Zemřela Linda Wichterlová (†106): Ženu vynálezce silonek a kontaktních čoček pohřbí v Prostějově

Linda Wichterlová v rozhovoru pro Blesk v srpnu 2017 vzpomínala, jak se s vynálezcem kontaktních čoček a silonek Ottou Wichterlem poznala.

„My jsme se znali dlouho. Otto chodil hrát tenis s mou maminkou a já jsem jim chodila sbírat míčky. Mně bylo v té době 11 let a on sem do Stražiska nechtěl chodit. Pochopitelně. Protože měl kamarády v Prostějově a byl v pubertě. Co tady? Pak zjistil, že maminka je dobrá tenistka, tak s ní chodil hrát. A když mi bylo 13 roků, tak se mi narodila sestřička a maminka nehrála, tak jsem začala hrát místo ní. Celý život mě porážel,“ vzpomínala.

Byl o 4 roky starší. Ovšem to byl tehdy strašně starej, protože já jsem mu vykala, říkala jsem mu pane Otto. Až do zasnoubení jsem mu vykala,“ říkala Blesku.

Válku strávili ve Zlíně

Linda Wichterlová, rozená Zahradníková, se vdala za Ottu Wichterleho krátce před válkou, která přerušila její studium stomatologie. Válečnou dobu strávili manželé ve Zlíně, kde Wichterle pracoval ve Výzkumných chemických dílnách firmy Baťa.

Po válce se přestěhovali do Prahy, kde pak mohla Wichterlová dokončit studium a později tam pracovala ve Výzkumném ústavu stomatologickém.

Podílela se na vývoji měkkých kontaktních čoček

S manželem se podílela na vývoji měkkých kontaktních čoček. Postup výroby Wichterle vyvinul v roce 1961 na vlastnoručně zhotoveném zařízení z dětské stavebnice Merkur. Wichterlová pak muži pomohla doma vyrobit první čtyři tisícovky kontaktních čoček.

„Čočky jsme vyráběli třikrát denně - ráno, než šel manžel do práce, poté druhou várku v době, kdy se vracel na oběd, a třetí večer,“ zavzpomínala před několika lety pro ČTK.

Otto Wichterle patřil k průkopníkům základního i aplikovaného výzkumu v oboru makromolekulární chemie. Byl autorem či spoluautorem nejméně 150 patentů.

Wichterle vyrobil první čočky na stavebnici: Google mu věnoval úvodní stranu

Nápad na svůj nejslavnější vynález dostal Wichterle v roce 1952, kdy se vracel vlakem do Prahy. V kupé s ním seděl muž, jenž si četl oftalmologický magazín. Podle jedné verze Wichterle zahlédl v časopise článek pojednávající o tantalových očních náhradách, přičemž jej napadlo, že plast by k tomuto účelu posloužil lépe než kov. Podle jiné varianty příběhu si muž Wichterlemu postěžoval na problémy spojené s nošením tvrdých kontaktních čoček. Myšlenka využít polymery v očním lékařství byla na světě.

Čelili útlaku komunistů

V roce 1968 manželé Wichterlovi podepsali manifest Dva tisíce slov, který vyzýval k demokratizaci společnosti za období komunistické totality.

„Šla jsem tehdy v Prostějově po náměstí a byla tam podpisová kniha. Tak jsem se tam podepsala,“ uvedla podle webu Paměť národa.

Wichterlovi pak čelili perzekuci, Otto Wichterle mohl pracovat jen jako řadový vědecký pracovník. Rehabilitace se celá rodina dočkala až po roce 1989, kdy byl slavný vědec zvolen prezidentem Československé akademie věd, v jejímž čele působil tři roky.

Měli spolu dva syny a sedm vnoučat. Členové rodiny dnes žijí po celém světě a patří k elitě v nejrůznějších oborech, například vynálezcův vnuk Martin oživil značku Wikov, která se dnes řadí k předním světovým výrobcům ozubených kol a mechanických převodovek.

Blízko ale Wichterlovi měli a mají i k umění, chemikova sestra Hana Wichterlová (1903 až 1990) patřila mezi nejvýznamnější meziválečné sochaře.