Farmář na Českolipsku bojuje za záchranu krajiny. Jakou alternativu nabízí k velkým polím?
Přírodní bohatství Česka upadá, rozlehlá pole jsou monotónní a z krajiny mizí opylovači. To vše má na svědomí neekologické zemědělství a průmysl. Půda je zahlcená pesticidy, které vyhání zvěř, ptáky i hmyz, a úroveň biodiverzity stabilně klesá. Rodinný statek na Českolipsku vyzývá k boji za zdravý ekosystém.
Z české krajiny dlouhodobě mizí pestrost. Ať už pestrost pěstovaných plodin nebo krajinných struktur, mezi které patří stromy, remízky a meze. „Tohle všechno dohromady plní funkci vůči klimatu, ochraně půdy, zadržování vody i vůči biodiverzitě,“ upozornil Martin Střelec, předseda komise pro životní prostředí v Českém Krumlově a expert na biodiverzitu.
Obrovská jednolitá pole, která se dají téměř nazvat jednou z typických charakteristik české krajiny, tak představují zhoubu pro samotnou půdu i divokou zvěř. Kvůli nadměrnému používání pesticidů navíc mizí hmyz a důležití opylovači, kteří jsou nezbytnou součástí potravního řetězce a bez kterých se neobejdou ani rostliny.
„Za posledních 40 let zmizelo 40 procent objemu hmyzu,“ řekl Blesk Zprávám entomolog Vladimír Hula. „Je to v korelaci s bohatostí. Čím bohatší země, logicky tím intenzivnější zemědělství, tím větší úbytek,“ pokračoval a doplnil, že Česko spolu s Velkou Británií patří na základě indexu postiženosti krajiny mezi nejhorší země na světě.
Jedno z řešení podle Střelce představují přísnější limity velikosti polí s jednou plodinou. „Maximální plocha jedné plodiny by měla být omezena na dvacet hektarů. Tento požadavek už teď v té zemědělské politice je,“ upřesnil. Jako další krok zmínil vyčlenění pěti procent orné půdy na takzvané plochy v ekologickém zájmu (tedy úhory, krajinné prvky a podobně), které by daly prostor pro obnovu biodiverzity.
Pestrost krajiny jako základ
Česku jde v oblasti zemědělství příkladem rodinná farma Statek Vodňanský v Blíževedlích na Českolipsku. Rodina Vodňanských se o plochu o velikosti pěti set hektarů stará již po několik generací a pestrost krajiny a pěstovaných plodin je pro ni tou hlavní prioritou. „Vše se snažíme dělat v souladu s naší zemědělskou produkcí tak, abychom mohli vytvářet zdravý ekosystém,“ řekl Blesk Zprávám majitel statku Erich Vodňanský.
Farma svou ornou plochu rozdělila na nespočet menších políček s různými plodinami. Hranice mezi jednotlivými poli tvoří travnaté plochy, stromové aleje, sady nebo dokonce malé lesíky. Místní zemědělci půdu tolik nezatěžují pesticidy a naopak se zaměřují na pěstování rostlin, které jsou pro ni prospěšné.
„Je krásné vidět strukturovanost krajiny. Plochy, které obhospodařujeme, kde je zemědělská produkce, plochy, které jsou extenzivnější, a pak jsou plochy, které přenecháváme úplně přírodě,“ pokračoval Vodňanský, aby dodal: „Co pole, to jiná plodina. To je to, o co se snažíme.“
„Neustále musíme krajině nabízet potravu, pastvu pro opylovače, pro hmyz, ale zároveň i kryt a potravu pro drobnou zvěř,“ uzavřel mladý farmář. Na statek se díky pestrosti krajiny vracejí ptáci a rodinu často navštěvují i jinde obávaná divoká prasata, pro která jsou všude po pozemku rozmístěné kyblíky s dobrotami.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.