Česko si připomíná 79 let od masakru Ležáků: Mír není samozřejmostí, říká Schillerová 

„Je důležité sem pravidelně jezdit, připomínat to a přitáhnout pozornost,“ řekla dnes novinářům Schillerová. Podle ní mír není samozřejmostí, proto je třeba si události v Ležákách připomínat, aby se neopakovaly.

„Z pohledu dějin je velmi dlouho mír, podobně na tom byli před 110 lety, než vypukla první světová válka. Myslíme si, že jsme natolik moudří, kultivovaní, vzdělaní, že k válečnému konfliktu nemůže dojít. Ale opak je pravdou. Proto je potřeba na místa jako jsou Ležáky a Lidice jezdit, tady si uvědomíte, že v srdci Evropy dokázal člověk člověku spáchat takovéto hrůzy,“ řekla Schillerová.

K události se ministryně vyjádřila i na twitteru. „Mrazí mě z tragédie, která se v roce 1942 odehrála v osadě Ležáky, jen 14 dní po vyhlazení Lidic. Nacisté po atentátu na Heydricha osadu vypálili a její obyvatele povraždili. Nesmíme nikdy zapomenout a dovolit, aby se historie opakovala,“ napsala.

K individuálnímu kladení květinových darů je vyhrazeno celé odpoledne za předpokladu respektování vládních nařízení. Před pandemií si vyhlazení Ležáků v místě tragédie každoročně připomínaly stovky lidí.

Před 81 lety nacisté vypálili Lidice: Za smrt Hitlerova oblíbence pykaly stovky nevinných lidí!

Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Bylo to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy. Nacisté 24. června v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce, dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, kterým bylo v době, kdy byly poslány do Německa na převýchovu, jeden a dva a půl roku. Osada byla vyrabována, vypálena a srovnána se zemí.

Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.