
Školy, nemocnice i kanceláře. Nezdravé prostředí je ve většině budov v Česku, tvrdí studie

Nezdravé prostředí je v Česku ve třech čtvrtinách veřejných budov, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy. Jde o takzvaný syndrom nezdravých budov, který nejčastěji souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru. Nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zejména pak otevřené kanceláře. Vyplývá to ze studie Státního fondu životního prostředí, kterou má ČTK k dispozici.
„Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po jejím opuštění vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou zejména moderní administrativní budovy,“ uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.
Nejčastějším problémem bývá podle studie snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. V konečném důsledku se tím omezuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. „Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá. Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře,“ doplnila Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
Podle Mathauserové si lidé v takto vadných kancelářích nejvíce stěžují na uměle vytvořené prostředí, protože jsou zvyklí na měnící se podmínky během dne. „Reagují také na eliminaci přirozených elektrických vlastností upraveného vzduchu, s tím souvisí i velmi častá stížnost na málo kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru. Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů, kvůli poměrně vysoké nákladnosti však v řadě z nich chybí,“ dodala Mathauserová.
Dalšími faktory, které se na syndromu nezdravých budov podílejí, jsou podle ní nedostatečné množství světla, plísně, houby nebo roztoči nebo těkavé organické sloučeniny.
No jo, když je úředník tak líný, že si na chvíli neotevře okno a nevyvětrá, pak opravdu může strašně trpět v suchu a teple, oproti obyčejným dělníkům v halách, nebo venku, kteří mrznou a moknou.