Duka končí, arcibiskupem Graubner! Kvůli covidu byl na pokraji smrti, přáli mu i Zeman a Fiala

Dominik Duka končí jako pražský arcibiskup, Jana Graubnera jmenoval papež František. Výběr Dukova nástupce trval několik let. Že se jeho jmenování blíží, se usuzovalo z výměny na postu apoštolského nuncia v ČR.

Charles Daniel Balvo byl letos v lednu odvolán a spekulovalo se o tom, že Dukův nástupce je již vybrán. V médiích se dříve spekulovalo o jiných jménech, například o mladších biskupech jako třeba o královéhradeckém biskupovi Janu Vokálovi či plzeňském biskupovi Tomáši Holubovi.

Duka: Zasloužím si oddech

„Já se domnívám, že tato zpráva o rozhodnutí papeže Františka má svoje poměrně velmi racionální a také providenciální rozhodnutí, protože my s otcem arcibiskupem Janem nejsme úplně stejná generace, pokud mají pravdu sociologové,“ uvedl na páteční tiskovce Duka.

„Přeji mému nástupci hodně síly, hodně zdraví, ale také i určité nestranné a spravedlivé přijímání poselství církve a ne vždycky vyhledávání a chytání za slova,“ poznamenal Duka.

Věří tomu, že po čtyřech letech přesluhování, kdy začal přesluhovat již pátým rokem, si zaslouží „určitý oddech a také i jistou retrospektivu“. Domnívá se, že jde o určitou kontinuitu.

Duka se zastal ruských agresorů: Znásilňovači jsou také oběti, napsal. Hejtman kroutí hlavou

Graubner: Už jsem se chtěl balit na důchod

Nový arcibiskup Jan Graubner na tiskovce uvedl: „Pro mně toto jmenování bylo velkým překvapením, protože i když říká pan kardinál, že jsem už mladší generace, tak přeci jenom o velmi málo.“

Připustil, že když se řešilo jeho jmenování arcibiskupem, svému generálnímu vikáři dvě hodiny předtím říkal, že ve své zapomnětlivosti „zase něco zasklil a že už by bylo třeba, abych se na ten důchod balil hodně rychle“. „A za dvě hodiny volá kardinál s tímto návrhem. Začal tím: Jdu od svatého otce a on si myslí, že...,“ popisoval Graubner a netajil se tím, že ve svém věku již zapomíná.

„Těch sil už moc není s věkem,“ připustil Graubner, ale poznamenal, že necítil, že by měl právo odmítnout. Je ochotný pracovat, dokud to půjde, od kardinála slyšel že by to mohlo být na tři, čtyři roky i včetně případného přesluhování.

„Je pravda, že jsem tak nějak v modlitbě zavzpomínal na to, že když před zhruba dvěma lety při covidu jsem byl v těžké situaci mezi životem a smrtí, tak si vzpomínám, že jsem si zapsal: jestli mě pane v této chvíli už odvoláš, tak jedinou mou nadějí je tvoje milosrdenství, jestli mě tu chceš ještě nechat, tak se nebráním, ale nechci nic pro sebe, jenom to, co chceš ty. Teď jsem si na to vzpomněl a řekl jsem si: nějak jsem si to nalajnoval, co jsem to slíbil,“ říkal Graubner, kterého nyní čeká předání diecéze v Olomouci.

Zeman a Fiala popřáli Graubnerovi

„Vážený otče arcibiskupe, blahopřeji Vám ke jmenování pražským arcibiskupem. Papež František svým rozhodnutím podle mého názoru potvrzuje důležitost kontinuity v české církvi, kdy tradice je pevnou kotvou v čase velkých světových krizí,“ popřál Graubnerovi prezident Miloš Zeman.

„Budu velmi rád, pokud i nadále bude mezi Pražským hradem a Arcibiskupským palácem fungovat dobré sousedství spojené se vzájemným respektem a porozuměním. Nikoliv tedy spojení trůnu a oltáře, ale podaná ruka. Velmi rád se s Vámi proto při nejbližší příležitosti setkám,“ uvedl dále Zeman.

„Blahopřeji arcibiskupu Janu Graubnerovi ke jmenování pražským arcibiskupem. Přeji mu hodně sil, moudrosti a Božího požehnání pro jeho novou službu,“ uvedl v prohlášení premiér Petr Fiala (ODS).

„Jako ministr, do jehož resortu patří i vztahy státu a církví, se těším na vzájemnou spolupráci, například v oblasti památkové péče. Volba padla na duchovního, který má zkušenosti s vedením rozsáhlé arcidiecéze,“ poznamenal ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Kdo je Jan Graubner

Dlouholetý olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Jan Graubner bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků v ČR.

Sám se přitom za konzervativce nepovažuje, nicméně podle svých slov „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“. „Nemáme-li ztratit identitu, musíme zůstat pravověrní,“ řekl před lety jeden z nejdéle sloužících představitelů římskokatolické církve v České republice, který je poslední dva roky také předsedou České biskupské konference.

„Nestačí hltat informace.“ Arcibiskup Gaubner na Velehradě zmínil i šmejdy

Do čela olomoucké arcidiecéze byl Jan Graubner uveden v listopadu 1992, déle v ČR zastává podobný úřad jen Vojtěch Cikrle, který vede od roku 1990 brněnskou diecézi. V církevní hierarchii začal Graubner stoupat po roce 1989, v březnu 1990 se stal titulárním biskupem tagarijským a světícím biskupem v Olomouci. Po smrti arcibiskupa Františka Vaňáka v září 1991 pak převzal správu arcidiecéze a o rok později pak nastoupil na Metodějův stolec v Olomouci jako 14. arcibiskup.

V úřadu se musel Graubner vyrovnat s opakovanou kritikou nejen ze strany médií, ale i řadových věřících. Skvrna podezření na něm ulpěla v případu faráře Františka Merty, který v 90. letech minulého století zneužíval ministranty a později byl odsouzen k podmíněnému trestu. Trestní oznámení na něj policie odložila, a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá. Čelil také nařčení kvůli rekonstrukci olomoucké katedrály a také v kauze arcibiskupských sklepů.