Experti: Plyn už levný nebude, ale nevažme se jen na Katar. Před Českem jsou tři náročné zimy

„Prožili jsme minulou dekádu, kdy ceny elektřiny i plynu byly extrémně levné. Teď jsme kvůli konfliktu na Ukrajině přešli velmi rychle do situace, kdy ta cena narostla,“ řekl analytik Šnobr.

Podle něj se nedá očekávat, že by se po skončení konfliktu ceny vrátily na dřívější úroveň. Předpokládá, že ceny silové elektřiny by se dlouhodobě mohly stabilizovat na 120 až 180 eurech za megawatthodinu, plyn bude možné dovážet za 40 až 60 eur za megawatthodinu.

Hádky kolem energií ovládly závěr summitu v Praze. „Na zimu jsme připraveni lépe,“ věří lídři EU

Také Bartuška předpokládá, že ceny energií zůstanou vyšší než před konfliktem na Ukrajině. Zastropování cen, které schválila vláda, podle něj pomůže ohroženým domácnostem, dlouhodobě ale bude nutné se naučit fungovat v situaci s novou cenovou hladinou.

„Tlak na úspory, na účinnost, na nové zdroje, které budu úspornější, tady jistě bude,“ řekl Bartuška. Předpokládá, že se sníží spotřeba plynu.

Tři komplikované zimy

Odborníci se shodli na tom, že z hlediska zajištění dostatku plynu budou komplikované příští tři zimy.

Pro letošek má sice Česko už zásobníky naplněné ze zhruba 90 procent, Bartuška a Šnobr ale upozornili na to, že na jaře bude nutné začít s jejich doplňováním. Na rozdíl od letošního jara už v té době nebude k dispozici ruský plyn a dá se očekávat, že nákupy budou dražší než letos.

Bartuška: Nevázal bych se na Katar

Bartuška také řekl, že se nedá očekávat rychlé uzavření dlouhodobých smluv na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) s hlavními dodavateli, tedy Spojenými státy a Katarem. Podobné smlouvy se podle něj dojednávají několik let.

„Já bych se nevázal na Katar, to v žádném případě ne, nenahrazujme jednoho velkododavatele - Rusko - abychom měli podobně velkého jiného dodavatel. Chceme mix dodavatelů, to chce i celá Evropa,“ uvedl v ČT Bartuška. 

Evropské země jsou navíc podle Šnobra v nevýhodné pozici, protože když je zřejmá jejich velká závislost na dodávkách plynu, mohou jim producenti účtovat vyšší ceny. Odborníci proto předpokládají, že část spotřeby plynu nahradí energie z uhlí.

„Velkou část toho plynu nahradíme tím, že budeme pálit uhlí,“ míní Bartuška. 40 procent plynu z Ruska, který do EU tekl, nelze nahradit přes noc, protože takovou volnou kapacitu nikdo na světě nemá.

„Jen z malé části to bude v tom první roce plyn odjinud, ať to bude Norsko, Alžírsko, Ázerbájdžán, nebo LNG,“ podotkl Bartuška.

Neshody v EU

Šnobr i Bartuška také vyjádřili pochybnosti o tom, že se podaří rychle najít dohodu na společném nákupu plynu v Evropské unii. Bartuška připomněl, že se o dohodě mluví od jara, ale naráží na to, že je potřeba spolupráce evropských orgánů, národních států i firem. Firmy přitom často nechtějí zveřejňovat, za kolik plyn nakupují, protože to vnímají jako obchodí tajemství, jehož zveřejnění by je mohlo poškodit vůči konkurenci.

Podle Šnobra však jsou společné nákupy v zájmu EU jako celku i v zájmu ekonomicky slabších členů, protože jinak hrozí to, že si země budou při nákupu plynu konkurovat.