Důchody vs. inflace: Jak rostou během zdražování penze? Senioři patří k nejzajištěnějším, říká ekonom

Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a České národní banky (ČNB) vyplývá, že čeští senioři mají vyšší náklady způsobené inflací v podstatě pokryté. Meziroční míra inflace dosáhne v prosinci 2022 podle odhadů 16,5 %, přičemž starobní důchody letos narostly o 16,2 %. Zdá se tedy, že důchodci budou ke konci roku patřit ke společenským skupinám nejvíce zajištěným proti rostoucí inflaci.

Jak se zvyšovaly důchody v průběhu roku 2022?

Důchody se v průběhu roku navyšovaly celkem třikrát. V první pravidelné valorizaci, ke které došlo 1. ledna, se základní výměra zvýšila o 350 Kč na celkových 3 900 Kč, procentuální část pak narostla o 1,3 % a dalších 300 Kč. K první mimořádné valorizaci došlo v červnu, kdy si penzisté polepšili o 8,2 % v procentuální části. Jelikož inflace začátkem léta opět rychle stoupla, přistoupilo se k další mimořádné valorizaci již na začátku září. V té procentuální část narostla o 5,2 %.

Premium

Práce načerno vás připraví o statisíce: Právník popsal 8 největších pastí!

Mimořádné valorizace důchodů jsou dané ze zákona, přičemž k nim musí dojít, pokud spotřebitelské ceny stoupnou za období kratší pěti měsíců minimálně o 5 %. Problematická je u nich však skutečnost, že se navyšuje pouze procentuální (zásluhová) část. Výrazněji si jejich vlivem tedy polepší hlavně osoby s vyššími důchody.

Další růst přijde v lednu, především ženám se penze zvedne i skrze výchovné

Další řádné zvýšení je naplánováno na leden 2023, při něm se procentuální část zvýší o 5,1 %. Senioři si polepší i na pevné části, která vzroste o 140 Kč na celkových 4 040 Kč. Novinkou pak bude zavedení výchovného, kdy každá žena pobírající starobní důchod bude automaticky dostávat 500 Kč navíc za každé vychované dítě. Na výchovné má nárok ten z rodičů, který o dítě pečoval v největším rozsahu. Automaticky jej však dostanou pouze ženy, jelikož u mužů plátce důchodu nemá v evidenci zapsaný údaj o počtu vychovaných dětí. V případě, kdy si muž myslí, že by měl mít na výchovné, musí mezi 1. zářím 2022 a 31. prosincem 2024 podat žádost, jejíž formulář bude k dispozici na portálu České správy sociálního zabezpečení.

Vláda plánuje další valorizaci penzí: O kolik si senioři od příštího roku polepší?

Vzhledem k míře inflace na tom čeští důchodci byli nejlépe během roku 2019, kdy inflace meziročně dosáhla 2,8 % a důchody stouply o 8,5 %. Nejhorší situace naopak byla v roce 2000, kdy se roční míra inflace pohybovala okolo 3,9 %, důchody ten rok však nestouply vůbec. Průměrný starobní důchod u mužů nyní činí přibližně 19 440 Kč, u žen pak 16 580 Kč. Tempo jeho růstu výrazně zrychluje už od roku 2017.

Vzhledem k předchozímu výdělku pobírají čeští penzisté v průměru jeho 65,2% část. V porovnání s Německem (52,9 %) či Polskem (36,5 %) jsou na tom tedy poměrně dobře. V dalších dvou sousedních zemích je tento podíl však vyšší. Na Slovensku pobírají tamní starobní důchodci průměrně 69,4 % svého původního platu a v Rakousku dokonce 87,1 %.

Evropskými rekordmany jsou v tomto ohledu Maďaři, kteří v průměru na starobních penzích dostávají celých 94 % svého výdělku před odchodem do důchodu. Nejnižší je naopak tato míra v Lotyšsku, kde dosahuje pouhých 30,7 %. Zmíněné údaje vychází z šetření provedeného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) k roku 2020.

Ekonom: Penzisté jsou na tom v Česku lépe než jiné skupiny obyvatel

Na to, zda čeští důchodci mají skrze valorizace inflaci pokrytou a udržitelnost stávajícího důchodového systému, se Blesk ptal hlavního ekonoma firmy BH Securities Štěpána Křečka. Ten připomněl, že budoucí míra růstu důchodů bude přímo vázána na vývoj inflace v následujících měsících. Čeští důchodci podle něj mají oproti zbytku Evropy výhodu v tom, že při vysoké inflaci se jim penze valorizovat ze zákona musí. Varoval však také před velkou závislostí Čechů na státě.

Během letošního roku se důchody valorizovaly hned třikrát. V lednu šlo o valorizaci pravidelnou a pak ještě dvakrát proběhla mimořádná valorizace. Zachovali si díky tomu penzisté svou kupní sílu z předchozího roku?

Ano, senioři jsou i jednou z mála skupin obyvatel, kde skutečně můžeme hovořit o tom, že si zachovali svou kupní sílu. Právě ty mimořádné valorizace odráží tu rychlost nárůstu cen, takže v tomto ohledu jsou na tom lépe než mnozí zaměstnanci, kterým se samozřejmě povětšinou v průběhu roku mimořádně třikrát nezvyšovala mzda. Když se podíváme na různé ukazatele, kterými můžeme popsat ten systém jako takový, tak skutečně ty výdaje na výplatu důchodů se dostávají na rekordní úroveň. Zajímavé je srovnání, že vlastně všechno, co se vyprodukuje v rámci tuzemského automobilového průmyslu, tak zhruba stejně tolik stojí náš důchodový systém. Zjednodušeně řečeno, vlastně celý automobilový průmysl, kdyby pracoval jenom na český důchodový systém, tak to bude v rovnováze. Mějme přitom na paměti, že důchodový systém je ten finančně nejnáročnější systém v naší zemi a automobilový průmysl jedno z nejklíčovějších průmyslových odvětví.

Díra v rozpočtu roste: Ekonom zmínil časovanou bombu i potíže pro vládu, Kalousek si rýpl

Takže senioři jsou na tom momentálně skutečně dobře…

Mají tu výhodu, že ty valorizace jsou ze zákona. Je tam dopředu daný vzoreček, kterým se valorizuje, takže se na ně nemůže zapomenout. V tuto chvíli jsou na tom lépe, než mnohé jiné skupiny obyvatel. Co může být problém, tak to je vlastně to, že se nevalorizuje všem stejně. Takže zvláště u důchodců, kteří pobírají malý důchod, je jejich celková valorizace výrazně nižší než u důchodců, který pobírali vysoký důchod. Kdybych měl dát takový modelový příklad, tak pokud někdo v roce 2021 pobíral 10 000 Kč důchod, celkově se mu za ten letošní rok navýšila penze o 1 680 Kč. A když někdo bral důchod, který byl 25 000 Kč, tak tam se mu to během letošního roku navýšilo o 3 976 Kč, tedy více než dvojnásobně. Z toho je zřejmé, že lidem s nízkými důchody, kterým ale také zdražují energie dost významně, třeba to navýšení úplně stačit nemusí. Mnohdy právě ti lidé s nízkými důchody bydlí v horších barácích s vysokou energetickou náročností a spotřebují tam pak víc energií. Naopak u lidí s vyššími důchody, kteří třeba mají i kvalitněji zařízené bydlení, a nemusí tak spotřebovávat tolik energií, tak tam bych řekl, že to navýšení důchodů je dostatečné.

Takže vlastně v případě mimořádné valorizace dochází jenom k nárůstu toho zásluhového dílu penze. Chápu to dobře?

