Toužil po domácím mazlíčkovi. Kočka za 10 tisíc ale s Jaroslavem vyběhla

Aby měly děti společnost a naučily se respektu k přírodě, chtěl jim pan Jaroslav koupit zvíře. Po tom, co měli doma plachá morčata, rozhodl se pro kontaktnějšího mazlíčka, tedy pro kočku. Vybíral si tak nejen podle vzhledu, ale i podle povahy.

„Kočky, které vypadají celý den jako naštvané, nepatřily mezi naše favoritky. Chtěli jsme člena domácnosti, který nebude trpět tím, že je přes den doma sám, nebude z nudy demolovat byt, ale zároveň bude dostatečně společenský a mazlivý,“ popsal Jaroslav, jaká kritéria vedla k volbě kočky kartouzské. Tu po pečlivé úvaze pořídil za 10 tisíc korun.

Kotě nejprve spalo s majiteli v posteli a bylo hravé, později už se ale od nich nechtělo ani nechat pochovat v náručí. „Zkrátka získával rozum, díky kterému dospěl k tomu, že v bytě budou žít dvě oddělené skupiny: lidé a kocour. Jejich život se bude prolínat pouze při hře a krmení,“ dodal Jaroslav smířeně.

To musíte vidět! Miminko se poprvé setkalo s kočkou

V naprosto opačné situaci je slečna Nikola. Její mainská mývalí kočka ji při příchodu domů vítá jako pes a dokonce i aportuje. „Pořád chodí se mnou a ráno mě dokonce budí, ale vždy až potom, co zazvoní budík,“ říká Nikola s tím, že od kočky takové společenské chování ani nečekala.

Majitel dvou vznešených koček už nechce riskovat

Za dva roky to Jaroslav s kočkami zkusil ještě jednou. Objevil plemeno Ragdoll, kočku milující lidi, která je nejspokojenější v lidské náruči, kde se okamžitě uvolní jako hadrová panenka. Také proto se používá pro felinoterapii, kdy je pokládána na postel nemohoucím lidem, aby se s ní mohli mazlit.

Jenže kočka pojmenovaná Viktorka se začala chovat stejně jako kocour Mikeš. Kočky si spolu hrají, ale ani jedna se nemazlí. „Kolegové, kteří si mě dobírají, mi čas od času předhodí větu, že v jejich okolí má někdo klasickou mourovatou kočku, které se narodila sousedům a je úžasně mazlivá. Bez rodokmenu, bez peněz, bez spousty odborné literatury. Třetí pokus, i když by byl zadarmo, ale i přes tyto zaručené informace nehodlám riskovat,“ přiznává majitel dvou vznešených koček. 

Drahým kočkám hrozí choroby

Na to, že některé přešlechtěné rasy mohou častěji trpět zdravotními problémy, upozornila veterinářka i Jakuba, který si s přítelkyní do domu za Prahou pořídil dvě velké mainské mývalí kočky. „Zatím musím zaklepat, že jsou obě zdravé, ale prý může přijít nějaká degenerativní choroba. Tak jim daváme dost vitamínů, snad nás tohle nečeká,“ říká.

Narkóza slepic, léčba psa za 1,5 milionu i tygr na sále: Veterinář popsal české kuriozity

„Takto drahé kočky by měly mít již průkaz původu a tím pádem by měly být eliminovány určité zdravotní problémy. Ale ne každý chovatel své kočky na dědičná a jiná onemocnění testuje, takže ani průkaz původu není záruka,“ řekla Blesk Zprávám veterinářka Michaela Doubková. Podle odbornice je zdraví drahých koček s průkazem původu také ohrožené. „Výčet těchto nemocí je poměrně dlouhý a každá rasa má své genetické onemocnění, namátkou například britská modrá a mainská mývalí kočka trpí na onemocnění srdce,“ popisuje doktorka.

Americká hrubosrstá kočka ve stáří častokrát nenávratně oslepne nebo jí onemocní ledviny. Mainským mývalím kočkám hrozí ochabnutí svalstva natolik, že pak nemůžou vyskočit do vyšších míst a padají na zem. 

Tyto nemoci se přenáší od rodičů na potomky a projevit se mohou až po několika letech. Proto veterináři radí mazlíčky nechat testovat. To může kočkám pomoct dožít se vyššího věku. „I u těchto koček dlouhověkost velmi závisí na tom, čím jsou krmené, jaký je chov a zoohygiena prostředí,“ radí veterinářka.