19°C
Růst mezd v Česku opět „vymazala“ inflace. Analytici: Kupní síla je nejhorší za šest let
Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 procenta na 41 265 korun. Reálně se při započtení inflace výdělky zaměstnanců naopak o 6,7 procenta snížily. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 2,2 procenta.
Reálný mzdový růst se odvíjí od růstu spotřebitelských cen. V letošním prvním kvartále dosáhl 16,4 procenta, což byla druhá nejvyšší hodnota v tomto století.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl v úvodním čtvrtletí proti stejnému období předchozího roku o 8,9 procenta na 34 741 korun. U mužů činil 37 696 korun, u žen 31 856 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo podle statistiků mzdu mezi 18 601 a 65 512 Kč.
Vývoj mezd byl velmi různorodý podle odvětví. Pouze v energetice mzdový růst překonal hodnotu inflace, když platy v tomto odvětví vzrostly v průměru o 23,1 procenta na 79 221 Kč. „Tento vývoj souvisel s výplatou nadstandardně vysokých mimořádných odměn,“ uvádí ČSÚ v aktuální analýze trhu práce.
V ostatních odvětvích mzdy reálně klesaly. Největší meziroční pokles statistici zaznamenali ve vzdělávání, kde se kupní síla snížila o 10,7 procenta. Přesně o desetinu reálně klesla průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví.
Objem mezd se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 9,8 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl ve stejném období o 1,1 procenta.
Čeští zaměstnanci nemají důvod k oslavám, říká analytik
Podle analytiků kupní síla průměrné mzdy druhým rokem klesá a vrátila se zhruba na úroveň roku 2017, je tedy nejnižší za šest let.
„Čeští zaměstnanci nadále nemají mnoho důvodů k oslavám. Jejich reálná průměrná mzda se aktuálně nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017 a jejich kupní síla se tak vrátila v čase o téměř šest let nazpět,“ řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Ve srovnání s vyspělými státy podle něj zřejmě půjde o jeden z vůbec nejhorších výsledků.
Údaje o vývoji mezd za první čtvrtletí a také negativní revize mzdových statistik za loňský rok jsou dobrou zprávou z pohledu měnové politiky, neboť mohou zchladit obavy ČNB ohledně potenciálních inflačních rizik na trhu práce, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.
V mezinárodním srovnání je Česko zemí EU s nejhlubším propadem kupní síly mezd ve srovnání s předcovidovým rokem 2019, doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Roli podle něj zřejmě hraje nevalný výkon české ekonomiky, značné posílení kurzu koruny a kompenzace rychlého růstu mezd z období let 2017 až 2020, jemuž neodpovídal vývoj produktivity.
Pokračující pokles kupní síly zaměstnanců a nejistý ekonomický vývoj přiměl už tři čtvrtiny zaměstnanců výrazně snížit nebo úplně omezit výdaje, uvedl generální ředitel společnosti Up ČR Stéphane Nicoletti. Podle aktuálního barometru zaměstnanců zatím v utrácení neudělalo změnu 23 procent lidí a pouze tři procenta své výdaje navýšilo. Nejvíce lidí škrtá kulturu a stravování v restauracích. Dále také omezují nákupy kvalitnějších potravin či služeb a výrazně šetří i na koníčcích, sportu nebo zdraví, řekl.
Pokles bude pokračovat
Reálné mzdy po citelném poklesu v loňském roce o 8,5 procenta budou klesat i letos, ačkoli mírnějším tempem kolem dvou procent, odhadl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Růst mezd se tak podle něj vyrovná růstu cen až v závěru letošního roku a předhánět jej začne až v roce příštím. „Reálně budou mzdy postupně klesat pomaleji, ale rozhodně nelze sázet na to, že si zaměstnanci za svoji mzdu už letos koupí více než loni,“ uzavřel analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Témata:
Související
