Gábině (41) ničila migréna život: Injekce do hlavy, psychické problémy i stres
Úporná bolest hlavy, zvracení nebo poruchy vidění. I tak dokáže migréna pacientům komplikovat život klidně desetkrát v měsíci. Paní Gabriela (41) se dozvěděla na základní škole, že trpí migrénou. V té době nebyla léčba migrény na takové úrovni jako dnes a Gabriela musela brát léky na epilepsii, po kterých v pubertě přibrala. Před maturitou musela být i hospitalizována a dostávala injekce do hlavy. Nemoc jí komplikovala i práci a její záchvaty spouštěl i stres z nefunkčního vztahu s tehdejším partnerem.
„Vaše dcera má migrénu a nikdy se jí nezbaví,“ řekl neurolog Gabrieliným rodičům, když byla ještě na základní škole. Bolesti hlavy celý život sužovaly i její maminku, doma však bylo toto téma tabu. Migréna byla spíše brána jako „normální“ bolest hlavy než závažná nemoc.
„Z ordinace jsem odcházela s receptem v ruce a hlavou plnou otázek. Dostala jsem také doporučení na oční a rehabilitaci. Začala jsem pravidelně docházet na kontroly. V té době medikace na migrénu nebyla příliš dostupná, musela jsem si proto vystačit s běžnými analgetiky,“ vzpomíná na první roky s migrénou Gabriela.
Užívala dokonce i léky na epilepsii, po kterých ale přibrala téměř deset kilo. V období puberty se váhový výkyv těžce podepsal na její psychice i sebevědomí. Nemoc se Gabriele zhoršila těsně před maturitou, až nakonec musela být hospitalizována na neurologickém oddělení v Klatovech. „Na pokoji jsem ležela s paní po mrtvici. Po tři dny jsem dostávala injekce do hlavy, které mě doslova paralyzovaly. Dodnes na to nerada vzpomínám,“ popisuje Gabriela.
Stres z nefunkčního vztahu
Po skončení střední školy jí nemoc komplikovala také práci vychovatelky u mužů s mentálním a tělesným postižením. Až při prvním těhotenství začala Gabriela spolu s novou lékařkou řešit také domácí zázemí a svůj psychický stav. Společně zjistily, že většinu záchvatů u paní Gabriely spouští stres, který pramenil především z nefunkčního vztahu s tehdejším partnerem. Migréna ji neopustila ani po porodu syna a jeden ze záchvatů dokonce prožila ještě v porodnici. S přítelem se proto rozešla.
Záchvaty pětkrát týdně a sebeobviňování
„Teď žiji třináct let ve spokojeném manželství a s mým současným manželem se mi narodil druhý syn. S přibývajícími starostmi ale migréna znovu nabrala na síle. V nejhorším období jsem mívala záchvaty i pětkrát týdně. Několikrát jsem skončila v nemocnici. Těžce jsem snášela pocity bezmocnosti, soucitné pohledy dětí a manžela a obviňovala jsem se. K migréně se proto tehdy přidala i larvovaná deprese. Od klasické deprese se liší tím, že se psychická porucha skrývá za tělesné symptomy,“ vysvětluje Gabriela.
Ze zdravotních důvodů musela nakonec odejít z práce a dostala invalidní důchod prvního stupně. S migrénou se naučila postupně žít. Začala navštěvovat spolu s neurologem i psychiatra a pravidelně užívat léky.
„Před třemi lety jsem získala práci jako asistentka pedagoga na základní škole, kde jsem moc spokojená. Nový, chápající kolektiv a podpora mé rodiny zapříčinily, že záchvaty nepřicházely tak často,“ říká Gabriela. Její stav se znovu zhoršil poté, co začala studovat vyšší odbornou školu. Ke studiu, péči o rodinu a práci přibyly i další drobné starosti a migréna nabrala na síle.
„Díky studiu jsem ale objevila organizaci Migréna-help, která mi začala pomáhat překonávat překážky a nástrahy migrény. Začala jsem také díky nim spolupracovat s psychoterapeutkou a docházet na rehabilitaci. Klasickou léčbu kombinuji s čínskou medicínou,“ uzavírá svůj příběh Gabriela.
Pacientům pomáhá biologická léčba
Až 40 % pacientů v Česku o své diagnóze ani neví, přitom účinná pomoc je dobře dostupná. Jak uvedla neuroložka MUDr. Eva Medová, u menších počtů záchvatů migrény stačí akutní léčba – běžná analgetika nebo tzv. triptany. Při čtyřech a více záchvatech měsíčně je již podle ní vhodné nasadit preventivní léčbu, kterou pacientovi předpisuje neurolog. Ten jej může také odeslat do specializovaného centra pro léčbu bolesti hlavy, kterých je v Česku již přes 30.
„Preventivní léčbou dnes dokážeme snížit počty záchvatů až o 50 %, a to pomocí přípravků, jež byly původně vyvinuty pro jiná onemocnění, ale ukázal se u nich pozitivní účinek na migrénu. Od letoška pojišťovny proplácí i tzv. biologickou léčbu, specificky vyvinutou pro profylaxi migrény. Ta umí snížit počet záchvatů až o polovinu a více, zkracuje trvání atak a zmírňuje jejich intenzitu. Kromě toho u biologických léků pozorujeme minimum nežádoucích účinků,“ řekla MUDr. Medová.
V Centrech pro léčbu bolesti podle ní pacientům s migrénou kromě léků nabízejí i psychoterapii a fyzioterapii.
