Ztlumené topení, hrozící online výuka a nedostavěné koleje. Jak zdražování ovlivní vysokoškolský život?

Česká zemědělská univerzita (ČZU) patří mezi vysoké školy s vysokým počtem studentů, kdy se v tuto chvíli jedná o více než 19 000 osob. Podle kvestora univerzity Jakuba Kleindiensta má škola do konce zimního semestru energií dostatek a podařilo se jí ušetřit, nicméně pro letní semestr bude muset ceny energií teprve vyjednat. „Pro letní semestr se budeme snažit vyjednat co nejnižší ceny energií a zároveň zavést některá rychlá opatření, která již děkani prosazují také na fakultách, vedoucí k úsporám,“ oznámil Kleindienst.

Podobně je na tom také České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), které je na tom s počty studentů podobně jako ČZU. „Pro akademický rok 2022/23 má ČVUT nakoupeny energie (elektrická energie, plyn) do konce roku 2022,“ sdělila mluvčí univerzity Kateřina Veselá Blesk Zprávám.

Premium

Lyžáky jako luxus? Kurzy pro studenty brutálně zdražily, ředitelé smlouvají

2. nejstarší univerzita v České republice Univerzita Palackého v Olomouci (UP) očekává skokový nárůst cen energií. „Ceny energií máme nasmlouvané do konce kalendářního roku. Množství nemovitostí, které UP spravuje, je opravdu značné, jedná se celkem o 66 objektů. Vzhledem k tomu, že jsme dosud měli vysoutěžené energie za ceny, které se dnes jeví jako nadstandardně komfortní, tak případný nárůst bude u nás o to více skokový. U elektrické energie se dá předpokládat, že to bude o více než 300 %, u plynu o více než 400 %,“ řekl mluvčí univerzity Egon Havrlant Blesk Zprávám.

Univerzity hledají úspory

Úsporami se rozumí například snižování teploty a výměna zastaralých systémů. „Jednotlivé fakulty i rektorátní pracoviště rozumně, tedy cca o 1 stupeň, sníží vnitřní teplotu, aby nedošlo k omezení výuky, výzkumu nebo dalších aktivit. V mnoha budovách máme zastaralé systémy, které nedovolují regulovat teplotu. Ty budeme postupně, ale co nejrychleji, vyměňovat,“ vyjmenoval rektor ČZU Petr Sklenička.

Na ČVUT se také připravují úsporná řešení. „Úsporná opatření máme připravena v těchto oblastech – vytápění, chlazení, ventilace, svícení, spotřebiče. Například v oblasti vytápění to bude kontrola času, kdy vytápíme – vytápění bude provázáno s rozvrhem výuky,“ vysvětlila Veselá Blesk Zprávám.

Obědy v Česku opět podražily: Průměrné ceny vyšplhaly na 172 Kč, v Praze už na 195 Kč!

Na UP se snaží motivovat studenty a zaměstnance k úspornému chování. Na svých stránkách dokonce vydala soubor doporučených opatření. „Obecně máme snahu o maximální využití učeben tak, aby došlo ke kumulaci výuky do menšího počtu dnů. Snažíme se k úspornému chování motivovat také naše studenty a zaměstnance, věříme, že nám svým odpovědným přístupem pomohou složité období zvládnout,“ uvedl Havrlant.

Dalším řešením jsou investice do nových zdrojů, nicméně tyto možnosti vyžadují čas. „Ve střednědobém horizontu chystáme v kampusu i na našich školních podnicích investice do fotovoltaických elektráren, tepelných čerpadel, využití biomasy, ale možná i do bioplynových stanic a dalších zdrojů,“ vyjmenoval rektor ČZU Petr Sklenička.

Vysoké školy se obrátily na vládu

Česká konference rektorů a Rada vysokých škol proto jedná s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ohledně kompenzací pro veřejné vysoké školy, uvedl rektor ČZU Petr Sklenička. Je možné, že stát školám vypomůže. „Shromáždili jsme velmi přesné podklady pro tato jednání za všechny vysoké školy. Osobně se domnívám, že k určité kompenzaci nakonec dojde, uvidíme však, jak se kromě toho podaří v době vysoce schodkového rozpočtu prosadit zcela oprávněné navýšení rozpočtu pro veřejné vysoké školy,“ informoval Sklenička.

UP také očekává podporu od MŠMT. „Doufáme v podporu ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, a to formou navýšení příspěvků. Nejhorším scénářem by pak byla nutnost využít naše finanční rezervy, což však není dlouhodobé řešení pro žádnou veřejnou vysokou školu,“ uvedl Havrlant.

ČZU má zatím určité finanční zdroje, pokud dojde k jejich vyčerpání, bude třeba pozastavit některé investice. „Naše univerzita a zejména fakulty hospodaří velmi odpovědně, a proto disponujeme určitými finančními zdroji vygenerovanými v minulých letech, které v případech podobné krize lze použít. Budou-li naplněny ty pesimističtější scénáře, je třeba počítat s dočasným pozastavením některých investic určených k rozvoji univerzity,“ řekl Kleindienst.

Důchody vs. inflace: Jak rostou během zdražování penze? Senioři patří k nejzajištěnějším, říká ekonom

Investice se budou patrně zaobírat také vysokoškolskými kolejemi, které jsou dlouhodobě podfinancované. „Patrně bude nutné pozastavit některé plánované investice na kolejích, asi i na obou školních podnicích. Není to dobře, protože tyto tři součásti univerzity jsou dlouhodobě podfinancované,“ uvedl Sklenička, který dodal, že univerzita preferuje investice do výuky a výzkumu.

Hrozí studentům opětovná online výuka?

Online výuka jako v době pandemie podle rektora ČZU nehrozí. „Jsem si jist, že i letní semestr na ČZU zvládneme bez omezení výuky,“ uvedl Kleindienst. Tato slova potvrdila také Kateřina Veselá, mluvčí ČVUT.

Na UP však situace ohledně online výuky není zcela nemožná, týkala by se však pouze začátku letního semestru. „V tomto semestru by k přechodu na on-line výuku z důvodu energetických úspor docházet nemělo, harmonogram je stanovený a energie máme do konce roku nasmlouvány. O dalším období a variantách ještě jednáme se všemi fakultami. Jednou z možností je i alespoň částečné přesunutí výuky do letních měsíců nebo on-line výuka v prvních dvou týdnech letního semestru, který začíná obvykle v druhé polovině února. Jsme v každém případě schopni na situaci pružně reagovat. Určitou paralelou může být covidové období, kdy jsme například na některých fakultách část praktické výuky, která byla v běžném semestru limitována omezeními, realizovali až na počátku letních prázdnin,“ řekl mluvčí univerzity Egon Havrlant Blesk Zprávám.