Zvyky, pranostiky a symbolika jarní rovnodennosti: Tradiční oslavy začátku jara

Kdy začíná jaro? Proč se liší astronomický a meteorologický začátek

Ačkoli meteorologické jaro začíná už 1. března, začátek astronomického jara ovšem připadá právě až na den jarní rovnodennosti. Po většinu historie se přitom začátek jara určoval především právě podle data rovnodennosti a „vynález“ meteorologického jara je poměrně moderní záležitostí.

První kdo přišel s návrhem, že by roční období měla začínat na začátku měsíce a každé obsahovat přesně tři kalendářní měsíce, byli členové Societas Meteorologica Palatina – tedy meteorologické společnosti, která byla součástí Akademie věd Falckého kurfiřtství při Mannheimské univerzitě. Šlo přitom o první meteorologickou společnost, která se pokoušela o celosvětové předpovědi počasí.

Rovnodennost a slunovrat: Kdy nastane příští a jaký mají význam?

Její definici meteorologického jara jako období od 1. března do 31. jara tak postupně převzali za svou další meteorologové, kteří při svých výzkumech spoléhali na historická data získaná právě touto společností.

Jak se vypočítává jarní rovnodennost?

Většina lidí se ve škole učí, že dnem jarní rovnodennosti je 21. březen. To ovšem není zcela přesné. Rovnodennost může připadnout na kterýkoliv den mezi 19. a 21. březnem. Pohledem astronomie navíc k rovnodennosti dochází v přesný čas, kdy zemská osa není přikloněná, ani odkloněná od Slunce. Přesným časem rovnodennosti tak je chvíle, kdy se Slunce na rovníku dostane přesně do nadhlavníku (úhel Slunce nad obzorem je 90 stupňů).

Důvodem, proč jarní rovnodennost nepřipadne každý rok přesně na stejný den, je rozdíl mezi astronomickým a kalendářním rokem. Ten astronomický je o necelých šest hodin delší. Každý rok tak jarní rovnodennost nastane o šest hodin později. Výjimku tvoří přestupné roky, kdy naopak jarní rovnodennost nastává přibližně o osmnáct hodin dříve.

Data 19. až 21. března přitom platí pouze pro koordinovaný světový čas (UTC), se kterým se v době jarní rovnodennosti shoduje například čas v britské Greenwichi. Pokud se člověk nachází v době rovnodennosti v jiných časových zónách, může k rovnodennosti dojít i dříve nebo naopak později.

Jarní zvyky a tradice v různých kulturách

Od nepaměti je přitom jarní rovnodennost významnou dobou roku. To je dáno i tím, že určit přesný den rovnodennosti bylo pro pozorovatele historicky snazší, než určit přesný den slunovratu. S jarním slunovratem se přitom pojí i nejvýznamnější křesťanský svátek – Velikonoce.

Tradičně je jarní rovnodennost symbolem nových začátků a její oslavy se pojí i s oslavami plodnosti.

Velikonoce

Velikonoce pro křesťany připomínají nejdříve ukřižování a následně oslavují vzkříšení Ježíše Krista. Jejich datum přitom závisí na jarní rovnodennosti. Velikonoční neděle je totiž první nedělí po prvním úplňku po jarní rovnodennosti.

Pesach

Ve stejné době se slaví i židovský svátek Pesach. Ten připomíná vyvedení Izraelitů z Egypta a jejich cestu do země zaslíbené. Datum Pesachu se přitom původně využívalo k určení data Velikonoc. Oslavy totiž začínají během noci prvního úplňku po jarní rovnodennosti.

Hólí

V Indii a Nepálu se pak slaví svátek Hólí, který je také známý jako svátek barev. Datum svátku je navázaný na poslední úplněk v hinduistickém kalendáři, který značí začátek jara. V gregoriánském kalendáři ovšem toto datum může nastat již na konci února.

Pranostiky spojené s jarní rovnodenností

Lidové pranostiky na období kolem jarní rovnodennosti věstí většinou definitivní konec zimy.

• 19. březen – Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
• 20. březen – Na svatého Jáchyma skončila se už zima
• 21. březen – Jaký bude čas rovný s dnem i nocí, takových bude následujících čtyřicet týdnů

Kdy začíná jaro a co způsobuje střídání ročních období

Pro řadu kultur je právě den jarní rovnodennosti prvním jarním dnem. Jak už bylo ovšem zmíněno, meteorologické jaro začíná přibližně o dvacet dní dříve. Tím ovšem výčet dní, kterými může jaro začínat, nekončí.

V kulturách, které využívají solární kalendáře (například čínský kalendář), pak jaro nastává už na začátku února.

Důvodem, proč v době rovnodenností a slunovratů dochází ke změnám ročních období, je náklon zemské osy. Ta totiž většinu času není kolmá na spojnici Země a Slunce, a během roku se tak liší množství a doba slunečního světla, které na určité místo dopadá. V Česku, stejně jako na dalších místech na severní polokouli, dopadá sluneční záření s největší intenzitou v době letního slunovratu. Ve stejné době jsou zároveň nejdelší dny. Naopak rovnodennosti jsou dnem, kdy je spojnice Země a Slunce kolmá na osu otáčení, a den tak má na celé planetě přesně dvanáct hodin.