Ono vlastně došlo na začátku ledna ke klasické valorizaci a pak od června a od září dvou mimořádným valorizacím, přičemž vlastně ta klasická valorizace, tam se valorizují obě dvě ty složky. Obecně samozřejmě ta procentuelní výměra u lidí s vysokým důchodem činí výrazně vyšší částky. Takže i když má někdo nízký důchod, dostane samozřejmě nějakou tu valorizaci. Jde ale o menší částku, než právě u osob s vysokými důchody. Potom to vlastně odráží tu zásluhovost, protože ono je to takové sporné. Na jednu stranu bychom určitě chtěli pomoci více těm potřebnějším, ale na druhou stranu zase je potřeba vnímat, že lidé, kteří mají vysoký důchod, do toho systému důchodového spoření zaplatili výrazně více peněz. Proto je spravedlivé, že z toho systému více peněz čerpají. Lidé s nízkými důchody často pracovali buď kratší dobu, nebo měli velice nízké odvody a do toho systému zaplatili málo. Tak logicky pak z toho systému i málo čerpají a ve chvíli, kdybychom valorizovali všem stejnou částkou, tak by vlastně po čase ta zásluhovost úplně vzala za své. Systém by tu zásluhovost odrážet měl, dokonce je na to i rozhodnutí Ústavního soudu.

Peníze ze zrušeného II. pilíře důchodového spoření leží ladem: 1113 lidí má na finančáku 5,5 milionu!

V následujícím roce se pravděpodobně opět počítá s mimořádnou valorizací. Původní odhad byl přibližně na červen, zdá se však, že by k tomu mohlo dojít již dříve. Kdy si myslíte, že bude muset znovu přijít?

Bude to samozřejmě záležet na vývoji inflace. My jsme v letošním roce vlastně měli tu inflaci tak, že v průběhu roku narůstala a v lednu jsme začínali ještě na relativně nízkých úrovních. Pak v únoru, březnu a dubnu ta inflace výrazně narůstala. Teď bychom v tom následujícím roce měli být spíše v opačné situaci, že budeme začínat na vysoké inflaci a postupně by se pak ta inflace měla snižovat. Je stále možné, že i když budeme začínat s vysokou inflací, že skutečně bychom se mohli dostat k mimořádné valorizaci o něco dříve. Není pak ale jisté, zda také budou probíhat dvě ty valorizace, nebo jestli bude jenom jedna. To bude záležet na vývoji inflace, jestli se nám jí podaří zkrotit, tak samozřejmě ta valorizace bude nižší, ale pakliže ta inflace se bude držet na těch současných úrovních, tak opět bude docházet k výraznému navyšování penzí.

Právě na výplatu penzí si pravděpodobně na příští rok bude muset vláda vzít půjčku až 63 miliard. Je podle vás ten současný penzijní systém dlouhodobě udržitelný? Není na čase třeba opět začít více řešit důchodovou reformu?

Takhle, v České republice je problém v tom, že všechny důchodové komise vlastně spíše, než aby zlepšovaly situaci, tak tu situaci udržitelnosti důchodového systému mají tendenci zhoršovat. Všechny ty dílčí kroky jsou samozřejmě líbivé a mají své opodstatnění, například to, že se od nového roku přidá pětistovka za vychované děti. Samozřejmě je správné, že lidé, kteří vychovali děti, tak si zaslouží, aby za to byli oceněni. Ale zase je to opatření, které vlastně bude zvětšovat výdaje toho systému, a nebyly adekvátně k tomu navýšeny příjmy toho systému, takže to opatření zhoršuje jeho udržitelnost. Těch opatření bylo provedeno vícero a všechna spíše v tuhle chvíli tu udržitelnost systému snižují. A já se obávám, že politici, protože už to téma řeší velice dlouho, to řeší už mnoho vlád, žádná vláda ten problém ještě nevyřešila. Tak já se obávám, že prostě ti politici to nezvládnou vyřešit, a potom jediné řešení, které připadá v úvahu, jsou parametrické změny. Ty parametry, s kterýma jde hýbat, jsou v zásadě tři klíčové, prvním je věk odchodu do důchodu. Tím, že by se vlastně zvýšil věk odchodu do důchodu, tak by se snížil počet lidí, kteří budou pobírat důchod, a tedy ten systém dosáhne vyšší stability. Nebo se budou muset zvýšit odvody do penzijního systému, anebo se bude muset snižovat velikost důchodů jako takových. Já jsem přesvědčen, že velikost důchodů se určitě snižovat nebude, takže pak se musíme bavit o tom, jak nastavit ty odvody a jak postavit ten věk odchodu do důchodu. Jelikož oboje je velice nepopulární, tak si myslím, že to politici budou valit před sebou a že se jim do toho nebude chtít, aby se ty změny provedly. Očekávám, že v následujících letech ten systém bude hospodařit s deficitem a pak vlastně vždycky ten dluh, který tam vznikne, bude dorovnáván ze státního rozpočtu.

