Neděle 7. srpna 2022
Svátek slaví Lada, zítra Soběslav
Polojasno 23°C

50 mrtvých a symbol Troubky: Od ničivých povodní uplynulo už čtvrt století

Autor: ČTK - 
5. července 2022
15:02

Samostatná Česká republika zažila za 30 let své historie několik rozsáhlých záplav, které připravily o život desítky lidí a napáchaly stamiliardové škody. Jedny z největších, které způsobily vydatné deště, vypukly před 25 lety, 5. července 1997, a postihly třetinu ČR, nejvíce Moravu a východní Čechy.

Během záplav zemřelo 50 lidí, což z nich činí nejtragičtější záplavy v Česku ve 20. století. Podle vyčíslených škod pak byly nejhorší povodně v srpnu 2002 (73 miliard korun), které jsou považovány za nejrozsáhlejší za poslední stovky let. Záplavy z roku 1997 jsou se škodami 63 miliard korun druhé nejhorší.

Oběti na životech a velké škody

Záplavy probíhaly od 5. až do 16. července 1997 v oblasti povodí Moravy a Odry, spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Řeky a jejich přítoky se značně rozvodnily.

Zaplavené území tvořilo zhruba třetinu Česka, nejvíce byla postižena Morava a východní Čechy. Zasaženo bylo 536 měst a obcí v 34 okresech, například části Ostravy, Otrokovic, Přerova a Olomouce. O život přišlo 50 lidí. Většina z nich utonula, někteří zemřeli v souvislosti s povodní z jiných důvodů. Nejtragičtější následky byly v obci Troubky na Přerovsku (staly se symbolem katastrofy), kde zahynulo devět lidí a z obce zůstaly jen trosky.

Téměř 80 tisíc lidí muselo být evakuováno, z toho více než 10 tisíc zůstalo bez střechy nad hlavou. Záplavy způsobily škody zhruba za 63 miliard korun (přibližně 12 procent státního rozpočtu roku 1997).

Povodně 1997 Zátor Povodně 1997 Zátor | Blesk:Karel Janeček

Na státní pomoc uvolnila vláda v roce 1997 11,4 miliardy korun. V následujícím roce schválil parlament převod dalších čtyř miliard korun z výnosů malé privatizace na povodňový účet. Postupně byly uvolňovány i další finance. Poslanecká sněmovna schválila vydání tzv. povodňových dluhopisů ve výši do pěti miliard korun. Vláda požádala Evropskou komisi o možnost použít prostředky zhruba ve výši 1,42 miliardy korun z programu Phare, úvěr poskytla i Evropská investiční banka.

Velká voda se nevyhnula ani památkám a škody na nich činily více než šest milionů korun. Voda například zatopila asi 90 procent Podzámecké zahrady v Kroměříži, která je od roku 1998 na seznamu UNESCO. Policie tehdy zjistila 42 případů podezření ze spáchání trestných činů proti majetku a nedotknutelnosti obydlí, ve většině případů se jednalo o vloupání do domů a bytů.

Záplavy se podepsaly i na ekologii. Bylo zaznamenáno 19 závažných úniků škodlivých látek z vytopených skladů, ve zhruba 80 procentech se jednalo o únik ropných látek. Výskyt bakteriálního onemocnění leptospirózou se zvýšil až na pětinásobek. Na Weilovu žloutenku, která je jednou z forem leptospirózy, dokonce zemřeli čtyři lidé. Z toho dva byli záchranáři.

Záplavy zabíjely i v Polsku a Rakousku

Legislativní mezeru částečně zacelila novela tzv. vodního zákona z roku 1998 a nařízení vlády z roku 1999, které upravuje spolupráci a úkoly povodňových orgánů. Vodohospodáři vypracovali studie protipovodňové ochrany. Při záplavách, které se Českem prohnaly v roce 2002, pracovaly již státní úřady lépe. Zlepšila se také informovanost.

Povodně v červenci 1997 nezasáhly jen Česko, ale také sousední země. V Polsku přišlo o život více než 50 lidí a škody přesáhly 13 miliard zlotých (asi 130 miliard korun). Také na severu a východě Rakouska zahynulo pět osob. V Německu úroveň dolního toku Odry zlomila rekord z roku 1930. Na Slovensku byl nejvíce postižen severozápad a západ země.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa