3°C
50 mrtvých a symbol Troubky: Od ničivých povodní uplynulo už čtvrt století
Samostatná Česká republika zažila za 30 let své historie několik rozsáhlých záplav, které připravily o život desítky lidí a napáchaly stamiliardové škody. Jedny z největších, které způsobily vydatné deště, vypukly před 25 lety, 5. července 1997, a postihly třetinu ČR, nejvíce Moravu a východní Čechy.
Během záplav zemřelo 50 lidí, což z nich činí nejtragičtější záplavy v Česku ve 20. století. Podle vyčíslených škod pak byly nejhorší povodně v srpnu 2002 (73 miliard korun), které jsou považovány za nejrozsáhlejší za poslední stovky let. Záplavy z roku 1997 jsou se škodami 63 miliard korun druhé nejhorší.
Oběti na životech a velké škody
Záplavy probíhaly od 5. až do 16. července 1997 v oblasti povodí Moravy a Odry, spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Řeky a jejich přítoky se značně rozvodnily.
Zaplavené území tvořilo zhruba třetinu Česka, nejvíce byla postižena Morava a východní Čechy. Zasaženo bylo 536 měst a obcí v 34 okresech, například části Ostravy, Otrokovic, Přerova a Olomouce. O život přišlo 50 lidí. Většina z nich utonula, někteří zemřeli v souvislosti s povodní z jiných důvodů. Nejtragičtější následky byly v obci Troubky na Přerovsku (staly se symbolem katastrofy), kde zahynulo devět lidí a z obce zůstaly jen trosky.
Téměř 80 tisíc lidí muselo být evakuováno, z toho více než 10 tisíc zůstalo bez střechy nad hlavou. Záplavy způsobily škody zhruba za 63 miliard korun (přibližně 12 procent státního rozpočtu roku 1997).
Na státní pomoc uvolnila vláda v roce 1997 11,4 miliardy korun. V následujícím roce schválil parlament převod dalších čtyř miliard korun z výnosů malé privatizace na povodňový účet. Postupně byly uvolňovány i další finance. Poslanecká sněmovna schválila vydání tzv. povodňových dluhopisů ve výši do pěti miliard korun. Vláda požádala Evropskou komisi o možnost použít prostředky zhruba ve výši 1,42 miliardy korun z programu Phare, úvěr poskytla i Evropská investiční banka.
Velká voda se nevyhnula ani památkám a škody na nich činily více než šest milionů korun. Voda například zatopila asi 90 procent Podzámecké zahrady v Kroměříži, která je od roku 1998 na seznamu UNESCO. Policie tehdy zjistila 42 případů podezření ze spáchání trestných činů proti majetku a nedotknutelnosti obydlí, ve většině případů se jednalo o vloupání do domů a bytů.
Záplavy se podepsaly i na ekologii. Bylo zaznamenáno 19 závažných úniků škodlivých látek z vytopených skladů, ve zhruba 80 procentech se jednalo o únik ropných látek. Výskyt bakteriálního onemocnění leptospirózou se zvýšil až na pětinásobek. Na Weilovu žloutenku, která je jednou z forem leptospirózy, dokonce zemřeli čtyři lidé. Z toho dva byli záchranáři.
Záplavy zabíjely i v Polsku a Rakousku
Legislativní mezeru částečně zacelila novela tzv. vodního zákona z roku 1998 a nařízení vlády z roku 1999, které upravuje spolupráci a úkoly povodňových orgánů. Vodohospodáři vypracovali studie protipovodňové ochrany. Při záplavách, které se Českem prohnaly v roce 2002, pracovaly již státní úřady lépe. Zlepšila se také informovanost.
Povodně v červenci 1997 nezasáhly jen Česko, ale také sousední země. V Polsku přišlo o život více než 50 lidí a škody přesáhly 13 miliard zlotých (asi 130 miliard korun). Také na severu a východě Rakouska zahynulo pět osob. V Německu úroveň dolního toku Odry zlomila rekord z roku 1930. Na Slovensku byl nejvíce postižen severozápad a západ země.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.