Francouzi stávkují kvůli důchodové reformě. Jak si jejich penzijní systém stojí v evropském srovnání?

Francouzský prezident Emmanuel Macron zvyšuje věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Jeho plány vyvolaly protesty a stávky po celé zemi, zapojily se všechny odborové centrály. V jiných západních zemích lidé kroutí hlavou - většinou se pracuje déle než ve Francii. Například v Německu se důchodový věk od příštího roku bude postupně navyšovat až k 67 letům.

„Vždy je obtížné srovnávat důchodové systémy, neboť všechny jsou velmi komplexní a velmi odlišné,“ říká Ulrich Becker z Institutu Maxe Plancka pro sociální právo a sociální politiku. Tento výzkumný ústav porovnává důchodové systémy různých zemí světa a porovnává je v „důchodové mapě“.

Ve Francii se souběžně zvyšuje minimální potřebná odpracovaná doba pro regulérní důchod: Z 41,5 roku na 43. Kdo pracoval méně, plný důchod dostane až v 67 letech - na tom se aktuálně nic nemění. Pro srovnání, v Německu lze odejít do penze v 63 letech, když člověk platil odvody 45 let.

Štědrý důchodový systém

Francouzi mají celkově v mezinárodním srovnání štědrý důchodový systém - chodí do penze brzy a důchod dostávají relativně vysoký. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, sdružující zejména rozvinutější země Evropy a Ameriky, plus Japonsko, Jižní Koreu, Izrael a Austrálii) nabízí každé dva roky velké srovnání důchodových systémů. Poslední report vyšel v prosinci 2021, pracuje s daty za rok 2020.

Zahrnuje například srovnání, jak vysoký důchod dostal čerstvý penzista dosud pobírající průměrnou mzdu. Průměr v OECD představoval u mužů 62,4 % dosavadní čisté mzdy a 61,3 % u žen. Ve Francii to bylo 74,4 %. Jinými slovy, průměrná francouzská výplata činila zhruba 2500 eur (59 288 Kč) a tomu odpovídal důchod 1860 € (44 110 Kč). Nemálo zemí Evropy má poměr ještě vyšší, například Maďarsko a Portugalsko přes 90 %.

Střet kvůli odchodu do penze: Jurečka načrtl další vývoj kolem důchodové reformy

Naopak Němci s průměrnou mzdou dostávali po odchodu do penze její polovinu. Nejméně v OECD braly Polky - 28,2 % (polští muži 36,5 %). V Litvě muži i ženy s průměrnou mzdou dostávali pak důchod ve výši 30,7 % čisté mzdy. V Česku v obou případech 65,2 % čisté průměrné mzdy (nebo 49 %, pokud se porovnával důchod s hrubou průměrnou mzdou).

„Když naše vláda nastupovala, průměrný důchod činil 15 425 korun. Po červnové valorizaci to bude 20 188 korun. To je nevídaná výše i v poměru k průměrným výdělkům ekonomicky aktivních občanů,“ komentoval v únoru navyšování českých důchodů ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Francouzská reforma se prodloužením nutné odpracované doby trochu víc dotkne méně kvalifikovaných zaměstnanců - kdo studoval do 25 let, může v 67 do penze, aniž bude mít za sebou oněch 43 let odvádění peněz do penzijního systému. Reforma proto zahrnuje i kompenzaci - zvýšení minimální penze o pětinu na cca 1200 eur (28 491 Kč) pro svobodné.

Francouzi ovšem rádi chodí do předčasného důchodu. Ve věkové skupině 60-64 let byla roku 2020 zaměstnaná jen třetina z nich, zatímco průměr OECD je polovina (a tak to je i v Česku). Vzhledem k délce dožití se počítá, že čerstvý francouzský důchodce bude pobírat důchod 23,5 roku a důchodkyně 27,1 roku - ve všech těchto ukazatelích patří Francouzi k evropské, ba světové špičce.

Stárnutí obyvatelstva

Obecným problémem je stárnutí populací - důchody se lidem musejí vyplácet déle. Zároveň nejen na Západě už dlouho klesá porodnost, klesá tak počet pracovníků platících odvody do důchodového systému.

„Francie, jako všechny země OECD i jinde, se musí zamyslet, jak přizpůsobí penzijní systém demografickým změnám,“ konstatuje Becker z Planckova institutu. „Zřejmým a široce probíraným řešením je zvyšování důchodového věku. Tímto způsobem lidé déle platí a kratší dobu čerpají.“

OECD očekává oddalování odchodu do penze ve víc než polovině ze svých 38 členů, na průměrných 66,1 roku pro muže a 65,5 pro ženy. „Normální důchodový věk bude 69 či víc v Dánsku, Estonsku, Itálii a Nizozemsku,“ shrnula předloňská zpráva. V Německu roku 2006 padlo rozhodnutí oddálit odchod do penze z 65. na 67. narozeniny, a to do roku 2031. Už teď se debatuje i další posun na sedmdesátiny.

„Postupné navyšování důchodového věku je vždy velmi nepopulárním opatřením. Proto to politici odkládají, jak dlouho jen lze, což nakonec zpožďuje účinek toho opatření,“ konstatoval pro DW Johannes Rausch z Mnichovského centra pro ekonomiku stárnutí. Jistým řešením je podle něj navázat odchod do důchodu na statistiky o očekávaném věku dožití. Tak už to učinilo například Dánsko, Itálie či Estonsko. Pokud by se naděje na dožití naopak zase snižovala, odrazilo by se to i v odchodu do důchodu.

„Kolaps systému.“ Ekonomové vypočítali, jak nicotné důchody dnešní mladí dostanou

Penzijní systém v žádné zemi OECD už nefunguje udržitelně, všechny se musejí dotovat. Například v Německu si do odpracovaných let můžete započíst studium či výchovu dětí - a na to jdou peníze z rozpočtu spolkové vlády. Ta tak dává na důchody 10,3 % německého hrubého domácího produktu.

Největší je tento podíl ve Francii (15 %) a Itálii (15,6 %). „S tímto projektem se zavazujeme penzijní fondy finančně stabilizovat do roku 2030,“ vysvětlovala reformu francouzská premiérka Elisabeth Borneová. V Česku odpovídalo vládní doplácení 8,1 % HDP.