Úředník Jakub (†32) spáchal sebevraždu: Mrazivá slova v dopise na rozloučenou

Ve svých 32 letech spáchal sebevraždu Jakub Šeps, vedoucí oddělení cestovního ruchu na Krajském úřadě v Libereckém kraji. Podle krajského webu se to stalo začátkem tohoto týdne. V oblasti, kde pracoval, toho podle stránek hodně udělal. 

„Kluk zamilovaný do cestování, objevování – nových zemí, chutí, vůní, lidí, řečí, informací a vlastně skoro všech krás, co svět nabízí,“ popsal sám sebe Šeps v dopise na rozloučenou, který zakončil slovy: „Doputoval jsem, další místa neobjevím, další jídla neochutnám, nové lidi nepoznám.“

Šeps dále uvedl, že měl velký smysl pro spravedlnost a pravdomluvnost. Odmala byl ale i kvůli údajně despotickému otci spíš samotář, kterého jeho okolí často podceňovalo. V roce 2020, tedy s nástupem covidu, začal vést na Krajském úřadě oddělení cestovního ruchu jako náhradník za šéfku, která odešla na mateřskou dovolenou. Vládl tam podle něj chaos, který se snažil dát do pořádku.

Těžký život zesnulé hvězdy Sinéad O´Connorové (†56): Před týráním dala přednost prostituci!

„Práci jsem naprosto jednoznačně upřednostnil a odsunul do pozadí veškeré další aktivity,“ svěřil se s tím, že měl za tři roky 1177 hodin, tedy půl roku neproplacených přesčasů. Pracoval doma po večerech, každou neděli, denně odeslal během víkendů i svátků 69 e-mailů. Měl za sebou dva tisíce jednání i schůzek. Vstával vždy v 5:35, někdy i dřív. V noci pak často nemohl usnout a přemýšlel, co ho další den čeká v práci.

„Nespočetněkrát jsem byl chválen, dostával nejvyšší odměny na celém odboru a vždy mi bylo předkládáno, jak skvělý a progresivní jsem zaměstnanec. A jestli se někdo nad tím tempem pozastavil? Prakticky vůbec,“ přiznal.

„A když jsem se následně snažil některé činnosti omezovat, tak to bylo vnímáno negativně: ,Pane Šepsi, vy nepojedete na Asociaci krajů? To byste měl… Už jsi dlouho nebyl na jednání ke Křehké kráse… To jako nebudete pořádat setkání Íček? To už se nebude tisknout tolik letáků? A co máme turistům rozdávat?´“ pokračoval v dopise na rozloučenou.  

Později trochu zvolnil a nabral brigádníky. Přišla však zrada, jak to sám označil. Když se měla bývalá vedoucí vracet z mateřské dovolené, ujišťovali ho, že se to nějak zařídí. „Proto jsem zcela logicky nabyl dojmu, že moje budoucnost je s Krajským úřadem Libereckého kraje velmi pevně spjata na dlouhou řadu let,“ domníval se. Nakonec mu ale nabídli práci v ZOO. 3. května se mu tak změnil celý svět.

Lisa bojuje s anorexií už 40 let: Nyní plánuje podstoupit asistovanou sebevraždu

„Bolel mě z toho celý člověk a navíc jsem si uvědomil, že jsem si vlastně zhuntoval, jestli ne celé, tak určitě půl, zdraví – atopický ekzém, extrémně vysoký tlak, který si každé ráno musím měřit a zobat pilulky, obezita, zuby ne úplně ve skvělé kondici, problém s játry a další ,skvělé´ neduhy pramenící z nervů a velkého množství alkoholu. Postihl mě únavový syndrom a také jsem přes jednu noc zešedivěl,“ popsal své problémy.

Byl apatický, neměl radost ze života. Do toho čelil šikaně a bossingu, které k jeho osobě směřovaly z vedoucích pozic.

Na posledních řádcích, které napsal, se ptal – jak to vůbec bylo možné a nikdo se nad jeho workoholismem nepozastavil? Nepomohl Inspektorát práce ani interní mechanismy krajského úřadu. 

„Workoholismus není nikdy správnou možností. Vždycky je lepší se více věnovat svému zdraví, rodině, přátelům a koníčkům,“ napsal na závěr a omluvil se mamince, přátelům, kolegům i dalším. „Nepojedeme spolu ani do Gruzie, ani do Arménie ani nikam jinam. Těšil jsem se, moc…“