Sheindi (90) přežila Osvětim: Tajný deník z továrny na smrt! Chci se umýt, na záchod to nešlo

Autor: Štěpán Šimůnek - 
27. ledna 2020
05:40

Německé historické muzeum v Berlíně připravilo k 75. výročí osvobození Osvětimi výstavu věnovanou ženě, kterou nacisté do továrny na smrt deportovali v jejích 14 letech. Dnes 90letá Sheindi si tam vedla tajný deník, z nějž se uchovalo 54 stran. Při jejich pročítání se člověku svírá hrdlo...

Bylo 30. května 1944, na nádraží v tehdy maďarské, dnes slovenské Galantě čekaly stovky Židů. Mezi nimi i tehdy čtrnáctiletá Sheindi Millerová-Ehrenwaldová, její dvě sestry, rodiče i prarodiče. Všichni byli nahnáni do přeplněných nákladních vagonů a transportováni do nejděsivějšího místa na Zemi. Do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.

Je tma a prší

Natlačena na podlahu v šeru vydýchaného „dobytčáku“, sevřena strachem, si Sheindi začala na kus papíru psát první věty pozdějšího deníku. „Lidé se modlí, celým vagonem zní pláč (…) Ozvalo se hlasité cvaknutí, vlak zastavil a otevřely se dveře. Dovnitř se konečně dostal čerstvý vzduch. Někdo na nás svítí baterkami. Jsou to němečtí vojáci.“ Vlak právě zastavil v Osvětimi… „Je tma, prší. Lidé při vystupování podkluzují a padají, děti brečí, vojáci křičí. Pořád křičí! Ten řev je strašný.“

Chci se umýt

Sheindi psala dál. Nejčastěji na tzv. pracovní kartičky, které vězni fasovali. „Oholili nám hlavy. S holkami jsme se tomu smály, protože jsme vypadaly divně.“ Den ode dne jí bylo hůř. „V baráku spím na podlaze. Bolí mě ruce a záda. Tak moc se chci umýt, ale nemáme k dispozici vodu. Kéž by se nám to všechno jen zdálo. Vlastně ne. Tohle nikdo nechce vidět ani ve snu...“ V továrně na smrt strávila přes půl roku. Osvobození Osvětimi Rudou armádou, kterého se Sheindi dočkala, už v deníku zaznamenáno není. Na zbývajících stránkách píše mj. o práci, o vagonech, které do tábora denně vozily další a další vězně, ale třeba i o studu: „Po šesti dnech jsem si poprvé došla na záchod. Ale všude byli vojáci, kteří na nás koukali. Bylo to hrozně nepříjemné.“

Mí pravnuci? Symbol triumfu nad holocaustem

Z deníku Sheindi Millerové-Ehrenwaldové se zachovalo 54 stran. Společně s jejími dalšími osobními předměty jsou k vidění na výstavě s názvem Deportovaná do Osvětimi, jejíhož slavnostního zahájení se Sheindi účastnila. Z Izraele ji doprovodilo 24 příbuzných, mezi nimi i její pravnoučata Matan (7 měs.) a Daniel (8). „To, že je tu mám u sebe, že vidí, čím jsem prošla, je zázrak. To oni jsou symbolem triumfu nad holocaustem, nad vyhlazováním, nad smrtí,“ vzkazuje Sheindi.

Zbavte se nenávisti!

I 75 let poté, co si prošla nejtemnější kapitolou dějin, je Sheindi úzko. „Dodnes cítím bolest, stále to všechno vidím před sebou. Přijíždějící vagony. Tváře. Vojáky. Jednali s námi jako se zvířaty. Ale my nebyli zvířata. Ti, co nám to všechno dělali, ti byli zvířata,“ říká a přidává poselství. „Dnes kolem sebe opět vidím spoustu nenávisti, nejen vůči Židům. Nenávidět je tak snadné. Nedělejte to! Zbavte se nenávisti.“

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Další videa