Výsměch spotřebitelům? Potraviny zlevňují o haléře. Jak šetřit radí ekonom Maier

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) potraviny zlevňují. Ve srovnání s loňským prosincem bylo v týdnu 15. 1. – 23. 1. levnějších 11 ze 13 sledovaných potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje ČSÚ. O pár procent klesla například cena za kilogram másla či zlevnilo deset vajec. Naopak zdražil kilogram brambor a cena kilogramu pšeničné hladké mouky se téměř nezměnila, zdražila jen o pár desítek haléřů. Od letošního roku se také snížilo DPH na potraviny na 12 procent, dříve to bylo 15 procent. Ceny jsou však podle úřadu orientační, zjišťovány byly jednorázově v terénu a nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.

O pár procent zlevnil dále kilogram bílého pšeničného pečiva, o korunu zlevnil přibližně litr polotučného mléka, o tři koruny se snížila i cena kilogramu cihly eidamu. Nižší cenu ze sledovaných položek měl dále kmínový chléb, světlé lahvové pivo, vepřová pečeně, bílý jogurt, krystalový cukr a jablka. Podle firmy Česká distribuční nákup 12 základních potravin stál 678 korun, o šest procent méně než v loňském prosinci.

Proběhly i další průzkumy. Jeden z nich uskutečnil Radiožurnál a web iRozhlas.cz. Reportéři po dobu několika měsíců srovnávali ceny v prodejnách sedmi největších obchodních řetězců. V terénu se zaměřili na osm položek a jejich nezlevněné ceny sledovali v obchodech ve dvanácti krajských městech a Praze po dobu tří měsíců, uvádí iRozhlas.cz. Srovnávali například ceny konzumního kmínového chleba, cukru krystalu, másla nebo polotučného mléka. Nákupní košík s těmito sledovanými potravinami stál v lednu bez slev 317 korun a 23 haléřů, což je jen o necelé tři koruny méně než v říjnu. Potraviny v akci v lednu meziměsíčně zlevnily o šest procent, což vyplynulo z analýzy společnosti Česká distribuční.

Za slabým poklesem cen potravin stojí především snížené DPH. „Zejména kvůli mírnému snížení sazby DPH na potraviny z 15 % na 12 % byl zaznamenán mírný pokles. Trh s potravinami se dále stabilizuje, od poloviny roku 2023 ceny potravin díky tomu mírně klesají, nicméně třeba na vyspělejším německém trhu tento pokles začal už začátkem loňského roku,“ uvedl pro Blesk Zprávy ekonom z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

Ceny jsou tak stále vysoké a nabízí se otázka, proč antimonopolní úřad více nezasahuje. Mohl by například detailněji analyzovat, zda nejsou menší firmy na českém oligopolním trhu příliš utlačovány, myslí si bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Michal. Sdělil to Seznam Zprávám. 

ÚOHS v polovině letošního ledna vypracoval návrh legislativních změn, které mají zvýšit efektivitu při odhalování a trestání protisoutěžního jednání a také pomoci při podpoře rozvoje hospodářské soutěže na trzích. Otázkou však je, jestli tak neměl učinit již dříve. „Teď jsou nějaké návrhy, jak funkci antimonopolního úřadu posílit, ale lobby tomu bude u politiků nepochybně extrémně bránit,“ podotkl Maier.

Svačte zdravě: 10 nejlepších svačin do práce

Lidé by si měli přestat kupovat předražené výrobky, které jsou výsledkem nedostatku konkurence na trhu. „Antimonopolní úřad by měl být mnohem přísnější při posuzování akvizic/fúzí. Třeba minulý týden proběhla v masmédiích aféra extrémně drahého produktu Pilsner Urquell u nás v porovnání s Německem. Přesně to je důsledek mizerné konkurence u nás. U nás má společnost Plzeňský Prazdroj podíl asi 45 % v objemu produkce piva, v tržbách dokonce o mnoho více. Společně s masivní reklamou český trh (čeští spotřebitelé) tyhle astronomicky vyšroubované ceny akceptují, a to nejen u plechovek, ale i u sudového piva,“ poukázal Maier.

