Voják Jan o evakuaci z Kábulu: Hrozilo vysoké riziko a prázdné letadlo. Jak pomohl veliteli?

Čeští vojáci v srpnu po obsazení Kábulu Tálibánem dokázali z Afghánistánu evakuovat téměř 200 lidí. Většinu tvořili afghánští spolupracovníci českých úřadů, kterým hrozilo od Tálibánu značné nebezpečí.

První evakuované se vojenským policistům podařilo na kábulské letiště dostat relativně v klidu, poté se ale situace rapidně zhoršila. Velitel jednotky KAMBA už dříve médiím řekl, že po obsazení okolí letiště Tálibánem byli čekající Afghánci vytlačeni kilometr až dva od brány a od záchrany je oddělovalo kontrolní stanoviště Tálibánu. Hrozilo to, že vyslané české letadlo se bude muset vrátit prázdné. Velitel jednotky se proto po schválení z ČR rozhodl, že se pokusí oslovit přímo táliby. K jejich stanovišti se vydal v doprovodu pouze jednoho vojáka, který ho poté z odstupu kryl.

„Nenechal jsem ho jít samotného“ 

„Situace byla nepřehledná a hrozilo dost vysoké riziko,“ řekl novinářům vojenský policista Jan, který se zbraní kryl vyjednávajícího velitele. Celé jméno armáda kvůli bezpečnosti tají. Rozhodnutí, zda se nebezpečné akce s velitelem zúčastní, bylo pouze na něm. „Zeptal se mě, jestli půjdu s ním, a ta odpověď byla naprosto jasná, nenechám ho tam jít samotného,“ poznamenal. Odmítl, že by měl strach. „V tu chvíli nad tím nepřemýšlíte. Strach vám dojde až potom, když si uvědomíte, co se může stát,“ podotkl.

Tálibánci slíbili homosexuálovi hladký odchod ze země: Místo toho ho zbili a znásilnili

Pro velitele byl jedinou pojistkou pro případ nepříznivého vývoje. Zůstal asi 50 metrů od stanoviště Tálibánu ve výhodné pozici, aby mohl krýt případný ústup.

Jan v minulosti v armádě působil jako odstřelovač, nabytý výcvik mu v krizové chvíli pomohl. „Všechno to jsou zkušenosti, které jenom přispívají k řešení té situace a k reakci k dané události,“ podotkl. Připouští, že dva vojáci by proti výrazné přesile několika stovek bojovníků mnoho šancí neměli. „Asi to bylo spíš o štěstí, že ta situace dopadla, jak dopadla,“ poznamenal.

V zájmu tálibů podle něj bylo, aby čeští vojáci co nejrychleji místo opustili. „Takže jejich přístup byl, řekněme, vstřícný, ale nebyl úplně jednoduchý,“ řekl.

V počátku byli u povstaleckého stanoviště jen ve dvou, později je kvůli přebírání vybraných Afghánců doplnili další členové týmu. Za nejvypjatější okamžik označil chvíli, kdy místní obyvatelé ve snaze dostat se na letiště prolomili kontrolní stanoviště Tálibánu. „Hrnuli se dál, tudíž v tu chvíli i pro nás bylo nejlepší řešení jim pomoct je zatlačit zpátky, aby tam nevznikl ještě větší chaos,“ poznamenal.

Někteří Afghánci na záchranu čekali mnoho hodin v obrovském horku. „Ti lidi tam byli dehydratovaní, bez jakýchkoli zásob, jejich zdravotní stav nebyl úplně ideální. Takže naše práce byla i se o ně postarat,“ dodal.