Novinka pro důchodce: Starobní penze vzroste od ledna o 825 korun v průměru!

A jak jsou na tom vlastně Češi v navyšování důchodů vzhledem k rostoucí inflaci v celoevropském srovnání?

Velice dobře. Řekl bych, že Česká republika opravdu tím, že tam má ze zákona ten valorizační vzorec daný, tak tady nediskutuje o tom, jestli se to má dělat nebo nemá dělat. Automaticky se to provádí, takže si myslím, že penzisté tady v tom mají v České republice opravdu silnou pozici. Řekl bych, že to vyplývá i z toho, že se jedná o takovou jednu z nejvěrnějších voličských skupin, která k těm volbám chodí, a je tak schopna si prosadit svoje zájmy. Není to tak ve všech zemích. V čem je naše země specifická, je to, že je tady obrovská váha toho prvního státního pilíře a lidé si málo sami spoří na ty penze. U nás jsou lidi opravdu výrazně závislí na tom, jak stát nastaví výplaty důchodů. A kdyby je u nás politici nastavili špatně, tak je to velký problém, protože mnoho lidí v penzi nemá žádné další úspory, kterými by si případně mohli vypomoci v případě, kdy by se jim ztenčila ta státní penze.

Jinde si tedy lidé na penzi spoří výrazně více? Doporučil byste mladším Čechům, aby si na penzi raději více spořili?

V jiných zemích bývá vliv vlastního spoření výrazně vyšší. Myslím si, že bychom tady i do budoucna měli apelovat, zvláště na mladší generaci, která si nemusí odkládat zas tolik peněz, ale musí si to odkládat dlouho dopředu, aby si zkrátka na tu penzi začali spořit, aby se jim ty peníze začaly úročit, aby využili té velké síly složeného úročení ve svůj prospěch, aby se na tu penzi připravovali lidé dlouho dopředu a nespoléhali se ve všem jenom na stát. Samozřejmě v případě stávajících penzistů, kteří nebyli tady na to připravováni, ta role státu musí být výrazná. U těch mladších generací si ale myslím, že bychom každý měli být už odpovědnější více sami za sebe. V České republice pak ještě existuje takové specifikum, kde se tady zajišťujeme na stáří tím, že si nakupujeme nemovitosti a opravdu je obrovský rozdíl mezi penzistou, který musí platit nájem a dá většinu své penze jenom, aby zaplatil nájemné, a seniorem, který bydlí ve vlastním. Tam má nízké režimní náklady a v podstatě většina penze mu zbude, protože si zaplatí pouze ty energie a nemusí platit nic dalšího. Tady se pak ukazuje, že ten, kdo odchází do důchodu a vlastní nemovitost, tak je na tom výrazně lépe než ten, který musí platit nájemné a spoléhat na to, že mu jej pronajímatel nějak výrazně nezvýší. Velikost nájmů totiž v letošním roce opravdu výrazně narůstá.