14°C
První dobový seriál Novy chce působit přesvědčivě. Ať už původními kostýmy sesbíranými za oceánem i po Evropě, nebo nákladnými ateliéry v pražských Kbelích.
Členové zámožné rodiny Kučerů, jako Petr (Adam Vacula, 35) nebo Irena (Krystýna Ryška, 37), tak mají kanceláře i soukromé pokoje vybavené nákladnými replikami dobového nábytku, které odpovídají tehdejší meziválečné módě. Architekti si nicméně museli poradit i s výzdobou stěn.
„S kvalitními uměleckými díly bylo možné se setkávat i ve významných kavárnách, restauracích nebo bankovních domech. Téměř všechny obchodní domy v Praze postavené po roce 1900 byly zdobené náročnou výtvarnou uměleckou výzdobou, často se na tom podíleli nejvýznamnější umělci doby. Dneska, když si projdete některé pražské bankovní domy, tak si připadáte skoro jako v galerii,“ vysvětlil Blesku historik umění Mgr. Milan Dospěl, Ph.D., z renomované pražské galerie Kodl, proč jsou olejomalby pro seriál tak důležité.
„Obrazy jsou zvolené fantasticky. Velice citlivě a do různých prostorů tak, aby tam dobře fungovaly. Je mi velice sympatické, že to odráží moderní kulturu tehdejšího Československého státu,“ dodal historik umění. Pokud by sběratel donesl některé ze seriálových obrazů v této kvalitě do aukční síně, byl by nadšený. Jak Blesk zjistil, originály by totiž vyšly na stovky milionů korun!
Viktor Oliva: Piják absinthu, 1901 Odhadní cena: 2 až 3 miliony Kč
Plátno zdobící restauraci je zdařilá reprodukce slavného obrazu Viktora Olivy (†66), který sice dnes není tolik známý, ale ve své době patřil k nejvýznamnějším malířům.
„Koncem 19. století byla otevřena kavárna Slavia a Viktor Oliva, který je autorem tohoto obrazu, byl pověřen její výtvarnou výzdobou,“ popsal Blesku historik umění s tím, že tehdy namaloval cyklus pěti obrazů, z nichž se ale dochoval jen Piják absinthu z roku 1901. Dodnes je podle něj možné vidět jeho reprodukci v kavárně Slavia, originál je v soukromé sbírce.
„Je to dobře zvolená malba pro výzdobu interiéru kavárny, protože v Praze má tento obraz velkou tradici. Podobně kvalitní díla se na trhu ještě neobjevila, nicméně tohle je obraz, který by na aukčním trhu rezonoval. Jedná se o výjimečné dílo,“ dodal Mgr. Milan Dospěl, Ph.D.
Josef Čapek : Harmonikář, 1913 Odhadní cena: 40 milionů Kč
V kanceláři Petra Kučery, kterého ztvárňuje Adam Vacula, najdou milovníci umění další skvost. Tentokrát jde o pozoruhodné dílo Josefa Čapka (†58), k jehož vytvoření se inspiroval při svém osmiměsíčním pobytu v Paříži. „Je to nesmírně zajímavá reakce na francouzský kubismus. Podobná díla se na českém trhu skoro neobjevují. U nás v aukcích míváme obrazy Josefa Čapka spíš z 30. let. Z loňského jara držíme rekord – jedno z jeho pozdějších děl jsme prodali za 18 milionů,“ okomentoval Blesku šéfkurátor galerie Kodl.
„Tahle jeho práce pochází z roku 1913 a dnes je ve sbírkách Národní galerie,“ uvedl k Čapkově obrazu Harmonikář. Ten by se dnes prodával za neuvěřitelné sumy, zásadně odlišné oproti době jejich vzniku.
„Kdybychom si vzali do ruky katalog z výstavy Tvrdošíjní, kde Josef Čapek podobná díla vystavoval, tak v roce 1918 podobná díla stála v rozmezí 600 až 1000 korun. Nebyly to velké peníze. Obrazy se daly získat celkem lacino,“ dodal Dospěl.
Vasilij Kandinskij, Kompozice č. 8, 1923 Odhadní cena: 400 až 500 milionů korun
Jeden z nejvýraznějších malířů 20. století, jehož obrazy se draží za astronomické sumy. Na aukci Sotheby’s v Londýně byl jeho rekord překonán hned dvakrát v rozmezí několika desítek minut. Jeho nový cenový rekord má hodnotu 33 milionů liber (v přepočtu 891 milionů korun).
Jindřich Štýrský, Z mého deníku, 1933 Odhadní cena: 40 až 50 milionů Kč
K dalším uměleckým skvostům v kanceláři Petra Kučery patří imitace nejrozměrnějšího díla Štýrského, které je velice zajímavé i svým obsahem. „Odkazuje k tomu, že byl velkým milovníkem psychoanalýzy Freuda. Sám si vedl deník o svých snech. Na tomto obraze jsou pak zdánlivě nesouvislé předměty a děje, které ale odkazují k popisům v jeho denících. O tom, co se mu zdálo,“ vysvětlil Blesku historik umění.
„Na trhu se nikdy podobné dílo neobjevilo a asi neobjeví. Malíř zemřel velice brzy, ve 42 letech. Nejdražší jeho obraz je zatím na hranici dvaceti milionů, ale byla to daleko menší práce,“ vylíčil s tím, že cena se těžko odhaduje.
„Například loni jsme dražili obraz od Bohumila Kubišty za vyvolávací cenu 25 milionů a v rámci té dražby se prodal za 125 milionů, což zbořilo úplně všechno!“ překvapil soudní znalec Dospěl.
Cesta reprodukcí
Ani pověšení reprodukcí na stěny Zlaté labutě není maličkost. Podle informací Blesku to prakticky funguje tak, že se stáhne obraz z internetu a upraví ve speciálním programu, aby mohl být velkoformátově vytištěn. Pak se ještě lakuje a patinuje. Jednoduše proto, aby vypadal jako olej na plátně. A podle čeho byla díla vybrána? Dnes nám nepřijde nic divného, že by si člověk z vyšší vrstvy pověsil v kanceláři avantgardní díla např. od Josefa Čapka, dřív to ale nic obvyklého nebylo.
„Řada těch nejbohatších milovníků umění té doby obrazy od těchto umělců vůbec doma neměla. Tehdy bylo populární sbírat staré holandské a italské mistry ze 17. století. Z dobových zpráv víme, že Josef Čapek neprodával své obrazy snadno,“ řekl Blesku šéfkurátor Dospěl z galerie Kodl.
Zlatá labuť: Jak to bylo doopravdy - 3. díl TV Nova
