Je Česko připravené na další pandemii? Epidemiolog Maďar má pochyby, obavy budí i Čína

Epidemiolog Rastislav Maďar varuje, že od další pandemie nás dělí pouhá náhoda.

„Zoonotických virů jsou tisíce druhů. Je náhodou, který, kdy a kde překročí mezidruhovou bariéru. A pokud bude mít schopnost šířit se přímo z člověka na člověka, zejména respirační cestou, náhoda rozhodne o tom, jestli se první nakažený tzv. index case či jeho nejbližší kontakty budou pohybovat v místech s vysokou koncentrací osob a z lokální epidemie se kvůli tomu stane pandemie,“ upozornil Maďar.

Jako příklad uvádí rok 2002, kdy se virus SARS dostal z kontinentální Číny do Hongkongu s lékařem jednoho z pacientů, který byl v čase výjezdu v inkubační době. „Byla náhoda, že ještě neměl příznaky a že navštívil tak velké město, kde se ubytoval v hotelu se zahraničními hosty. To dalo epidemii významný mezinárodní rozměr s případy úmrtí až v daleké Kanadě,“ připomněl Maďar s tím, že příroda bude mít vždy náskok.

„Další pandemie může být za století, ale s prakticky stejnou pravděpodobností i za pouhých pár let. A může být i mnohem horší než covid-19,“ upozorňuje epidemiolog. 

Epidemiolog Rastislav Maďar v Epicentru 14.12.2022 | Blesk:Tonda Tran

„Pokud jde o Česko, po pandemii SARS-CoV-2 zůstaly Česku některé pozitivní věci, například jednotný systém hlášení infekčních nemocí on-line v reálném čase nebo indikátory včasného varování na straně Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS),“ řekl Blesk Zprávám Rastislav Maďar.

Co se ovšem podle něj příliš neposunulo, je práce Krajských hygienických stanic.  „Potřebuje to větší digitalizaci a reformu činností a sjednocení systému veřejného zdravotnictví – všech klíčových institucí v ochraně veřejného zdraví – Státního zdravotního ústavu (SZU), KHS a Zdravotních ústavů včetně referenčních laboratoří, aby se mohlo efektivněji pracovat a komunikovat. Ochrana před biologickými nepříteli by měla mít jasně daný rozpočet, aby s tím bylo možné dlouhodobě pracovat, např. garantovanou určitou část HDP,“ domnívá se odborník.

Pandemie covidu-19 (ilustrační foto) | Reuters

S jeho názorem se podle svých slov příliš neztotožňuje Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR.

„S krajskými hygienickými stanice pracujeme na denní bázi a dokážeme porovnat, jak postupují dnes a jak postupovaly před dvěma či pěti lety. Jednoznačný posun tady je, zejména co se týče používání digitálních nástrojů. Máme hygienické systémy, do kterých propisujeme všechna infekční onemocnění, všechna podezření na infekční osoby, a i provakcinované osoby,“ řekl Fošum a dodal, že určitá restruktualizace krajských hygien je třeba.

„Pracujeme na novele zákona 258, která mimo jiné centralizuje hygienické služby. Bude vytvořen nový metodický útvar, který bude krajské hygieny řídit a bude je posouvat dále. Tento materiál bude nyní na mezirezortním připomínkovém řízení. Novela sice zakládá novou část hygienické služby, ale nutno zdůraznit, že nebude žádat o nová systematizovaná místa, ale lidé se budou nabírat zevnitř. Takže k restruktualizaci po dlouhých letech dojde,“ prozradil Fošum.

Pandemie covidu-19 (ilustrační foto) | Reuters

Podle Rastislava Maďara navíc pokulhává zasílání vzorků z testování na covid-19. Sekvanace probíhají tudíž omezeně a to komplikuje přehled o cirkulujících subvariantách v Česku.

Matyáš Fošum uznává, že sekvenace vzorků skutečně není momentálně ideální.

„O tomto problému víme a řešíme jej, Centrální řídící tým má za úkol zvýšit povědomí, aby laboratoře více zasílaly vzorky do Státního zdravotního ústavu. Kolegové byli iniciování k tomu, aby tento problém napravili,“ uvádí k tomu Fošum.

Pandemie covidu-19 (ilustrační foto) | Pixabay.com

Epidemiolog Rastislav Maďar zároveň upozornil, že zájem o vakcíny proti covidu-19 je menší než o vakcínu proti chřipce. „Přitom covid-19 lze považovat za horší nemoc, než je chřipka,“ varoval Maďar.

„Momentálně se nechalo proti chřipce očkovat 660 tisíc lidí a proti covidu-19 350 tisíc lidí. To jsou velmi orientační čísla. Ano, byli bychom raději, kdyby bylo proočkováno více osob, zejména těch rizikových, jako jsou senioři a lidé s oslabenou imunitou. Na druhou stranu plánujeme na rok 2024 další národní strategii na zvýšení proočkovanosti jak proti chřipce, tak proti covidu-19,“ předestřel cíle resortu zdravotnictví Fošum.

Pandemie koronaviru (ilustrační foto) | Reuters

Obavy momentálně budí zejména situace v Číně, kde se sever od poloviny října potýká s nárůstem hospitalizací dětí se zápalem plic, který způsobuje neznámý patogen. Světová zdravotnická organizace (WHO) vzala situaci na vědomí a vyžádala si od Číny další údaje o respiračních onemocněních. Čína uvedla, že nejde o neznámý patogen, ale o známá bakteriální infekce mycoplasma pneumoniae (mykoplazmová pneumonie). Přesto opět svět sleduje vývoj v Číně s obavami.

„Proaktivně komunikujeme s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby nám byly sdělovány ty nejaktuálnější informace ohledně Číny. Hygienická služba ČR zveřejnila na sociální síti X doporučení pro české občany, kteří by je měli dodržovat, pokud hodlají v těchto dnech odcestovat do Číny,“ řekl Fošum. Situace je podle něj pečlivě monitorována světovými orgány veřejného zdraví.

Matyáš Fošum se domnívá, že Česko je na případnou další pandemii připraveno.

„Pokud bychom řešili  pandemii respiračního viru, tak spoustu zkušeností si vyměňujeme na mezinářodní úrovni a budou implementovány do národních zdravotnických předpisů a do pandemické úmluvy. To nám zdokonalí přípravu, ale v tuto chvíli mohu říct, že oproti letům před pandemií koronaviru je posun enormní a připravenost je na vysoké úrovni,“ řekl vedoucí odboru pro veřejné zdraví MZd Blesk Zprávám.

Dětská nemocnice v Pekingu zažívá velký nápor zápalu plic (27. 11. 2023). | Reuters

Světová zdravotnická organizace (WHO) připravuje pandemickou úmluvu, která má umožnit lepší reakci v případě další celosvětové zdravotní hrozby. Podle ministerstva zdravotnictví ale WHO nebude Česku nic nařizovat. Pravidla, jak její obecná ustanovení dodržovat, si podle zástupců MZd ČR stanoví sama v národním plánu. Většinu věcí podle náměstka MZd Jakuba Dvořáčka navíc už Česká republika od covidu-19 zavedla.

„Úmluva má vést k tomu, abychom se všichni řídili nějakými danými postupy a spolupráce byla plynulejší,“ popsala ředitelka odboru mezinárodních věcí a EU MZd Kateřina Baťhová.

Je proto podle ní v dokumentu, jehož oficiální název je Mezinárodní dohoda o připravenosti a reakci na pandemie, kladený velký důraz na vzájemnou solidaritu mezi zeměmi, které mají sdílet informace i zdroje, například vakcíny nebo ochranné pomůcky. Dodala, že současná pozice ČR, kterou na jednáních WHO její zástupci prosazují, je souhlas s takovou dohodou.