Prodělávala záchvat, šéf jí nezavolal záchranku: Klára (23) zažívala kvůli nemoci šikanu

„Je to jen bolest hlavy, tak snad bys s tím nechtěla být doma?“ Tyto a další reakce zaměstnavatelů a nadřízených jsou denním chlebem statisíců lidí, kteří trpí migrénou. Nejde přitom o „obyčejnou“ bolest hlavy, jedná se o chronickou nemoc, která je fyzicky i psychicky náročná.

To ví i Klára (23) z Prahy, kterou začaly trápit záchvaty migrény v dětství a postupně se zhoršovaly. Když se ozvaly migrény spojené se zvracením, bylo to většinou v období, kdy se ve škole uzavíraly známky. „Bolesti mi startovaly při písemkách, změnách počasí nebo při menstruaci. Byly pokaždé jiné, někdy jsem k tomu trpěla křečemi v břiše, někdy zvracením nebo mdlobami,“ popisuje Klára.

Na střední škole se jí poprvé stalo, že ji z vyučování odvezla sanitka. Kvůli nemoci Kláře stoupala absence a zhoršoval se také její prospěch. „Špatně jsem to snášela. Jsem totiž perfekcionistka a začala jsem se cítit špatně. V té době mi lékaři potvrdili, že trpím migrénou,“ popisuje Klára. Záchvaty sice začaly díky léčbě ubírat na intenzitě, ale psychické problémy se prohlubovaly a vedly k odstěhování se od rodiny a dvěma změnám školy. Ve studiu střední školy pokračovala Klára dálkově a začala pracovat jako asistentka v realitní kanceláři.

„Sanitku zavolám, až doděláte práci“

Opakovaně se potýkala s nepochopením okolí, a to jak ze strany spolužáků a kolegů, tak i nadřízených. „Můj první vedoucí neměl pro záchvaty pochopení a neustále jsem v práci poslouchala, zda se nemůžu tvářit normálně a ať nevyvádím kvůli bolesti hlavy,“ popisuje Klára. Z práce ji několikrát odvezla sanitka a k migréně se začala přidávat i aura: „Přichází v podobě rozostřeného vidění a malých světélek před pravým okem. Většinou se mi dělá hodinu před záchvatem a chvíli po záchvatu,“ vysvětluje Klára.

Po neshodách s nadřízeným se rozhodla změnit pracovní místo a nastoupila jako recepční v nákupním centru. Se šikanou se ale setkala znovu. „Kolegové se mi posmívali, že nic nevydržím. Jednou při záchvatu, kdy mi bylo na omdlení, třásla jsem se a zasekávala se v řeči, mi nadřízený sdělil, že mi sanitku zavolá, ale až dodělám svoji práci,“ líčí Klára.

Gábině (41) ničila migréna život: Injekce do hlavy, psychické problémy i stres

Klára: Přála bych si pochopení

Nejhorší zážitky si však odnesla z místa, kde pracovala jako hotelová ostraha. „Dostala jsem záchvat, kdy jsem se neudržela na nohou a nevěděla, jak se jmenuji. Šéf mě nechal dvěma údržbáři donést na nádraží, ať si sanitku zavolám odtamtud, protože je nevhodné, aby jezdila k hotelu,“ popisuje Klára. S nepochopením se v práci setkala i přesto, že o své nemoci při pohovoru zaměstnavatele informovala. Nyní Klára dokončuje střední hotelovou školu a přemýšlí, jakou profesi do budoucna zvolit. Bojí se, že znovu zažije neprofesionální zacházení. „V práci bych si přála hlavně pochopení. Mít například možnost jít si při záchvatu na hodinu lehnout a pak práci dodělat,“ říká Klára.

Výpověď kvůli migréně

Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, které provedla pacientská organizace Migréna-help a kterého se zúčastnilo 1200 respondentů, přibližně 60 % pacientů s migrénou omezuje jejich nemoc v hledání práce. Někteří dostávají výtky nebo dokonce výpověď. Většina (67,6 %) tak svoji nemoc před zaměstnavatelem a kolegy raději tají. Se svou nemocí totiž šéfa seznámí pouhých 32,4 % respondentů. Úlev se nakonec dočká 20,5 % zaměstnanců. S negativní odezvou kolegů na tyto úlevy se pak setkalo 45,8 % těch, kdo je získali. Dostává se jim reakcí typu „hlava bolí každého,“ nebo „to si vymýšlíš“. Výjimkou nejsou ani nařčení z hypochondrie, lenosti, psychické lability či simulace.

Česká republika však v tomto zkresleném vnímání migrény není sama. Z podobného průzkumu, který EMHA provedla mezi 3 342 lidmi trpícími migrénou ze sedmi evropských zemí (Španělsko, Itálie, Velká Británie, Francie, Irsko, Německo a Portugalsko) a nazvala jej „Migréna v práci“, vyplynulo, že 11,7 % dostalo výpověď nebo jim nebyla prodloužena pracovní smlouva, 32,3 % mělo problém práci vůbec získat a 42,1 % se potkalo s jinými potížemi typu sankce, či výtka a podobné.

Vyčerpávající bolesti, migrény a vyrážka: Knížecí dcera popsala měsíční boj s nákazou

Spouštěč: Hluk, stres či prudké osvětlení

V Česku uvedlo 96,4 % dotazovaných pacientů, že je v práci vystaveno spouštěčům migrény, například hluku, stresu či prudkému osvětlení.

„Lidem by pomohla úprava pracovních podmínek – snížení úvazku, práce z domu, flexibilní pracovní doba, přesun z open space do samostatné kanceláře nebo častější přestávky a relaxační zóny na pracovišti,“ vysvětluje Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help.

Psychicky i fyzicky náročná nemoc

Právě v této organizaci našla Klára porozumění. „Tam jsem si poprvé uvědomila, že jsem nemocný člověk a nemusím se za to stydět. Navštěvuji psycholožku, která mě učí, jak se se záchvaty vyrovnat, a zároveň chodím na terapie, abych vytěsnila zbytečný stres,“ říká Klára.

V boji s nemocí jí pomáhá i aplikace Migréna kompas, kam si pečlivě zapisuje jednotlivé záchvaty a následně je posílá svému neurologovi. V boji s migrénou vystřídala Klára hned několik druhů léčby. Kromě léků proti bolesti užívala antidepresiva, antiepileptika i hormonální antikoncepci. Tu ale nyní musela vysadit kvůli krevní sraženině, která se jí utvořila v těle. Ze stejného důvodu také Klára zatím nemůže podstoupit nejmodernější dostupnou léčbu. „Migréna není na první pohled vidět, ale je to jak fyzicky, tak psychicky velmi náročná nemoc,“ uzavírá mladá žena.

Záchvat migrény je stejný jako porodní bolesti: Karolína protrpěla celé těhotenství

Pomoci může biologická léčba

Migréna je záchvatovité onemocnění, které výrazně snižuje kvalitu života pacientů. Nemoc má asi 17 procent žen a šest procent mužů, nejčastěji se vyskytuje mezi 30. a 40. rokem života. Jedná se o třetí nejčastější neurologické onemocnění. Migréna se u lidí projevuje různě, bolest může doprovázet zvracení, částečná ztráta zraku nebo motorických funkcí.

Nejtěžším případům může pomoci biologická léčba. Poskytuje ji přes 30 specializovaných center léčby bolesti hlavy, která jsou především ve fakultních a krajských nemocnicích. Jde o preventivní léčbu, která podle Medové sníží frekvenci záchvatů i jejich intenzitu. Pacienti, kteří měli například 18 až 25 záchvatů měsíčně, podle neuroložky MUDr. Evy Medové z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, jich nyní mají maximálně pět.