Pohřbili zavražděného syna Josefa (†18): Rodiče čeká bolest Vánoc i dno propasti, říká poradkyně pro pozůstalé
Tragédie, ke které došlo v adventním čase v Bašce u Frýdku-Místku, svou brutalitou šokovala celou republiku. Zavražděného varhaníka Josefa (†18) rodina v pondělí pohřbila v kostele, kde zemřel. Zármutek nad ztrátou dítěte však rodině pomáhá alespoň trochu zmírnit silná víra v Boha. O pocitech všech rodičů, kteří přišli o to nejcennější, s Bleskem hovořila Zdenka Volavá, ředitelka organizace Dlouhá cesta, jež se zaměřuje na podporu rodin v podobné situaci.
Zemřel mladý člověk, cizí rukou. A byli to právě rodiče, kteří svého syna našli. To je situace, kterou si umí málokdo představit a žádný rodič ji nechce prožít…
Ze všeho nejdřív bych také jako pozůstalá matka chtěla rodičům vyjádřit soucit nad nesmyslným zmařením života jejich chlapce. Rodiče zažili šok a neskutečnou bolest, která je uvrhla na dno pomyslné propasti. Před nimi se tyčí hora hoře a jejich život už nebude nikdy takový, jaký býval před smrtí jejich syna.
Jak takovou událost jako rodič zpracovat? Jak se s tím postupně vyrovnat?
Rodiče mohou zažívat pocit »neskutečnosti«, tj. dojem, že ztráta se ve skutečnosti nikdy nestala. Popření je jedna ze součástí truchlení, rodiče nechtějí připustit, že se to stalo. A tím, že to popřou, chtějí uvěřit, že jejich dítě neumřelo. Že se vrátí, že je to jen nějaký omyl.
Mohou být unavení a vyčerpaní, taková ztráta strašně bolí. A ta bolest vyčerpává a vyčerpává. Já za sebe mohu říci, že první dny jsem se jen povalovala a dělalo mi potíž jenom vyjít schody. Hodně vyčerpává pláč, zároveň je však užitečný.
