Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Zataženo, déšť se sněhem 7°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Svoboda na internetu upadá, lidé jsou šmírováni. Expert: Nepřekvapuje mě to

Autor: Mii - 
18. listopadu 2019
05:25

Aktivita lidí na internetu a zejména na sociálních sítích je čím dál více sledována. V autoritářských zemích se to děje prakticky na denní bázi, ale praktiky nejsou cizí ani západním státům. Ve své analýze to uvedla americká nevládní organizace Freedom House, která zhodnotila, že svoboda na internetu letos upadala devátý rok v kuse. Podle internetového publicisty a experta Daniela Dočekala to není překvapivé zjištění.

Organizace podotýká, že sociální sítě ve svém počátku sloužily jako prostor pro veřejnou diskusi. Čím dál více se ale stávají prostorem, které k původním liberálním ideálům mají daleko. Vlády z celé planety na nich provádějí sledovací programy, v rámci kterých se snaží aktivitu svých občanů monitorovat.

Používají k tomu nástroje, které byly dříve výsadou pouze specializovaných tajných služeb. Rozmach technologií a jejich zpřístupnění širší vrstvě obyvatel ale zapříčinil, že se k nim dostaly i obecnější úřady. Výsledkem je, že jen za letošní a loňský rok bylo za svou aktivitu na internetu zatčeno mimořádné množství lidí.

Virtuální samolepka člověka

Sledováním na internetu je myšlen soubor technik sběru a zpracování osobních dat lidí, která jsou vytažena z digitálních komunikačních platforem. Umožňují to nejrůznější technologické nástroje, které data dokážou organizovat, vyhodnocovat a kategorizovat. Jde často o stejná data, která marketéři a obchodníci používají k cílení reklam.

Nemusí to dělat ale jen nástroje. Jak upozorňuje Freedom House, vlády často najímají osoby, které na sociálních sítích vytváří falešné účty a následně sledují, co dělají ostatní lidé či se snaží dostat do určitých skupin na těchto sítích. Jen Írán měl takových dobrovolníků 42 tisíc – každý občan se mohl přihlásit k tzv. kyber policii (FATA) a pak donášet na své spoluobčany.

Automatizované technologie využívající umělou inteligenci jsou však efektivnější. Sofistikované programy dokážou během chvíle vytvořit mapy vztahů mezi uživateli, vyhodnotit pomocí analýzy psaného projevu, co je to asi tak za lidi apod. Umí navíc najít vzorce, které jsou lidskému oku skryty. Výsledkem je jakási virtuální samolepka každého člověka. Ta může představovat problém v zemích, které jsou silně represivní a postihují lidi za jejich víru, sexuální orientaci či politické přesvědčení.

Sledují Amerika i Velká Británie

Celkem organizace zkoumala 65 zemí světa. Ani jedna z toho nevyšla kompletně bez poskvrny, pokročilé systémy mělo 40 států. Počet se meziročně zvedl – organizace zjistila, že v 15 zemích jde o novinku, kterou zavedly v uplynulém roce. Když na to byly dotazovány, uváděly, že tak činí kvůli bezpečnosti, jako prevenci proti terorismu či z důvodu zamezení šíření dezinformací.

Jako nejrepresivnější stát vyhodnotil Freedom House Čínu a uvedl příklad z letošního března. Tehdy bylo podle organizace zatčeno několik Ujgurů, příslušníků drobného muslimského etnika, které žije v provincii Sin-ťiang. Čína ho dlouhodobě pronásleduje a tyto osoby odváží do internačních táborů. Ujgurové se tak musí skrývat. Zmíněné zatčené osoby Čína objevila z dat aplikace WeChat, přes kterou si psaly zprávy. V geolokační historii aplikace totiž bylo, že se tito Ujgurové v minulosti nacházeli v Mecce, posvátném státu muslimů, a tak muselo jít právě o toto etnikum.

Není to ale specialita jen zemí, o kterých je obecně známé, že mají vnímání svobody nahnuté. Podobné praktiky jsou k nalezení i na Západě, upozorňuje organizace. Pokročilé nástroje stejného typu má k dispozici například několik agentur amerického Ministerstva vnitra včetně Úřadu celní a hraniční kontroly (CBP) či Úřadu pro imigraci a cla (ICE). A protože vnitro může kolem hranic prohledávat budovy i bez soudního příkazu, vyústilo to v to, že ministerstvo jen u amerických hranic monitoruje přes 200 milionů lidí.

CBP si dokonce mělo zakoupit izraelský software Cellebrite, kterým může obcházet šifrování a prolamovat hesla z mobilních zařízení a počítačů. Zároveň se má program umět nabourat do profilů na sociálních sítích. Mezi lety 2015 a 2018 se proto počet zadržených zařízení u hranic USA zvedl o 292 procent.

Bez šrámů není ani Velká Británie, byť má svobodu stejně jako USA ústavně zakotvenou. Londýnská policie například podle Freedom House monitorovala téměř 9000 aktivistů napříč politickým spektrem, byť neměli žádný zápis v trestním rejstříku. Přesto z Facebooku a Twitteru čerpala data o tom, kde se lidé aktuálně nachází.

„Internet je veřejný prostor“

Dočekal pro Blesk Zprávy uvedl, že ho zjištění neudivují. „U zemí posedlých šmírováním občanů a potlačováním vůbec ne, u těch ostatních ale vlastně také ne. Vždy se najde důvod, proč něco či někoho sledovat. V demokratických zemích by to ale mělo mít jasně daná zákonná pravidla. Ne vždy to ale tak funguje a je řada důvodů, proč je různé země umožňují obcházet. Jedním z těch důvodů byla hrozba ‚terorismu‘ využitá pro potlačení svobody,“ míní expert.

Podle něj je to se svobodou na internetu složité. „Člověk je tak svobodný, jak si to zařídí. Pokud ale používá internet tak, jak je mu dodán, bez dodatečných prvků na ochranu soukromí, tak prostě musí počítat s tím, že jeho aktivity může sledovat řada lidí i subjektů - není to jen otázka vlád či vládních organizací,“ vysvětluje Doležal s tím, že sledování provádí i samotné sociální sítě: „Facebook je v tomto ohledu jedním z nejagresivnějších ‚šmíráků‘, ale třeba i inzertní systémy.“

Měnit se situace v nejbližší době asi nebude. „Vyvíjet pravděpodobně nijak, zůstane to tak, jak to je. Pokud si soukromí lidé nechrání, tak musí počítat s tím, že internet je veřejný prostor a žádné soukromí na něm nemají. Nemají ho na webu, v sociálních sítích, chatovacích aplikacích, e-mailu, mobilních telefonech,“ zdůrazňuje Doležal.

Více o digitální stopě čtěte ZDE

Deneček ( 18. listopadu 2019 05:57 )

Když se za komunistů sledovali protistátní živly,tak to bylo omezování svobody,dnes se sleduje mnohonásobně víc a říká se tomu "boj proti terorismu"

Zobrazit celou diskusi