Rané brambory míří do obchodů a zemědělci hlásí problém: Kvůli dovozu roste cena

Zdejší produkce nepokryje tuzemskou spotřebu. Češi ročně snědí přes 700 tisíc tun konzumních brambor, loni jich však u nás bylo vypěstováno jen 560 tisíc tun. Zbytek se tak musí dovážet, což společně s nízkým hektarovým výnosem šroubuje nahoru cenu.

Koronavirus Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Je dána zpravidla cenou v Německu a připočítají se k ní náklady na dopravu,“ vysvětluje ředitel Českého bramborářského svazu Josef Králíček s tím, že farmáři nechtějí prodávat brambory levněji než ty z dovozu. Vypěstovat jedno kilo stojí přitom okolo čtyř korun.

České jsou zdravější

Z výživového hlediska jsou ale tuzemské rané brambory nejvýhodnější. „Rané hlízy mají oproti pozdním nižší procento škrobu a vyšší procento vody, a i proto jsou určeny k co nejrychlejší konzumaci. Podle délky trasy dovozu jejich kvalita pochopitelně klesá,“ upozorňuje Králíček.

Brambory jsou zároveň bohatým zdrojem vitaminů, minerálních látek a bílkovin. První tuzemské rané zemáky, sklizené tradičně v Polabské nížině a na jižní Moravě, už dorazily na pulty obchodů a jejich cena se pohybuje okolo 30 korun za kilogram.

100 kg je fuč za 4 hodiny

Rané brambory jdou napříč republikou na dračku. Není však snadné je sehnat. Například v Plzni je jedním z míst, kde si je můžete koupit, stánek v tržnici v Tylově ulici. Ta je otevřená jen v pondělí, ve středu a v pátek.

Koronavirus Kilo paprik za 120 a květák za stovku: Levněji bude nejdříve za rok, kvůli pandemii i suchu

„Vždy v půl osmé ráno přivezeme 100 kg brambor a před polednem už je vyprodáno,“ prozradila trhovkyně Karolína Cibulková (23). Brambory z Litoměřicka prodává za 30 Kč/kg. „Cena je stejná jako loni. Většina zákazníků jsou senioři, koupí si tak jedno nebo dvě kila brambor,“ dodala Cibulková.

Pozor na zelené

Při nákupu českých raných brambor je potřeba dbát zvýšené pozornosti, případně nezaměnit pozdní za rané. „Průvodním znakem je tenká, ne zcela dozrálá slupka, která se snadno odlupuje. Pozor si musíme dát především na zelenou hlízu. Ta značí, že byla vystavena slunci a je v ní přítomen jed solanin,“ vysvětluje Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského. Jakost dále snižují také díry od slimáků či jiných škůdců, případně hniloba nebo plíseň.

Politika Regály plné českého zboží? Už nekoupíte dětské příkrmy, vepřové a cibuli, varují sedláci

Pandemie ani sucho úrodu neohrozí

Zatímco někteří pěstitelé ovoce či zeleniny se kvůli restrikcím spojeným s pandemií koronaviru obávají, že nestihnou sklidit všechnu úrodu, o brambory se prý bát nemusíme. „Sklizeň u velkých pěstitelů je plně strojní, takže nic podobného nehrozí,“ uklidňuje Josef Králíček s tím, že produkci by letos nemělo ohrozit ani sucho.

Název z Braniborska

Český název pro oblíbenou hlízu vznikl údajně někdy v 17. století při obchodní výměně Čechů s dolnolužickými Srby, od kterých získali tuto plodinu poprvé. Našinci byli přesvědčeni, že okopanina pochází z německého Braniborska (srbsky Bramborska), z něhož odvodili dodnes platný název brambor. Ve slovanských jazycích se jedná o výjimku – Slováci jim říkají zemiaky a Poláci ziemniaky.