Mladí se do svateb nehrnou, co porodnost? Přehledně první výsledky sčítání lidu 2021

• Vývoj počtu obyvatel v Česku
• Manželství
• Vzdělání
• Porodnost

K prvnímu modernímu sčítání došlo na území dnešní ČR ještě v dobách Rakouska-Uherska v roce 1869. To letošní bylo již patnácté, které zde proběhlo, ale teprve třetí od vzniku samostatné České republiky. 

Počet obyvatel ČR

Historicky nejvyšší počet obyvatel na území dnešní České republiky zjistilo sčítání z roku 1930, kdy na území České republiky. Nejméně naopak při vůbec první sčítání v roce 1869.

S výjimkou roku 2001 navíc počet obyvatel roste či stagnuje od prvního poválečného sčítání v roce 1950. Za posledních deset let pak v Česku přibylo 87,6 tisíce obyvatel a jejich počet se tak vyšplhal na číslo 10 524 167. To ovšem neplatí pro všechny kraje. V některých počet obyvatel roste, v jiných se ovšem v posledních letech dokonce propadá.

Vývoj počtu obyvatel na území České republiky mezi lety 1869 - 2021

Mladí Češi se do manželství nehrnou, méně se ale rozvádí

Sčítání lidu odhalilo i některé zajímavé trendy. Například to, že čím dál méně Čechů se žene do manželství. Zatímco v roce 1991 bylo ve 30 letech vdaných 84 procent žen a ženaté tři čtvrtiny mužů dnes je vše jinak. Vdaných třicátnic je v populaci méně než polovina proti situaci před třiceti lety, konkrétně 37 procent, ženatých třicátníků pak dokonce jen třetina.

Ubývá ovšem rozvedených třicátníků. V tomto ohledu byla nejhorší situace při sčítání lidu v roce 2001. Kdy bylo 12 procent z třicetiletých žen a 8 procent ze stejně starých mužů rozvedených. V loňském roce to už ovšem byla pouze tři procenta třicátnic a pouze jeden třicátník ze sta.

Podobný trendy ukazují i data o lidech o deset let starších. Zatímco po revoluci žilo v manželství čtyři z pěti čtyřicátnic a obdobný počet jejich vrstevníků. V roce 2021 žije v manželství jen lehce přes polovinu čtyřicátnic, ženatých čtyřicátníků pak bylo dokonce jen 46 %.

Oproti situaci před deseti lety se ovšem snížil podíl rozvedených čtyřicátníků v populaci. Ten přitom do té doby rostl. Zatímco během sčítání lidu byla rozvedená takřka každá čtvrtá čtyřicetiletá žena a 16 procent jejich vrstevníků, v roce 2021 se podíl snížil na 14 procent čtyřicátnic a devět procent čtyřicátníků.

V následujícím grafu se pak můžete podívat na rodinný stav mužů a žen podle jejich věku.

Mladé Češky mají častěji vysokoškolské vzdělání

Přibývá také lidí s vysokoškolským vzděláním. A zatímco dříve bylo vyšší vzdělání především výsadou mužů, mezi mladými vysokoškoláky začínají převládat ženy a nůžky mezi pohlavími se od začátku nového tisíciletí rozevírají.

Zatímco v roce 2001 mělo vysokoškolské vzdělání 12 procent třicetiletých žen a stejná část jejich vrstevníků, o dvacet let později mají VŠ vzdělání už dvě z pěti třicátnic, tedy více než třikrát více, poměr vysokoškolsky vzdělaných mužů se zvýšil jen přibližně dvakrát na 25 procent.

Češky později rodí

Od začátku devadesátých let se zároveň zvedá průměrný věk prvorodiček i matek při porodu jako takových. Zatímco v roce 1990 měly ženy první dítě v průměru ve 22,5 letech a průměrný věk matky u porodu byl necelých 25 let, během následujících třiceti let se ovšem věk prvorodiček zvýšil o šest let a věk matek o více než pět.

Ve stejné době ovšem prošla bouřlivým vývojem plodnost, tedy průměrný počet dětí na jednu ženu. Ta v roce 1990, kdy byla 1,89, začala padat až na 1,13 dítěte na ženu o devět let později. Od té doby se ovšem začala opět zvyšovat až na úroveň 1,71 v roce 2018, na které se od té doby drží.