Zákeřná nemoc napadá plíce, klouby, játra, oči i srdce: Sarkoidóza ohrožuje víc ženy

Sarkoidóza je onemocnění nejasného původu se širokým spektrem projevů, u kterého převládají dechové postižení a postižení chronickým zánětem, při kterém se tvoří zrníčka.

Nemoc se vyskytuje na celém světě. V České republice vznikají asi 3 nové případy na 100 000 obyvatel ročně. Výskyt všech nemocných s touto nemocí je kolem 70 na 100 000 v kalendářním roce.

Sarkoidózou se zabýval MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc, který letos nečekaně zemřel. Hodnosti docenta a profesora, stejně jako vědeckých titulů CSc. a DrSc., dosáhl především za výzkum právě v oblasti sarkoidózy a jiných mezitkáňových plicních procesů. 

Více jsou ohroženy ženy

Sarkoidóza častěji postihuje ženy než muže, mezi postiženými je převaha nekuřáků. Nejvyšší výskyt je ve věku od 30 do 50 let, děti bývají postiženy vzácně.

Sarkoidóza může zasáhnout prakticky jakýkoliv orgán, nejčastěji napadá plíce. V plicích se nejprve projeví zvětšením plicních hlubokých mízních uzlin. Tyto uzliny se nachází v místě vyústění trubicovitých průdušek do plic a jsou v takové hloubce, že je nemůžeme nahmatat. Uzliny mohou dosáhnout poměrně velkých rozměrů a utlačit plíce – člověk začne být dušný a má suchý nepříjemný kašel.

Z uzlin se pak proces přesune do plic. K tomu nastoupí horečky a celková schvácenost, to znamená typické chřipkovité příznaky. V podstatě jsou to příznaky podobné atypickému zápalu plic.

Přemýšlel jsem, kolik času mi zbývá, přiznává Jan (42). Trpí zákeřnou nemocí, která dusí!

Horečka, dušnost, hubnutí a kašel

Sarkoidóza se může projevovat téměř jakkoliv. Objevuje se horečka, zánět hltanu, zánět v oku, bolest kloubů, dušnost, malátnost, hubnutí, únava či příznaky postižení různých orgánů, jako jsou např. oči, mozek a srdce.

Sarkoidóza nemusí způsobovat žádné potíže a může být náhodným nálezem při vyšetření z různých příčin.

Nemoc postihuje oči, játra, plíce i srdce

„Sarkoidóza je systémové onemocnění, jehož příčinu se doposud nepodařilo prokázat. Vznikají při něm mikroskopické uzlíky (granulomy) v různých orgánech a tkáních. Postiženy obvykle bývají zejména plíce, nitrohrudní mízní uzliny, drobné klouby, kůže, játra, oči a vzácně i srdce,“ uvedla MUDr. Monika Žurková z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy z Fakultní nemocnice Olomouc.

Příčinou sarkoidózy je zřejmě neznámá látka – škodlivina, která je schopna přetrvávat delší dobu v tkáni a u některých predisponovaných jedinců vyvolat  imunitní reakci.

Nejzávažnější formy nemoci

Sarkoidóza srdce patří mezi nejnebezpečnější. Bývá klinicky významná minimálně u 5 % pacientů s diagnostikovanou sarkoidózou. Mohou se objevit známky srdeční nedostatečnosti, bolesti za hrudní kostí spojené s úzkostí, ale nejnebezpečnější jsou poruchy srdečního rytmu. Arytmie může vyústit až v náhlou smrt.

Sarkoidóza nervové soustavy je jednou z nejzávažnějších forem nemoci. Tvorba uzlíků může vzácně postihovat struktury centrální i periferní nervové soustavy, výskyt naštěstí nedosahuje 10 % případů. Opakovaně bylo popsáno postižení mozku nebo míchy.  Velmi typická je obrna obličejového nervu.

Jiří má plicní nemoc a v roušce se mu špatně dýchá. Lékaři je brání: Stav pacientů nehorší

Akutní a chronická sarkoidóza

Sarkoidóza může být akutní či chronická.

Nejčastěji zastiženým klinickým obrazem náhle vzniklé – akutní sarkoidózy je tzv. Löfgrenův syndrom, při němž se u pacienta objevuje teplota a bolesti kloubů spojené s otokem kolem kotníku. Nejčastěji na bércích dochází k výsevu zarudlých, bolestivých kožních změn. Na rentgenovém snímku hrudníku je typické oboustranné zvětšení nitrohrudních uzlin. Může být přítomen zánět spojivek, duhovky a bývá vysoká sedimentace. Méně často se objevují i respirační příznaky – zánět dolních nebo horních dýchacích cest. U akutní fáze může dojít k uzdravení, ale hrozí i přechod do chronické fáze.

U chronické sarkoidózy je průběh vleklé nemoci  pozvolný, postupně a nenápadně nastupují respirační, jiné orgánové nebo celkové příznaky. Onemocnění častěji vyžaduje léčbu a prognóza je závažnější. Za chronické se onemocnění většinou považuje, trvá-li aspoň dva roky.

Léčba je individuální

„Léčba onemocnění je individuální, probíhá podle provedených výsledků vyšetření a klinického stavu pacienta. Nemoc v počátečních stádiích může někdy i sama odeznít. V pokročilejších stádiích je terapie potřebná. Při bolestivém otoku kloubů dolních končetin se podávají nehormonální protizánětlivé léky,“ říká MUDr. Žurková a dodává: „Hormonální terapie inhalační a lokální nemá obvykle závažnější nežádoucí účinky. Při poruše plicních funkcí a pokročilejším onemocněním jsou potřebné systémově podávané kortikosteroidy. Ty se podávají 6 až 24 měsíců.“

Koronavirus ONLINE: 79 případů za neděli. A Česko zlikviduje miliony roušek po expiraci

Jaká je prognóza?

Prognóza sarkoidózy je poměrně dobrá. Asi 50 až 60 % případů se zcela zhojí spontánně – bez léčby, u 30–50 % dojde ke zhojení po aplikaci kortikoterapie a u 10–20 % pacientů onemocnění přetrvává. Úmrtnost se udává 2–5 %. Sarkoidóza významně ohrožuje pacienty s postižením srdce, centrální nervové soustavy, s recidivujícím zánětem duhovky, progredujícím poklesem plicních funkcí, nemocné s přetrvávající hyperkalcinemií a chronickými kožními lézemi.

Odborníci vzkazují, že při podezření na sarkoidózu je třeba vyhledat plicního lékaře, i když se nemoc projeví v jiném než respiračním systému. Plicní postižení může být u těchto pacientů skryto a může být zásadní.