Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Rovnodennost a slunovrat: Kdy nastane příští a jaký mají význam?

Kdy nastávají rovnodennosti nebo slunovraty?
Kdy nastávají rovnodennosti nebo slunovraty?  (Autor: Blesk: David Malík)
Autor: Matěj Hynek, urw - 
23. srpna 2023
09:31

Rovnodennost a slunovrat se během roku pravidelně střídají. Oba pojmy přitom určují specifickou polohu Slunce vůči Zemi. Vzhledem k tomu jsou tato data pro člověka významná prakticky po celou dobu lidské civilizace. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy nastávají?

Nejblíže je aktuálně podzimní rovnodennost, která nastane v sobotu 23. září v 8:49.

 

Rovnodennost

Rovnodennost nastává ve chvíli, kdy je Slunce přesně nad rovníkem Země. K tomu dochází v březnu a v září. Mluvíme tak o jarní a podzimní rovnodennosti. To, která nastává, se ovšem liší podle polokoule, na které se během rovnodennosti nacházíme.

Březnová rovnodennost je na severní polokouli a tedy i v Česku, Evropě či Severní Americe jarní rovnodenností, protože zvěstuje začátek astronomického jara, na jižní polokouli jde o podzimní rovnodennost.

Obráceně platí, že zářijová rovnodennost je na sever od rovníku rovnodenností podzimní, v jižních zeměpisných šířkách jde o jarní rovnodennost.

Jarní rovnodennost

Většina lidí má jako datum jarní rovnodennosti zafixovaný 21. březen. Tehdy ovšem nastala naposledy v roce 2011 a znovu se datum jarní rovnodennosti na 21. březen vrátí až v příštím století. Od té doby nastává rovnodennost 20. března. V roce 2023 pak jarní rovnodennost nastane před půl jedenáctou večer.

Důvodem proměnného data rovnodennosti je nesoulad mezi délkou tropického roku (doby od jedné jarní rovnodennosti k další) a kalendářního roku. Zatímco kalendářní rok má rovných 365 dní, ten tropický má navrch 5 hodin a 49 minut, o které se tak rovnodennost posouvá dopředu. Při přestupných letech pak díky dni navíc poskočí o 18 hodin zpět. Díky tomu by tak ovšem rovnodennost putovala kalendářem dozadu. Vše se tak kompenzuje tím, že se třikrát za 400 let přestupný rok vynechá, k tomu došlo naposledy v roce 1900 a znovu se přestupný rok vynechá v roce 2100.

Díky této variabilitě tak může jarní “cestovat” mezi 19. březnem (na tento den připadne v roce 2048) až 21. březnem (na ten se znovu vrátí až začátkem příštího století).

Podzimní rovnodennost

Podzimní rovnodennost nastává půl roku po té jarní, na severní polokouli tedy na konci září. Většinou přitom máme zafixované jako 23. září, do konce století už v tomto datu nastane jen několikrát. Mnohem častěji připadne na 22. září.

Důvodem proměnného data je opět nesrovnalost mezi tropickým a kalendářním rokem.

Video  Podzimní rovnodennost  - Videohub
Video se připravuje ...

Slunovrat

Jako slunovrat se označuje den, kdy je slunce nejvýše nebo nejníže nad obzorem. Nejvýše nad obzor slunce vystoupá v den letního slunovratu, který na severní polokouli nastává v červnu a na zimní v prosinci.

Zimní slunovrat pak na severní polokouli nastává v prosinci a na jižní polokouli v červnu. Tradičně se rovnodennosti považují za začátek léta či zimy.

Letní slunovrat

Letní slunovrat na severní polokouli nejčastěji nastává 21. června. V některých letech ovšem nastane už 20. června a velmi vzácně pak nastane až 22. června (k tomu příště dojde až roku 2203).

 

Důvodem posunů jeho data jsou stejně jako v případě rovnodenností rozdíly mezi délkou tropického roku a délkou kalendářního roku.

Zimní slunovrat

Zimní slunovrat na severní polokouli nastává nejčastěji 21. nebo 22. prosince. Vzácně ovšem může nastat už 20. prosince nebo naopak až 23. prosince. K tomu ovšem dochází jen výjimečně.

