31 463 korun hrubého. Na minimální důstojnou mzdu nedosáhne půlka pracujících Čechů

Výsledky na tiskové konferenci dnes představily Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Kateřina Smejkalová z Nadace Fridricha Eberta.

„Polovina lidí u nás minimální důstojnou mzdu nedostává. Jsou to nízkokvalifikované profese. Ve větším počtu také ženy, které u nás vydělávají v průměru o pětinu méně než muži,“ uvedla Smejkalová. Podotkla, že na minimální důstojnou mzdu nedosáhnou ale ani lidé s vyšší kvalifikací a vzděláním. Zmínila nižší úředníky z radnic, pracovníky v sociálních službách, vysokoškolské učitele, kuchaře ve školách či divadelníky a filharmoniky.

Přehled nájmů v Česku: Kolik dáte za byt ve 400 městech a jaké rozdíly jsou v Praze?

Podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda v zemi ve třetím čtvrtletí dosáhla 33.697 korun. Polovina lidí nevydělávala ani 29.549 korun hrubého.

Víc než dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého.

Česko patří v EU k zemím s nejnižší mírou chudoby a má nejnižší nezaměstnanost. Podle autorek a autorů ekonomické ukazatele situaci lidí v Česku ale dostatečně nepopisují a minimální důstojná mzda má představovat „základní standard“.

Ekonomická nejistota a pocity frustrace

Autorský tým poukazuje na to, že úroveň výdělků je v ČR ve srovnání s cizinou nízká. „Kupní síla je tu extrémně nízká, téměř nejnižší v EU. Čtvrtina lidí není schopna platit nečekaný výdaj, desetina obyvatel je v exekuci. Nízkými mzdami konkurujeme asijským zemím přesto, že jsme státem EU,“ uvedla Trlifajová.

Když se podle ní mluví o chudobě v ČR, zmiňují se příjemci dávek, nezaměstnaní či lidé v ghettech. „Nemluvíme o ekonomické nejistotě, která se týká mnohem více lidí. Projevuje se to v silném pocitu frustrace, neviditelnosti,“ dodala Trlifajová.

Náklady na jídlo a bydlení

Výdaje za potraviny na měsíc a také za obědy v závodní jídelně či restauraci v pracovních dnech vyšly na 5550 korun. Náklady na bydlení činily v Praze 11.929 korun a jinde 8216 korun.

Oblečení a obuv stály 1144 korun, doprava 1711 korun, mobil, internet a koncesionářské poplatky 1353 korun a zdraví a hygiena 1007 korun. Na volný čas a vzdělávání, tedy na školní družinu a jeden kroužek pro dítě a kurz pro dospělého, kino, koncert či divadlo jednou až dvakrát do měsíce a jednou za rok tuzemskou jedenáctidenní dovolenou bylo měsíčně potřeba 2818 korun z výdělku. Úspory na mimořádné výdaje a na důchod dosáhly pak 3226 korun.

13. důchod pro Čechy? Maláčová i expert z ODS jsou proti. Babiš: „Přidáváme dramaticky“

Expertní tým bral v potaz základní potřeby. Do výpočtu zahrnul jen běžné výdaje, ne vyšší částky za dražší oblečení a obuv či za lokální a udržitelné produkty. Za nadstandard považovali odborníci i náklady na psa, kočku či jiného domácího mazlíčka. „Drželi jsme se v debatě při zemi a chtěli jsme mít data podložená, většinou jsme brali nižší standard,“ upřesnila Trlifajová.

Bližší informace jsou na webu www.dustojnamzda.cz. Autorky a autoři chtějí částku každý rok aktualizovat. Uvedli, že vypočítaný minimální důstojný výdělek nepředstavuje politický požadavek, ale má do debaty o mzdách vnést „perspektivu zaměstnanců“.

Kalkulačku čisté mzdy naleznete zde >>>