Boj s nejzákeřnější rakovinou: Vznikne v Česku screening nádoru slinivky?
Karcinom slinivky břišní je onemocnění, které patří k nejzákeřnějším typům rakoviny. V Česku je každoročně diagnostikováno 2 400 nových případů, především u mužů, více než 87 % nemocných na tuto nemoc zemře. Příznaky se objevují až v pozdějších stadiích, návštěva lékaře tak zpravidla přichází pozdě. Onemocnění se vrací i po úspěšné operaci a chemoterapii. Vědci v časopise Nature publikovali výsledky první fáze několikaletého výzkumu mRNA vakcíny na potlačení relapsu nádoru. A výsledky jsou slibné. V Česku navíc do půl roku začne studie na ověření diagnostiky rakoviny slinivky břišní z krve.
Příznaky karcinomu slinivky se objevují až v pozdějších stadiích, návštěva lékaře tak zpravidla přichází pozdě. První známky choroby nejsou specifické a umístění nádoru bývá navíc obtížně přístupné, protože nádor je často schován za okolními orgány. Tvorba metastáz, které jsou velmi malé, následuje velmi rychle po vytvoření primárního nádoru, a lékaři tak onemocnění většinou objeví a diagnostikují příliš pozdě.
Přesnou příčinu vzniku rakoviny slinivky břišní lékaři dosud neodhalili. Existuje však několik rizikových faktorů, které mohou mít na vznik tohoto onemocnění výrazný vliv. Nejzávažnější z nich je pravděpodobně kouření – kuřáci cigaret mají až třikrát větší pravděpodobnost, že se u nich tato nemoc projeví.
K dalším rizikovým faktorům patří věk (nejvíc nádorů se objeví u lidí nad 65 let), diabetes, obezita a nedostatek fyzické aktivity, chronický zánět slinivky (pankreatitida), cirhóza jater, nemalou roli hraje i dědičnost.
Varujícími příznaky jsou bolest v nadbřišku, neobjasnitelné bolesti zad, nevolnost, nechutenství a s ním spojený neobvyklý váhový úbytek, projevy neinfekční žloutenky, jílovitá, průjmovitá stolice, záněty žil, které se opakují bez zjevného důvodu, nově vzniklý diabetes 2. typu.
Vznikne screening rakoviny slinivky v Česku?
O vytvoření screeningové metody pro včasné zachycení rakoviny slinivky břišní se pokouší tým českých vědců. Vlastní klinická studie na ověření diagnostiky rakoviny slinivky břišní z krve, kterou vyvinul tým Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, začne zhruba do půl roku. Do té doby bude nutné připravit protokol studie, který schválí Státní ústav pro kontrolu léčiv a etická komise, a domluvit instituce, které se toho budou účastnit. Počet pacientů by měl za tři roky trvání studie dosáhnout asi 600, zapojena by měla být komplexní onkologická centra z celé republiky, řekl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
„Naším cílem je do toho zapojit všechna onkologická centra, v tento okamžik máme vyjednáno šest z nich. Musíme ještě doladit skladování vzorků, které vyžaduje specifické nádoby, zamrazení, a chceme dovybavit i další centra tak, aby mohla být všechna zapojena a pacienti napříč republikou mohli být do studie nasbíráni,“ uvedl Svoboda.
Zatímco např. na rakovinu prsu existuje screeningový preventivní program, na rakovinu slinivky neexistuje žádný schválený neinvazivní způsob včasné detekce a ani žádný preventivní screeningový program.
„Tato metoda by to měla ještě dál posunout. Měla by zjistit, který pacient je rizikový, kdo by měl podstoupit náročný operační výkon nebo diagnostický výkon s odběrem tkáně. To jsou všechno věci, které může tato metoda do budoucna vylepšit a případně posunout i do jiných populací,“ uvedl Svoboda.
Slibná studie vakcíny
Rakovina slinivky břišní je velmi zákeřná i v tom, že se vrací i po úspěšné operaci a chemoterapii. A právě na potlačování relapsu rakoviny slinivky břišní se zaměřili vědci z newyorského Memorial Sloan Kettering Cancer Center, kdy testovali personalizovanou mRNA vakcínu. A polovina testovaných pacientů měla pozitivní reakci, lékaři u nich nezaznamenali návrat rakoviny.
„Toto je první prokazatelný úspěch – a budu to nazývat úspěchem, navzdory předběžné povaze studie – mRNA vakcíny proti rakovině slinivky břišní,“ řekl lékař Anirban Maitra, specialista na karcinom slinivky z texaské Univerzity Anderson Cancer Center, který se na dané studii nepodílel. „Jedná se o milník,“ dodal pro portál The New York Times.
Malé studie se zúčastnilo 16 pacientů, kteří procházeli chemoterapií, brali léky a měli po operaci nádoru. Studie tak nemohla vyloučit i další faktory, které mohly přispět k lepším výsledkům u některých pacientů.
U pacientů, u kterých neměla vakcína žádný účinek, se rakovina vrátila přibližně 13 měsíců po operaci. Polovina pacientů však během 18 měsíců po operaci nevykazovala žádné známky návratu nádoru. I když jsou vědci opatrní, většina z nich mluví o tom, že výsledky vakcíny jsou „velmi slibné“.
Finance chybí, stávající screening mají trhliny, chybující lékaři zejména, zkušenost