Řada hospod či obchodů karty nebere: Zrušení EET jako chyba? Ekonom zmínil rizika šedé ekonomiky

V Česku podle zákazníků přibývá restaurací a obchodů, kde přestávají přijímat platební karty, lze tam pak platit pouze hotově. Proč to obchodníci dělají?

Pojďme se podívat nejdříve na zájem o platební karty jako takové, ze strany zákazníků. Poslední údaje ČNB ke konci roku 2021 hovoří o tom, že zájem o kreditní karty obecně v České republice stále klesá. Nejvíce jich bylo vydáno a využíváno před 12 lety, kdy jich jejich počet dosáhl 2,29 milionu, před pěti lety cca 1,83 milionu a v roce 2021 již asi jen 1,4 mil. ks. Oproti tomu počet debetních karet roste v podstatě trvale a na konci roku 2021 dosáhl 13,1 milionu. Stejně tak i počty bankomatů s možností výběru z hlediska počtu bankomatů vyrostl do roku 2021 na 5200.  

Ale k Vaší otázce: z hlediska legislativy, či ekonomiky v podstatě neexistuje žádný racionální důvod, proč obchodníci či restauratéři přestávají platební karty přijímat než ten, že existuje potenciální možnost krácení DPH a následně daně z příjmu. Otázka poplatků z transakcí za platbu kartou u obchodníka nikdy nebyla předmětem sporů (obchodníků a bank), ty jsou dány smluvně. Lze tedy předpokládat, že s nimi souhlasí.

Celkově (bez ohledu na typ obchodníka) pak objem plateb debetními kartami opět trvale roste od roku 2015, kdy činil cca 350 mld. Kč, v r. 2021 byl na 1,05 bil. Kč. U kreditních pak kolísá, ale ani v dnešních dnech není objem vyšší než v roce 2017 či 2018, kdy činil cca 100 mld. Kč.

Nafta od srpna skokově zdraží, Pavel podepsal vyšší spotřební daň. O kolik si připlatíme?

Někteří politici si myslí, že si chtějí snížit odvod z daní. Je to možný scénář?

Názory politiků mohou být rozdílné, ale možný scénář to samozřejmě je a byl také důvodem, proč se v minulosti (od r. 2017) přistoupilo k EET. Váš dotaz tedy přímo souvisí s existencí EET. Zajímavá čísla by tedy mohla přinést hlubší analýza přínosu EET. Není zde příliš velký prostor, nicméně základní čísla ze stránek MF hovoří o sumě fiskálních přínosů EET na úrovni veřejných rozpočtů za první dva roky (2017- 2018) díky EET celkem 20,2 mld. Kč. Jistě by ale bylo potřebné vyjádřit i všechny negativní dopady, z pohledu nákladů, které přišly s povinností evidovat tržby. Složka nákladů MF, Finanční správy a Celní správy (za období 2017-2020) byla vyčíslena na zhruba 2,17 mld. Kč. Ale k tomu je jistě potřeba dodat, že pro přesné vyhodnocení by se musely jasně vyčíslit i další negativní důsledky EET pro ekonomiku, přesněji náklady, které reálně brzdily řadu podnikatelů, či počet zrušených nebo transformovaných podniků atd., ale to je na hlubší analýzu.

Zpět ale k tomu, k čemu došlo z pohledu EET a bezhotovostních plateb? V důsledku covidové pandemie došlo v letech 2020- 2021 k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. Následuje zrušení evidence tržeb, které ale neznamená žádný dodatečný výdaj pro státní rozpočet.

A jak se v době EET vyvíjel objem bezhotovostních plateb? Pro představu čtenářů, v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 %, za rok 2021 byl jejich podíl odhadován na 60 %. Do budoucna: pro rok 2025 se predikuje či predikovalo až 80 %. Tento nárůst je očekáván právě na úkor hotovostních tržeb, což také výrazně oslabilo význam EET, neboť ve své podstatě snižuje množství transakcí, na které evidence tržeb cílí. Digitální formy obchodu přitom nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti. Nicméně s koncem EET zase nárust hotovostních transakcí jasně zaznamenáváme a ochota obchodníků k přijímání neevidované hotovosti bude asi i nadále růst. To opět souvisí přímo i s Vaší první otázkou.

Údajná korupce na ministerstvu zemědělství za Tomana: Policie obvinila dva podezřelé

Měl by stát zavést povinnost přijímat platební karty?

To také není reálným řešením, to bychom začali fungovat v úplně jiném režimu než doposud. Vláda by se měla chovat opačně a měla vytvořit podmínky pro to, aby se zákazníkům vyplácelo platit kartami a obchodníkům zase platit daně. Cesta k takzvané „cashless society“ má mimo jiné vynikající přínos ke snížení korupce a šedé ekonomiky. Pak se nabízí otázky: Proč tato vláda dělá opak? A nebo třeba: Jak konkurenceschopný může být hostinský, který platí daně proti hostinskému, který se pohybuje v šedé zóně? A to by pak bylo jistě na další a ještě širší debatu.

Opozice si přeje návrat EET. Jaký na toto máte názor?

EET v různých podobách je standardem na západ od ČR. Pokud jsme se ale jednou vydali cestou západních ekonomik, není jasné, proč do takové západní, tržní ekonomiky, současná vláda „roubuje“ východní praktiky šedé ekonomiky. Legislativní prostředí i další pobídky státu měly takové praktiky ukončit již v devadesátých letech minulého století, ale doposud se nám to nepodařilo.

Proč současná vláda zrušila EET? Nebyla to chyba?

Částečně jsem se k EET vyjádřil již v předchozích odpovědích, nicméně pokud se máme v současné Evropě bavit o evropských hodnotách a evropském způsobu života, je jasné, že tuto míru sociálních jistot, zdravotní systém a kvalitu života je nezbytné zaplatit z řádně odvedených daní. Je potřeba zvážit fungování „různých daňových výjimek“ a zaměřit se na daňové úniky, které se zřejmě těm, kteří je dělají, stále ještě vyplácí.

Toto je nejen o politické vůli a schopnosti nastavit evropské hodnoty, ale i schopnosti ten západní ekonomický řád udržet. To jistě souvisí i s kroky, které má vláda činit, aby vybudovala dlouhodobou strategii omezování korupce, která absentuje. I proto Index vnímání korupce v roce 2022 ukázal, že Česká republika se s 56 body ze 100 možných umístila až na 41. příčce ze 180 hodnocených zemí.