Valnou hromadu ČEZ přerušili aktivisté. Gigant vyplatí rekordní dividendu

Dosud nejvyšší dividenda ČEZ byla 53 korun na akcii v roce 2009.

Návrh na zvýšenou dividendu podalo ministerstvo financí v polovině června, přestože původně uvádělo, že vlastní návrh podávat nebude. Představenstvo ČEZ k návrhu státu následně uvedlo, že firma bude schopna pokrýt vyplacení zvýšené dividendy bez nutnosti přijetí mimořádných opatření. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti. Celkově však návrh ministerstva neohrožuje podle představenstva střední ani dlouhodobou finanční stabilitu společnosti a nemá ani bezprostřední vliv na plánované investice.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes k návrhu vyšší dividendy ČEZ novinářům řekl, že by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů.

Dvě aktivistky z hnutí Greenpeace se kolem 11:20 postavily před řečnický pultík, kde své dotazy v angličtině přednášel jeden z akcionářů Simon Jakub Tadeáš a upozorňoval na škodlivé dopady těžby v dole Bílina na životní prostředí. Držely transparenty s nápisy „ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině“ a „Ukončete fosilní zločiny“. Předsedové valné hromady následně aktivistky vyzvali, aby protest ukončily, a vyhlásili desetiminutovou přestávku. K aktivistkám se poté přidali další členové Greenpeace a po pár minutách za doprovodu policie opustili jednací sál.

Klimatičtí aktivisté obsadili rypadlo v dole Bílina. Dolů je vyhnal strach z extrémních bouřek

Jedna z akcionářek následně po přestávce požadovala, aby stát odkoupil 100 procent akcií skupiny ČEZ, a stal se tak jejím jediným vlastníkem. Měl by tak podle ní učinit „na záchranu České republiky“. „Obrali jste české firmy a občany až na kost,“ dodala následně k rekordnímu zisku skupiny v loňském roce.

Největší část dotazů prvního bodu se týká tzv. rozdělení části skupiny ČEZ, jejího rekordního zisku v loňském roce, přístupu firmy k takzvané windfall tax z nadměrného zisku nebo plánů společnosti do budoucna. Minoritní akcionář Michal Šnobr a jeden z největších kritiků vedení ČEZ například prohlásil, že je takzvaná wind fall tax účelová daň na zdanění minoritních akcionářů. Vyjádřil také obavy nad tím, jestli se stát nechystá převzít stoprocentní podíl v ČEZ a vedení firmy akcionáře o případných krocích neinformuje. Během odpoledne byla dvakrát vyhlášena přestávka, aby měli členové představenstva čas na přípravu odpovědí.

Tradiční výpady Šnobra

Minoritní akcionář a zároveň jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr už ráno po úvodním proslovu protestoval proti jednacímu řádu, je podle něj diskriminační. „Jednací řád tak, jak ho známe, je diskriminační vůči minoritním akcionářům a nedává mnoho prostoru v průběhu valné hromady na to dotazovat se,“ řekl. „Zároveň mi dovolte, protože vy jste to neudělali, tu přivítat všechny minoritní akcionáře. Tito akcionáři, kteří tady obsadili sál, jsou vaši vlastníci a podle toho byste se také měli chovat,“ dodal Šnobr, který na valných hromadách ČEZ protestuje opakovaně.

Evropa si bez ruského jaderného paliva neškrtne. Přechod v Dukovanech potrvá, přiznal ČEZ

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti odmítl, že zákon cílí na konkrétní firmu. Premiér ale zároveň přiznal, že vláda chce posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se podle něj ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize.