18°C
Přihlásit se nebo registrovat
Do Česka se vrátí tropické teploty, rtuť teplomětu by měla stoupat nad třicet stupňů. Vedra panují i dovolenkových destinacích, klimatizace ve vedrech běží naplno. To vše dává zabrat i zdravým lidem, tím spíše těm, kteří mají nemocné srdce. I proto jim kardiologové doporučují nepřeceňovat síly a dbát opatrnosti, aby se místo příjemně strávené dovolené nedočkali spíše neplánovaného pobytu v nemocnici. Základní pravidla shrnují odborníci z České kardiologické společnosti.
Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky mohou pro kardiaky představovat „výbušnou směs“, ať už v Česku, nebo v zahraničí. Lidé s nemocným srdcem by měli vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla.
„Lidé s onemocněním srdce by měli omezit pobyt v prostředí s teplotními extrémy, a to platí i pro horké letní dny, zvláště na přímém slunci. Vysoké letní teploty mohou také vést ke zvýšeným ztrátám tekutin pocením, a je proto třeba dbát na dostatečnou hydrataci,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal., předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
Do parného počasí je také důležité lehce a vzdušně se oblékat, aby se lidé zbytečně nepřehřívali a nezatěžovali organismus. Pozor však na přílišné odhalení, v jehož důsledku může naopak hrozit spálení kůže slunečními paprsky. To je pro kardiaky také zatěžující a na ochranných krémech se tak nevyplatí šetřit.
Zároveň kardiologové varují před doplňováním tekutin vícestupňovým pivem či jinými alkoholickými nápoji. Alkohol je podle expertů pro srdce škodlivý sám o sobě a nápoje, které jej obsahují, navíc nejsou schopny organismu chybějící tekutiny dodat tak efektivně, jako nápoje bez alkoholu.
Vítaným pomocníkem v tropických teplotách může být klimatizace, nicméně experti ji doporučují používat s rozvahou, zvláště lidem s potížemi se srdcem. Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují. Automaticky chladit interiér vozu na 21 °C, když venku panují pětatřicítky, tedy není dobrý nápad, podobně jako přechlazování místností. To může vedle tropické rýmy a ucpaných dutin přivodit i vážnější problémy.
„Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot stav rychle zhoršit,“ doplňuje prof. MUDr. Aleš Linhart, místopředseda ČKS. Doporučuje proto, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl větší než 5–7 °C.
V horkých letních dnech může velkou námahu představovat i krátká procházka – lidé s nemocným srdcem by to s fyzickou aktivitou neměli přehánět. „Větší fyzické výkony je jednoznačně lepší odložit na chladnější dny. Při vyšších teplotách je lepší vynechat také náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě například k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne,“ upozorňuje prof. Linhart.
Pokud pacienti s nemocným srdcem cestují do zahraničí, měli by podle odborníků brát v potaz i kvalitu místního zdravotnictví. Zároveň by měli být připraveni na situaci, že budou muset lékaři svůj stav vysvětlit, a mít proto s sebou papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině. „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven,“ upozorňuje Linhart.
Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani během dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Když má nemocný pocit, že mu léky nedělají dobře, měl by se poradit se svým lékařem. Náhlé vysazení některých léků může totiž vést k prudkému zhoršení stavu,“ říká prof. Ošťádal a dodává: „Důležité je také to, aby měl pacient s sebou na celou dobu dovolené dostatečnou zásobu všech léků, které užívá.“ Některé země v Evropě sice uznávají naše elektronické recepty, nelze na to však zcela spoléhat.
