Jiří (83) přežil Mengeleho pokusy v Osvětimi. „Pumpoval do mě bratrovu krev“

Autor: Nikola Forejtová - 
28. ledna 2020
05:25

Jiří Fišer (83) svoji maminku a sestru viděl naposledy v květnu roku 1944 v transportu smrti. Zatímco ony o pár týdnů později zemřely v plynové komoře, Jiřího si s jeho dvojčetem nechal zrůdný nacistický doktor Josef Mengele na své šílené pokusy. Chlapcům bylo osm let, když se jim tento „anděl smrti“ snažil změnit barvu očí, když jim vypumpovával krev a lil do žil jinou, či když na nich zkoušel nové očkování. Jiří v Den památky obětí holokaustu zavzpomínal na nejhorší léta svého života. Jediné, co mu zbylo po rodičích, je 100 let stará krabička a úmrtní list. 

Jiří měl před 76 lety velké štěstí v neštěstí. Když totiž jako osmiletý přijel 25. května 1944 na rampu v Osvětimi, byl se svým dvojčetem Josefem. „Odjeli jsme s matkou a sestrou z Terezína transportem číslo 310. Bylo to otřesný, když jsme v noci přijeli na rampu. Vystoupili jsme a bylo tam plno psů, esesáků a vězňů,“ popsal osudovou noc Jiří (83) Blesk Zprávám.

Jeho s Josefem poslali do mužské části tábora a coby dvojčata do bloku 10, kde se za zdmi děly otřesné experimenty Josefa Mengeleho. Se zálibou si pak vybíral právě dvojčata nebo tělesně postižené. 

„Pumpoval do mě bratrovu krev“ 

Jsou známy i takové případy, kdy se Mengele pokusil dvojčata sešít. Josef s Jiřím ale měli vzhledem k nižšímu věku „štěstí“ a Mengele se z nich v počátku snažil udělat árijce. 

„Měli jsme šedomodré oči a on z nás chtěl mermomocí udělat německý typ. Dával nám do očí roztok, málem jsme přišli o zrak. Já jsem dlouhodobě žádné potíže neměl, ale jak uběhly roky, tak se to nyní projevuje. A právě nyní na to více a více vzpomínám a mám to živě před očima,“ vypráví Jiří.

Jiří Fišer je posledním přeživším z pokusů doktora Josefa Mengeleho, který působil v Osvětimi. (27.1.2020)Jiří Fišer je posledním přeživším z pokusů doktora Josefa Mengeleho, který působil v Osvětimi. (27.1.2020) | Blesk - Nikola Forejtová

Jiří popsal i další hrůzné experimenty. „Byly to drastické pokusy. Ze začátku to bylo nenápadné, jen si nás měřil a vážil nás. Pak nám třeba vypumpoval krev a mou krev dal bratrovi a jeho dal mně – měli jsme to štěstí, že jsme měli stejnou krevní skupinu, jinak bychom to nepřežili,“ vypráví nyní Jiří. 

Oba bratři strávili mnoho měsíců v horečkách. Mimo jiné na nich totiž Mengele, stejně jako na stovkách dalších vězňů, testoval nové vakcíny. „Možná to bylo na malárii, ale to nevíme. Měli jsme velmi vysoké horečky a třeba dva až tři měsíce jsme se léčili,“ vzpomíná poslední z přeživších šílených pokusů. Z Mengeleho laboratoře se totiž podle některých údajů dostalo pouze 100 lidí z asi 1500. 

Foto: 

Po mamince mu zbyla krabička od cigaret

Jiří se z vyhlazovacího tábora i s bratrem dostal. Jeho maminka a sestra ale nikoliv. Až po válce oba bratři zjistili, kam se jejich cesty poté, co vystoupili na příjezdové rampě v Osvětimi, vydaly. Zatímco tatínek chlapců zemřel v jiném koncentračním táboře, jeho maminka se sestrou zemřely v plynové komoře.

„Podle terezínské knihy to bylo 26. července. Dva měsíce po příjezdu. My jsme přežili, protože jsme pro Mengeleho byli zajímaví. Maminka by možná taky přežila, kdyby se vzdala sestry, protože byla mladá a krásná a mohla pracovat. Ona si ale vybrala dítě,“ popsal Jiří pohnutý osud své rodiny.

Maminka svému chlapci a jeho bratrovi napsala tehdy v dobytčáku papír se jménem a datem narozením. Tyto papíry uchovala podle Jiřího v krabičce od cigaret, která je stará sto let. V ní si Jiří schovává poslední památku na maminku, ale i úmrtní list svého otce.

Na půdě Senátu je k vidění i výstava s názvem "Motýla jsem v koncentráku neviděl". Výstava je plná kreseb dětí a citátů, které se nalezly v jejich denícíchNa půdě Senátu je k vidění i výstava s názvem "Motýla jsem v koncentráku neviděl". Výstava je plná kreseb dětí a citátů, které se nalezly v jejich denících | Blesk - Nikola Forejtová

Jiří na nejkrutější léta svého života zavzpomínal na půdě Senátu u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinů proti lidskosti. Představil také knihu, která osud jeho rodiny připomíná. 

Během války, především pak od roku 1942, kdy vešlo v platnost tzv. konečné řešení židovské otázky, zemřelo nejméně šest milionů Židů. Ti umírali právě v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Mimo ně se v táborech objevovali nejčastěji Romové, homosexuálně orientovaní lidé a političtí vězni. 

Právě Osvětim v Polsku patří k nejznámějším táborům smrti. Hladem, zastřelením či v plynové komoře zde podle některých informací zahynulo 1,4 milionu lidí. Některá čísla mluví o 650 tisících a velitel tábora Rudolf Höss zase při výsleších mluvil o třech milionech. 

Snímky vězňů z OsvětimiSnímky vězňů z Osvětimi | Wilhelm Brasse, Profimedia.cz

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Další videa
Články odjinud