„U nealkoholických piv je situace pro spotřebitele ještě horší, kolikrát na benzínových pumpách i jinde narazíte jen na produkt této společnosti. Vzniku této společnosti v této podobě někdy v roce 1999 či 2000 požehnal právě antimonopolní úřad,“ pokračoval.

Netýká se to však jen pivovarství. „Obdobné je to v pekárenství, jednička na trhu má obdobný tržní podíl, tato společnost vznikla s požehnáním antimonopolního úřadu těsně před covidem. Před dvěma lety kilo chleba stálo 28 Kč, na vrcholu energetické krize cena chleba dosáhla 44 Kč, od té doby klesají ceny jak energie, tak obilí (mouky) a s cenou chleba to ani nehne,“ dodal ekonom k výrobci Penam.

Nápadů či způsobů, jak by se dalo ušetřit a nepodporovat trh, je vícero. „Tady bych spíš doporučil méně plýtvat a více nakupovat s rozmyslem. A také se nenechat třeba u piva zblbnout reklamou,“ zní základní pravidla podle Maiera.

Někteří zákazníci se rozhodli řešit zvyšování cen návštěvou různých prodejen, které se specializují na levnější sortiment, napsal server AAzdraví.cz. Podle něj v posledních letech podobných prodejen přibývá. Zabývají se dovozem potravin z celé Evropy, které byly vyřazeny nejčastěji kvůli tomu, že se jim blíží datum expirace. Tyto prodejny nesou například názvy jako Nejlevnější potraviny, Levné potraviny, Potraviny v akci nebo Bertka. „Myslím, že tyto prodejny jsou jistým doplňkem trhu, zvyšují mírně konkurenci, ale jejich sortiment a kvalita produkce úplně těm tradičním obchodům nemůže konkurovat,“ míní Maier.

Ekonom pobouřil slovy o zdražování potravin: Češi jsou ovce a vysoké ceny ochotně akceptují, tvrdí

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v listopadu uvedl, že jeho ministerstvo chystá aplikaci, která by spotřebitelům mohla pomoct zorientovat se v cenách potravin. „Možnost mít online aplikaci, která by ukazovala, jaké jsou aktuální průměrné ceny základních potravin, jako to mají třeba v Řecku nebo v Rakousku, je cesta, kterou bychom se chtěli ubírat. Na ministerstvu zemědělství už na něčem podobném pracujeme," řekl Výborný s tím, že v Řecku se tímto způsobem podařilo snížit ceny potravin o 18 procent. To se však o pár týdnů později setkalo s nepochopením ze strany zástupců obchodních řetězců a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR). Bez jejich dat však vznik aplikace postrádá smysl, sdělil ministr.

Ministr zemědělství by se jako politik měl starat o jiné záležitosti, které by mohly vést ke snížení konkurence na trhu. „Určitě i takovýto krok pomůže, ale politik by se spíše měl starat o zlepšování konkurenčního prostředí. V délce získání stavebního povolení jsme asi na 140. místě na světě, dálniční síť u nás za moc nestojí v porovnání s Polskem a Německem, sehnat kvalitní pracovníky je nebetyčný problém, tak kdo by u nás chtěl stavět supermarkety nebo třeba nové mlékárny či masokombináty? Zejména o tohle by se v první řadě měl pan ministr starat,“ zkritizoval Výborného návrh Maier.

Vladimír Pikora také v nedávném rozhovoru pro Blesk Zprávy uvedl, že by „bylo skvělé, kdyby vznikl web, kde by lidé psali, co za kolik koupili“. „Samozřejmě i větší informovanost spotřebitelů je cesta. Pro obchodníky je ideální tupý a nevzdělaný spotřebitel,“ souhlasil s jeho návrhem Maier.