až 9 tisíc franků (asi 320 korun) a obchodník začíná na 15 tisících, tak začnu na pěti. Když neustupuje, dám se na odchod. On pak většinou podlehne,“ tvrdí.

Celkově mají v Kamerunu neskutečně levno. Například panák místního alkoholu, který chutná jako whisky, stojí v přepočtu čtyři koruny. Typickým jídlem jsou špagety s vajíčky, ryby nebo drcená kukuřice.

V autě pro pět lidí jich jezdí až devět

Na co si Josef musel dlouho zvykat, je jízda taxislužbou. Ta funguje jako městská hromadná doprava. Možná i proto auta přepravují co nejvíce lidí. Do vozů pro čtyři až pět osob se jich běžně naskládá sedm, a někdy dokonce devět.

„V devíti je to fakt extrém. To když řidič usoudí, že si někoho posadí i na svoje sedadlo. Běžně jezdí tak sedm lidí,“ říká Josef. Nebezpečné jsou i motorky, na nichž se vezou většinou tři lidé.

Co naopak na Kamerunu oceňuje, je příroda. „Je to nádherná země s krásnou přírodou i spoustou milých lidí,“ tvrdí.

Josef Kučera zůstane v Kamerunu do září. Pak plánuje jít studovat do Prahy politologii a veřejnou sociální politiku.