Bílé Vánoce jsou raritou. Blátivých zim bude přibývat, varuje expert. Přijdeme i o jedličku?
Bílé Vánoce jako vystřižené z kreseb Josefa Lady se letos nekonaly, byť sobota se ponese v duchu sněhu. Kromě toho, že i při sjezdu na bobech bychom měli udržovat rozestup, s nimi spíš nebudeme mít na čem jezdit. Sněhovou pokrývku si totiž letos užijeme hlavně na horách. Za pár let se ale nemusíme dočkat vloček ani zde, jak upozorňuje Martin Hanela z Katedry vodního hospodářství a enviromentálního modelování. V rozhovoru pro Blesk Zprávy prozradil, jak to vlastně s Vánoci a sněhem je a zdali bychom mohli přijít i o oblíbenou jedličku.
Opravdu „bílé Vánoce“, kdy napadalo i půl metru sněhu, byly v nížinách před 20 lety. Je tedy sníh na konci roku spíše raritou?
Obecně platí, že v nížinách se sníh spíše nevyskytuje. V Praze tak jednou za tři roky. V minulosti byly doby, především 70. léta, kdy v podstatě deset let v kuse sníh v nížinách nebyl.
A kde se tedy vzal „mýtus“ okolo bílých Vánoc?
Mýtus to úplně není. Je to něco, co je i v pranostikách. Mluví se o Vánocích na ledě nebo blátě, ale nikdy to nebyla jistota. Ale i v minulosti se podle měření ukazuje, že bílé Vánoce nebývaly pravidlem.
Sníh i jedlička minulostí?
Dalo by se ale říci, že máme nyní stále menší pravděpodobnost, že k tomu dojde? Když to spojíme i s klimatickou změnou...
S klimatickou změnou méně sněhu částečně souvisí. Jde o kombinaci dvou jevů. Je přirozený a jedná se o střídání ročních období. Jsou více chladná období, ale jsou i teplejší. Potom je tu samozřejmě složka antropogenní, a to změna klimatu.
To je oteplování a fakt, že se od 90. let zvýšila průměrná teplota o 1 stupeň Celsia. Pro představu - je to tak, jako kdyby se nadmořská výška snížila o 150 metrů. Tím pádem i ty oblasti, ve kterých sníh býval, jsou nyní bez bílé pokrývky.
Má jeden stupeň takový vliv? Mohlo by dojít k proměně ročních období?
Roční období se střídat budou, ale můžeme se podívat, jak vypadá zima v Itálii nebo v Řecku. Tam bude zimní pokrývka stále větší vzácností, to je jisté. Je ale otázkou, jaký se naplní scénář. Zdali pesimistický, nebo optimistický. Projekce ukazují růst, který by mohl v polovině století způsobit růst o jeden až tři stupně. To by znamenalo problém s nedostatkem sněhu i na horách.
Co by znamenalo, kdyby nebyl sníh? Kromě toho, že by na některé nepadla atmosféra Vánoc...
Sníh má dvě základní úlohy. Jednou z nich je izolace. Díky sněhové pokrývce dokáže přežít zimu a velké mrazy řada rostlinných a živočišných druhů. Z hydrologického hlediska je ta sněhová pokrývka důležitá z pohledu zásobování podzemní vody. Rok tak startuje s negativní bilancí.
Takže bychom mohli přijít i o některé druhy stromů?
Nejsem odborník na lesy, ale vliv to samozřejmě má. Lesnický management se dívá na prognózy na dalších 50 let, protože lesní hospodářství pracuje v delším měřítku. Musí pracovat na správné skladbě lesa, protože ty druhy musí být odolné na sucho a teplo a musí dokázat odolat velkým výkyvům počasí.
Můžeme i my nějak pomoci tomu, abychom neměli za 50 let suché Vánoce?
Když to vezmu z obecnějšího hlediska, tak základem je koncentrace skleníkových plynů, takže teď záleží na tom, jak je budeme limitovat. I ty nejvíce optimistické projekce, které počítají s tím, že by skleníkové plyny již nepřibývaly, tak říkají, že než by se začaly plyny odbourávat, tak by to bylo až kolem roku 2050. Tehdy by měl přijít zvrat, kdy by se ty koncentrace začaly snižovat. My tak teď moc dělat nemůžeme. Naše opatření se objeví až z dlouhodobějšího hlediska.
Nebezpečné ale je to, co se může dít po roce 2050. V projekcích je obrovský rozdíl v předpokladech o růstu teploty. Pesimisté předvídají růst až osm stupňů. To by znamenal konec přirozeným ekosystémům, které by se u nás velice proměnily.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.