Nákaza zášrktem v Česku po víc než čtvrtstoletí: Důležité je očkovat děti, říká infektolog

„K nákaze došlo u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. „Je namístě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu a máme dobře proočkovanou populaci,“ doplnila.

Poté, co SZÚ nález záškrtu potvrdil, zahájila krajská hygienická stanice na Vysočině epidemiologické šetření. „To spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu a dohledávání všech rizikových kontaktů, které s pacientkou byly ve styku,“ uvedl její ředitel Jan Pečinka. Tito lidé nyní musejí sledovat svůj zdravotní stav. Jsou v péči svého praktického lékaře, půjdou na klinické vyšetření a odběr z horních cest dýchacích.

Co je záškrt?

Záškrt je bakteriální infekce, která se přenáší vzduchem jako kapénková nákaza, případně mezilidským kontaktem, vzácně i stykem s kontaminovanými předměty.

„Nejčastěji a hlavně se projevuje v krku, kde dochází k rozvoji těžké angíny s rozsáhlými povlaky na mandlích a patře, který velmi pevně ulpívá na povrchu sliznice a nelze jej odstranit, a když už, tak pouze s krvácením. Stav je závažný a je provázen celkovou schváceností,“ vysvětlil Blesk Zprávám MUDr. Pavel Dlouhý, primář Infekčního oddělení Krajské zdravotní, a. s. - Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

Záškrt může mít různé projevy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný antibiotiky. Existuje ale třeba i kožní forma, která se projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí.

V Česku se po letech objevil záškrt! Žena z Vysočiny se nakazila od domácího zvířete?

Hrozba pro malé děti

„Nemoc byla v minulosti velkou hrozbou u malých dětí, protože u nich se povlaky šířily do nižších částí dýchacích cest a docházelo k udušení. Co se týče následků, tak je tam nebezpečné, že může docházet k poškození srdečního svalu toxiny,“ dodává Dlouhý s tím, že je třeba zdůraznit, že se jedná o historickou záležitost, v České republice se zášrkt už desítky let nevyskytuje, naposledy to bylo v roce 1995, kdy byl případ naposledy diagnostikován.

Poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969. Ačkoliv se v Česku záškrt delší dobu nevyskytl, v Evropě jsou podle SZÚ jednotlivé případy hlášeny každoročně. Riziko nákazy se podle SZÚ zvyšuje s věkem a poklesem ochranných látek po očkování. Většinou souvisí s kontaktem s neočkovanými lidmi nebo s cestováním do zahraničí.

Lékař: Nákaza od zvířete? Naprosto raritní

Zdrojem infekce záškrtu může být i zvíře, což se podle SZÚ pravděpodobně stalo i v případě pacientky na Vysočině. Na šetření případu se proto podílí i Státní veterinární inspekce.

„Nákaza od zvířete je naprosto raritní. Já osobně jsem viděl jediný případ pacienta se záškrtem před 35 lety, kdy jsem nastoupil do nemocnice a kdy jsme léčili ruského vojáka z posádky v Mimoni,“ vzpomíná primář Dlouhý a znovu upozornil, že není potřeba se tedy nákazy obávat.

V Česku po pauze znovu řádí neštovice: Lékaři řekli, co za tím je

Očkujte své děti, upozorňuje primář

Infektolog upozorňuje, že nakazit záškrtem se může člověk, který není očkován.

„Stále zdůrazňujeme, že pokud někdo nenechá své děti očkovat, tak je to pro dítě velmi špatná služba. Vystavuje je riziku nákazy, a to i například tetanem, jak jsme viděli před časem v Brně, protože jsou to společné vakcíny,“ varuje Dlouhý.

Důležité je také dostatečná proočkovanost celé populace, která nás chrání před rozšířením záškrtu v naší zemi. K nákaze může dojít v zahraničí, pokud člověk cestuje někam, kde se choroba ještě vyskytuje -  jedná se zejména o země, kde není dobře zajištěno očkování a zdravotní péče. „Dnes se přidává problematika migrace, protože v pohybu jsou miliony osob a riziko zavlečení nebo kontaktu s nákazou je vyšší, než bylo před lety,“ doplnil Dlouhý.

Uprchlíci nemoci nezavlekli

Přes to, že se veřejnost obávala zavlečení infekční nemocí v souvislosti s migrací z Ukrajiny, podle Dlouhého se ukazuje, že k ničemu takovému nedochází a pravděpodobnost je velmi malá. „Uprchlíci tady jsou mnohem déle, tím pádem je jasné, že případná infekce, kterou by si přivezl z Ukrajiny už by se musela projevit. Ukazuje se tedy, že riziko zavlečení infekčních chorob z Ukrajiny, je velmi nízké a nemusíme se jej nějak děsit. Budeme samozřejmě obezřetní, ale zatím ta zkušenost posledních dvou měsíců ukazuje, že to riziko se nijak neprojevilo,“ uzavírá Dlouhý. 

.