Stejně jako u rovnodenností a letního slunovratu stojí za nestálostí data zimního slunovratu rozdíl mezi délkou tropického a kalendářního roku.

Video  Zimní slunovrat aneb první zimní den  - Videohub
Video se připravuje ...

Tradice spojené s rovnodenností a slunovratem

Rovnodenností a slunovratů si od nepaměti všímalo i lidstvo. V řadě kultur se tak s těmito daty pojí řada tradic nebo rituálů.

Tradice spojené s jarní rovnodenností

Jarní rovnodennost považovali již naši předkové často za začátek roku. V křesťanské či židovské víře se pak k jarní rovnodennosti pojí nejvýznamnější náboženské svátky - 

Pesach

Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům. Židé si během něj připomínají své vyvedení z Egypta. Oslavy probíhají, přičemž při prvním a posledním platí podobná pravidla jako při šábesu. Datum se přitom řídí židovským kalendářem a začíná 15. nisanu. V gregoriánském kalendáři je datum začátku pesachu pohyblivý, jelikož židovský kalendář je lunární a normální rok má jen 353-355 dní a sedmkrát za 19 let dochází k vložení přestupného měsíce. Měsíc nisan je ovšem v židovském kalendáři prvním jarním měsícem a jeho patnáctý den má připadat na den prvního úplňku po jarní rovnodennosti.

Svátek je spojen s podáváním beránka a hořkých bylin či zákazem konzumace kvašeného jídla či pití. Samotnému Pesachu předchází Půst prvorozených, při kterém se prvorozený syn, nebo pokud je příliš mladý, tak jeho otec, postí, na připomínku toho, že prvorození Izraelité byli ušetřeni, když Bůh v Egyptě pobíjel vše prvorozené.

Velikonoce

V podobném době se slaví i křesťanské Velikonoce. Ty připadají na první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Výpočet v současnosti počítá i s tím, že Velikonoce nemohou proběhnout dříve, než židovský Pesach.

V křesťanství jde o nejdůležitější svátek, během kterého se slaví slavnost Zmrtvýchvstání páně. K umučení totiž mělo dojít poté, co Ježíš s apoštoly pojedli pesachovou večeři.

Samotnému období Velikonoc pak předchází 40 dnů dlouhá postní doba, která začíná Popeleční středou.

Samotnému Zmrtvýchvstání páně předchází Pašijový týden, který připomíná poslední týden Ježíšova života. Svatý týden začíná Květnou nedělí, během které se připomíná Ježíšův návrat do Jeruzaléma, a vrcholí Velkým pátkem, kdy mělo dojít k ukřižování Ježíše, a Bílou sobotou, kdy Ježíš ležel v hrobě. Vše pak církevním pohledem vrcholí slavností Zmrtvýchvstání páně. Pro řadu lidí je ovšem populárnějším svátkem až následující Velikonoční pondělí a související pomlázka.

Nourúz

Jarní rovnodennost byla ovšem tradičním začátkem roku i v řadě dalších kultur. Do dneška se například zachovaly oslavy Nourúzu, tradiční perské novoroční oslavy. Ta připadá přesně na jarní rovnodennost a dodnes se slaví v Kurdistánu, Albánii, Íránu či Turecku.

K tradicím Nourúzu patří velký jarní úklid či nákupy nového oblečení. Zároveň jde o období návštěv mezi rodinou a známými. Samozřejmostí jsou pak specifická jídla jako samanu - tradiční sladká pasta vyráběná z naklíčené pšenice. Dalším zvykem, který je typický pro toto období, je haftsin. Ten vychází z perského slova sedm (haft) a zvuku 15. písmena perské abecedy (sin) - během oslav Nourúzu by mělo být v domácnosti vystaveno sedm věcí, které začínají tímto písmenem, jednou z nich je právě samanu, dalšími jsou pšenice, ječmen, mungo fazole nebo čočka, hlošina (rostlina podobná olivě) ocet, jablko, česnek a koření sumah.

Tradice spojené s podzimní rovnodenností

Stejně jako s jarní rovnodenností se i s tou podzimní pojí řada lidových tradic, které se většinou pojí s oslavou sklizně. 

Dožínky

Období kolem podzimní rovnodennosti se v našich končinách často překrývalo s obdobím sklizně. Staří Slované tak v dobu prvního novoluní po rovnodennosti slavili dožínky.

Tou dobou bylo totiž sklizená úroda, a lidé tak věděli, kolik z ní mohou použít při oslavách. Z Rujány se například dochoval popis slavnostního věštění příští úrody. Za tím účelem se z čerstvě sklizeného obilí vyráběla ve chrámu v Arkoně obří palačinka. Pokud se za ni zvládl ukrýt tamní kněz, značilo to, že příští úroda bude opět bohatá.

Všeobecně se ovšem dožínky pojí s jídlem a oslavou konce sklizně, ve kterých většinou hrály roli slavnostní věnce upletené z posledních sklizených klasů. V různých regionech se s ním ovšem nakládalo různě, někde se schovával do začátku příštích dožínek, jinde byl během oslav použit jako první obilí k vymlácení a zrna z něj následně použitá na rituální novou setbu.

Chuesok

V Koreji se kolem podzimní rovnodennosti slaví tradiční svátek Chuesok. Ten v sobě kombinuje prvky oslavy sklizně a žádost o další hojná léta a oslavu předků.

Součástí tak je například rituální hostina, při níž se podávají rýžové koláčky na řadu způsobů nebo medové sušenky.

Tradice spojené s letním slunovratem

Letní slunovrat byl pro obyvatel důvodem oslav přicházejícího léta. Napříč Evropou se s letním slunovratem pojí především zapalování ohňů.

Svatojánská noc

23. červen každý rok je Svatojánskou nocí. Jde o předvečer svátku svatého Jana Křtitele, jednoho z nejdůležitějších svátků křesťanské víry. Jedním z definujících prvků oslav svatojánské noci napříč Evropou zapalování vater.

Zapalování ohňů má ovšem původ v dobách dávno před příchodem křesťanství. Plameny totiž měly lidi chránit před zlými silami. Napříč Evropou se ovšem liší tím, co zapálení ohňů provází. Zatímco například ve Španělsku jej provází průvody masek a alegorických vozů. V Česku se pak se svatojánskými ohni pojí metání hořících polen nebo skákání přes plameny, tomu ovšem holdují například i v Estonsku. Stejně jako v Česku se pak ohně zakládají především na vrcholcích hor i v Rakousku.

Májka

V Česku se májky staví nejčastěji už na začátku května. V severských zemích, především pak ve Švédsku se ovšem obdoba našich májí staví právě během oslav letního slunovratu.

Tradice spojené se zimním slunovratem

Podobně jako s letním slunovratem je i s tím zimním spojená oslava křesťanského svatého, ačkoli se v současnosti se slunovratem rozchází.

Svátek svaté Lucie

Svátek svaté Lucie připadá sice už na 13. prosince, s oslavou zimního slunovratu ovšem souvisí. Většina zvyků na tento svátek pochází z dob, kdy se používal juliánský kalendář, podle kterého zimní slunovrat připadal právě na období kolem 13. prosince. Z této doby pochází i pranostika: “Lucie noci upije”. Dlouhou dobu platila beze zbytku. Až s přechodem na gregoriánský kalendář bylo potřeba přidat i druhou část: “..., ale dne nepřidá”.

Pozapomenutou tradicí byly průvody lucek. Jejich nejstarší popis máme k dispozici od Jakuba Jana Ryby. Lucky byly dívky s obíleným obličejem, které většinou měly za úkol strašit děti.

Zcela odlišná je ovšem podoba svátku v severských zemích průvody lucek přinášejí především sladkosti. Z dívek je přitom zvolena pouze jedna Lucie, která dostane korunu s hořícími svíčkami a další dívky slouží pouze jako její družičky.

Tung-č’

V Číně na Tchaj-wanu či Hongkongu je zimní slunovrat časem na rodinné setkávání a výrobu tradičních sladkých knedlíčků. Zároveň rodiny vyráží do rodinných svatyní poklonit se svým předkům.

Jaldá

S rodinnou hostinou je spojena oslava zimního slunovratu i v Íránu, Ázerbájdžánu či Tádžikistánu. Během jídla by neměl chybět především meloun, který pro tento účel bývá uchován od léta. Kromě toho se během dne čte poezie, nejčastěji pak z díla básníka Háfize.

Video  Zimní slunovrat a magické rituály  - Videohub
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi