Podcast: Česká ostuda na Sněžce. Turisté se rozvalovali za plotem a ničili vzácné rostliny

Podle průběžných dat mobilních operátorů z roku 2018 na rok 2019 narostl počet turistů v Krkonošském národním parku zhruba o 5 procent. „Samostatnou kapitolou je pochopitelně návštěvnost v době loňské, kdy máme za sebou období s proticovidovými opatřeními, na jejichž základě byly zavřené hranice. Projevilo se to tak, že v Krkonoších nebyli téměř zahraniční turisté, a přitom sem přijelo mnoho Čechů, kteří ale neměli s pohybem po národním parku běžné zkušenosti,“ popisoval své poznatky a dalších kolegů z terénu v Krkonoších mluvčí Správy národního parku.

Podcast: Šafránková (†68) uměla postavit do latě Hrušínského i Čepka. Čím nás dojímala a rozesmávala?

Nejedná se o žádná malá čísla turistů. Ještě v roce 2018 měly Krkonoše přibližně 12 milionů návštěv! Velká většina cestovatelů podle Drahného dodržuje všechny předpisy, ale v tom množství stačí i malé neukázněné procento, které může přírodu poničit. Mluvčí tak běžně v parku potkává lidi, kteří za pochodu poslouchají z repráků hlučnou hudbu. Daleko horší ale je, když výletníci chodí mimo stezky a ničí tím rostliny. Nerespektování vymezeného prostoru lze nejvíce vidět na vrcholu Sněžky.

Piknik za řetězy

„Existuje zde velmi reálné riziko zahubení na zemi hnízdících ptáků nebo rozšlapání rostlin, které tam rostou. A jsou to třeba druhy, které nenajdete na světě nikde jinde, než na vrcholu Sněžky. Je to třeba rozrazil chudobkovitý nebo základ populace pampelišky krkonošské, která má na vrcholu svou nejpočetnější populaci,“ jmenuje Drahný cenné rostliny z vrcholu naší nejvyšší hory.

Na vrcholu Sněžky umístili správci před lety řetězy, které vymezovaly prostor o rozloze poloviny fotbalového hřiště pro turisty, zbytek slouží rostlinám. To však výletníkům nestačilo a mnozí z nich se pohybovali a polehávali za řetězy. Pro alpínské trávníky je to ale devastující.

Velký přehled „éček“, od kterých se držte dál. V jakém jídle je najdeme a která neškodí?

„Doba, kterou má příroda na vrcholu Sněžky k regeneraci, aby se rostliny zpod sněhu zvedly, rozvinuly listy, vykvetly a rozmnožily se, je poloviční oproti třeba rostlinám v Praze. Když nebudou mít rostliny dost času a ještě je bude sešlapávat nohy turistů, kteří chodí tam, kde nemají, tak ty rostliny nemůžou přežít,“ vysvětluje Radek Drahný. Správa Krkonošského národního parku proto v minulém roce přistoupila nejprve k preventivním opatřením, ale když ani ty nezabraly, nainstalovali ochrannou síť. Ke stejnému kroku se rozhodli i letos.

Jak se proměnilo složení turistů Krkonoš od devadesátých let, jaké byly ty nejhorší případy ničení přírody za poslední roky, a proč stavění pyramid z kamenů stále škodí, se dozvíte od Radka Drahného ze Správy Krkonošského národního parku v Blesk Podcast: